Konvalinka vonná

Konvalinka vonná
Konvalinka vonná (Convallaria majalis)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	jednoděložné (Liliopsida)
Řád	liliotvaré (Liliales)
Čeleď	konvalinkovité (Convallariaceae)
Rod	konvalinka (Convallaria)
Binomické jméno
Convallaria majalis L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konvalinka vonná (Convallaria majalis) je vytrvalá jedovatá rostlina z čeledi chřestovité (Asparagaceae). Starší taxonomické systémy ji často řadily do čeledi listnatcovité (Ruscaceae), konvalinkovité (Convallariaceae), popř. liliovité v širším pojetí (Liliaceae s.l.). Je rozšířena po celé Evropě vyjma nejsevernějších a nejjižnějších oblastí, v Malé Asii a odpovídajících oblastech Asie až po Čínu a Japonsko a v Severní Americe. Jako okrasná rostlina se pěstuje i leckde mimo tyto oblasti.

Taxonomická problematika

Rod konvalinka (Convallaria) je některými autory považován za monotypický, někdy jsou rozlišovány 3–4 blízce příbuzné druhy, záleží na pojetí. V Evropě je domácí Convallaria majalis var. majalis (nebo Convallaria majalis s. str.), je však zdomácnělá i v Severní Americe. V Severní Americe je původní Convallaria majalis var. montana (Convallaria montana). Ve východní Asii roste Convallaria majalis var. keiskei (Convallaria keiskei), snad je totožná s Convallaria majalis var. manschurica. Z Kavkazu byl popsán taxon Convallaria transcaucasica Utkin ex Grossh., což bude asi další velmi blízce příbuzný druh (popřípadě vnitrodruhový taxon), taxonomická hodnota však není zcela jasná.

Vzhled

Je to vytrvalá, až 20 cm vysoká jedovatá bylina s plazivým větveným oddenkem.

Listy (zpravidla dva, vzácně tři) jsou jednoduché, řapíkaté, dole s pochvovitými šupinami, elipsovitě šupinaté, celokrajné a lysé.

Kvete v květnu až červenci. Květy vyrůstají v řídkém jednostranném hroznu neseném na přímém stvolu. Jsou krátce stopkaté, nicí a vonné. Okvětí je bílé nebo nažloutle zarůžovělé, složené ze 6 srostlých okvětních lístků, je kulatě zvonkovité, s šesti odstálými až ohnutými cípy.

Tyčinek je 6, ve 2 přeslenech (3+3), gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní.

Plodem jsou jedovaté, jasně červené, 2–6semenné bobule.

Stanoviště

Jde o rostlinu rostoucí v České republice od nížin do hor ve světlých lesích a křovinách a na horských loukách. Upřednostňuje kyselé a kypré půdy, ale často roste i na půdách vápnitých. Podle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. nemá zvláštní ochranu.

Obsahové látky

Obsahuje glykosidy konvalatoxin, konvalatoxol, konvalatoxosid a majalosid ovlivňující srdeční činnost a další látky.

Otravy

K otravě může dojít žvýkáním stonku či listů, nebo pojídáním červených plodů. Otrávit se lze i vodou z vázy, ve které byly konvalinky. Příznaky otravy jsou nevolnost, zažívací potíže (zvracení, průjem), zvýšené močení a omámenost, závratě nebo křeče. Při požití většího množství plodů je třeba vyhledat lékaře, neboť mohou nastat srdeční komplikace, zejména u lidí se slabším srdcem.

Rozmnožování

Konvalinka vytváří v zemi dužnaté oddenky, kterými se ve vhodných podmínkách rozšiřuje do svého okolí. Rozmnožuje se dělením trsů, což v praxi vypadá tak, že příslušný trs opatrně vyryjeme ze země a rukama rozlámeme na několik dílů tak, aby každý konec oddenku (puk) měl dostatečné množství kořínků. Ty pak opět zasázíme na nové místo. Nejvhodnější termín je včasný podzim (září), v nejhorším i později, pokud vydrží bezmrazé a vlhké počasí. V opačném případě je lépe zvolit časné jaro (únor–březen), kdy bývá zem dostatečně vlhká.^[zdroj?]

Využití

Konvalinka je sbírána jako léčivá rostlina jako slabší alternativa náprstníku. Používá se pro posílení srdeční činnosti či proti vodnatelnosti a při epilepsii. Vzhledem ke své toxicitě není vhodná pro používání amatérskými léčiteli.

Konvalinka se též používá při výrobě mýdel, voňavek a šňupacích tabáků.

Krom běžné divoké formy byly vyšlechtěny mnohé různobarevné odrůdy, které se pěstují jako okrasné rostliny.

Galerie

• 
  Detail květenství
• 
  Konvalinka vonná
• 
  Konvalinka vonná
• 
  Květenství

Literatura

• Jan Toman, Květoslav Hísek: Naší přírodou krok za krokem. Rostliny, Albatros 1994, (ISBN 80-00-00102-0)
• Horst Altmann: Jedovaté rostliny. Jedovatí živočichové, 2004 (ISBN 80-242-1156-4)
• Květena ČR: 8 nebo 9 díl
• Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
• Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha a Úvaly

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu konvalinka vonná na Wikimedia Commons
• Galerie konvalinka vonná na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo konvalinka vonná ve Wikislovníku
• Taxon Lilium candidum ve Wikidruzích
• Konvalinka vonná na www.botanika.wendys.cz
• Konvalinka vonná na biolibu
• Konvalinka vonná na garten.cz (fotografie)
• Flóra Severní Ameriky
• Konvalinka vonná na prirodakarlovarska.cz Archivováno 23. 6. 2020 na Wayback Machine.
• Článek na webu magazínu 100+1 ZZ Archivováno 23. 8. 2021 na Wayback Machine.