Konzervativní lidová strana (Německo)

Konzervativní lidová strana (německy: Konservative Volkspartei; KVP) byla německá konzervativně nacionalistická strana v období Výmarské republiky. Vznikla odchodem provládních členů z Německé národně lidové strany (DNVP) po jejím zradikalizování pod vedením nového předsedy Alfreda Hugenberga. Nikdy sice nedosáhla žádného volebního úspěchu, její členové ale aktivně podporovali prezidentské vlády kancléře Brüninga.

Vznik strany je spojený se změnou směru DNVP po nahrazení předsedy hraběte von Westarpa mnohem radikálnějším Alfredem Hugenbergem. Nové vedení podporovalo spolupráci se Hitlerovou NSDAP a odmítalo podpořit Youngův plán, který měl nově nastavit placení válečných reparací. Při hlasování v parlamentu o Youngově plánu se dvacet poslanců za DNVP postavilo proti návrhu svého předsedy, za což byli ze strany vyloučeni. Někteří disidenti se přidali k již existujícím odštěpeneckým stranám jako byla Křesťanskonárodní strana či Křesťanská sociální služba. Skupina kolem poslanců Gottfrieda Treviranuse a Walthera Lambacha založila 28. ledna 1930 tzv. Lidově konzervativní spolek (německy: Volkskonservative Vereinigung). Ten z počátku neměl ambice stát se politickou stranou, ale jeho účelem bylo sdružovat podobně smýšlející politiky a pokusit se o obnovu původního kurzu v DNVP. Dne 18. července 1930 došlo k dalším rozkolům uvnitř DNVP, a to ohledně přístupu k Brüningově prezidentskému kabinetu. Umírněné křídlo odmítlo hlasovat pro nedůvěru vládě a celé situace vyústila v další hromadný odchod ze DNVP, tentokrát umírněných členů kolem bývalého předsedy von Westarpa. Obě skupiny se následně spojily 23. července 1930 a vytvořily novou Konzervativní lidovou stranu.

(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0144 / Schmidt, Joseph / CC-BY-SA 3.0

Strana se poprvé účastnila parlamentních voleb v září 1930. Navzdory financování KVP od špiček průmyslu a podpoře známých osobností se úspěch nedostavil. Se ziskem 0,8 % (290 579 hlasů) dosáhla pouze na čtyři křesla. Její mateřská DNVP dokonce ztratila téměř polovinu mandátů. Výraznější úspěch slavila pouze v Horním Bavorsku (4,0 %), kde za ní kandidoval oblíbený generál Lettow-Vorbeck a v Mnichově (6,2 %). Vyšších zisků dosáhla i ve spolkových zemích Lippe (2,0 %) a Schaumburg-Lippe (2,5 %). Na regionální úrovni dosáhla zastoupení pouze v místní radě v Brémách.

Následně její poslanci aktivně podporovali prezidentské kabinety kancléře Brüninga. V prvním kabinetu (od března 1930 do října 1931) zasedl Gottfried Treviranus na post ministra pro okupované oblasti a bez portfeje. V druhé vládě (od října 1931 do června 1932) byl Treviranus ministrem dopravy.

Po demisi kancléře Brüninga došlo v červnu 1932 na předčasné volby. KVP nedokázala najít vhodného koaličního partnera, a tak se voleb vůbec neúčastnila. Přišla o zastoupení ve sněmu a celkově vliv, dále ale pravidelně komentovala dění v zemi. Nedůvěřivě se stavěla k vládě kancléře Papena (červen—prosinec 1932), u které ji vadily škrty v pojištění pro případ nezaměstnanosti a netaktní vedení zahraniční politiky. Naopak k Schleicherově vládě (od prosince 1932 do ledna 1933) přistupovala pozitivně, jelikož se kabinet vrátil k politice kancléře Brüninga.

Po nástupu nacistů k moci na konci ledna 1933 se spolustraníci neshodli na jednotném postupu. Pro březnové volby roku 1933 vyšlo od strany rozporuplné doporučení k volení nacionalistů z DNVP, Křesťanské sociální služby a nacistů. Po březnu 1933 již KVP nevydávala žádná prohlášení a na začátku května Heinz Dähnhardt raději zničil stranický archív. Strana byla rozpuštěna jako všechny ostatní 14. července 1933. Osudy bývalých členů KVP jsou rozličné. Dähnhardt se přidal k nacistům, Treviranus jen o vlásek unikl likvidaci během Noci dlouhých nožů a emigroval do Kanady, Lambach a von Westarp byli zbaveni všech svých postů a odešli do ústraní.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konservative Volkspartei na německé Wikipedii.