Konvektivní dostupná potenciální energie
Konvektivní dostupná potenciální energie nebo též CAPE (z anglického Convective Available Potential Energy)[1] je dostupná energie instability rovnající se celkovému množství práce, kterou vykoná adiabaticky ochlazovaná vzduchová částice při výstupu z hladiny volné konvekce do hladiny nulového vztlaku.[2] Udává se v m2·s−2 = J·kg−1 a je definována vztahem:
- ,
kde HVK je výška hladiny volné konvekce, HNV je výška hladiny nulového vztlaku, B je vztlak, tíhové zrychlení, Tv,parcel virtuální teplota vzduchové částice a Tv,env virtuální teplota okolního vzduchu. Hodnotu CAPE lze vyčíst také z aerologického diagramu jako plochu mezi křivkou teplotního zvrstvení a křivkou virtuální teploty adiabatického výstupu vzduchové částice (která je nad kondenzační hladinou nasycená vodní parou).
Mechanismus a význam
Konvektivní dostupná potenciální energie (CAPE) existuje v prostředí podmíněné instability v troposféře, ve kterém se vystupující vzduchová částice nad hladinou volné konvekce ocitá teplejší, a tedy lehčí, než je okolní prostředí, a proto může dále stoupat. Jakákoli hodnota CAPE větší než 0 J/kg značí instabilitu v atmosféře a tedy možnost vzniku konvektivních bouří a nebezpečných jevů s nimi spojených.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Convective available potential energy na anglické Wikipedii.
Související články
Média použitá na této stránce
Autor: Pierre_cb, Grische, Licence: CC BY-SA 3.0
Diagram showing the path of a convective parcel of moist air. It becomes satured when it reaches the Level of Condensation by Lifting (LCL) and reaches instability at the Level of Free Convection (LFC) when its temperature (T) becomes greater than the one from the environment. The CAPE is the area between the environment and the parcel path between the LFC and the Equilibrium level.