Kopřivná

Kopřivná
Pohled na obec od kostela
Pohled na obec od kostela
Znak obce KopřivnáVlajka obce Kopřivná
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHanušovice
Obec s rozšířenou působnostíŠumperk
(správní obvod)
OkresŠumperk
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°2′47″ s. š., 16°56′49″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel304 (2023)[1]
Rozloha11,85 km²[2]
Nadmořská výška571 m n. m.
PSČ788 33
Počet domů90 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKopřivná 185
788 33 Hanušovice
oukoprivna@cmail.cz
StarostkaJana Gerešová
Oficiální web: www.obeckoprivna.cz
Kopřivná
Další údaje
Kód obce553247
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kopřivná (německy Geppersdorf[4]) se nachází v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Žije zde 304[1] obyvatel.

Název

Kolonizační ves se písemně poprvé připomínala roku 1414, kdy náležela k panství Bludov a nazývala se Geppersdorf, Geppertova ves.[5]. Roku 1431 bylo jméno vesnice zapsáno jako Gunpersdorff, což znamenalo "Guntbertova ves". Další německé zápisy mají podobu se základem v osobním jménu Gepper, domácká podoba jména Gebhart. Do češtiny bylo německé Geppersdorf přejato hláskovou úpravou nejprve jako Kopřinov, pak přikloněním ke kopřiva změněno na Kopřivov a Kopřivnov. Podoba Kopřivná byla ustanovena v roce 1924.[6]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1414.

Kulturní památky

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[7]

  • Zřícenina hradu Nový hrad – zbytky středověkého hradu z přelomu 13. a 14. století, zaniklého koncem 15. století
  • Kostel Nejsvětější Trojice s areálem – jednolodní rokoková stavba s pětibokým závěrem a s hranolovou věží na západní straně byla vystavěna v letech 1746–1752 a vysvěcená roku 1753. Má výraznou, umělecky cennou výzdobu interiéru: obraz Nejsvětější Trojice na hlavní oltář namaloval Ignác Oderlický, dřevěné nadživotní sochy andělů, které vytvářejí iluzi, že nesou dřevěnou architekturu oltáře s postavami Nejsv. Trojice a světců na hroním rámu, vyřezal bavorský sochař Ignaz Günther, stejně jako po stranách oltáře samostatně stojící sochy sv. Petra a Pavla, a kazatelnu s bohatou dekorací na poprsni (sochy čtyř evangelistů) a na stříšce (alegorické sochy Tří křesťanských ctností[8] Dále vyřezal dvojici zpovědnic a varhanní skříň. Šlo o objednávku majitele panství a patrona kostela, Jana Ludvíka ze Žerotína–Lilgenau. Později vznikly dva oltáře: Svaté rodiny s obrazem sv. Jana Nepomuckého v nástravci a sv. Anny vyučující Pannu Marii, v nástavci s obraze, sv. Iva od J. Zinka, na zařízení se podílel také Severin Tischler. .

K areálu dále patří:

  • hřbitov se čtyřmi bránami a dvěma kaplemi z doby výstavby kostela
  • ohradní zeď ze stejné doby
  • Kaplička Nanebevstoupení Páně, nazývána Matzekova (nad vesnicí u cesty na Šumperk) – drobná klasicistní stavba z 19. století

Části obce

Galerie

  • Kostel Nejsvětější Trojice

    Kostel Nejsvětější Trojice

  • Kaplička Nanebevstoupení Páně

    Kaplička Nanebevstoupení Páně

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 578. 
  5. ↑ Samek 1994, s. 466
  6. ↑ L. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 423; tíž: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 868.
  7. ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 
  8. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-21]. Identifikátor záznamu 145399 : Kostel Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

  • SAMEK, Bohumil a kol.: Umělecké památky Moravy a Slezska. Svazek 1, Academia Praha 1994, s. 466-468 (Hanušovice)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
SumperskoKoprivnaKaplickaMaltzekova17.jpg
Autor: Šilar Martin, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaplička zv. Matzekova nad Kopřivnou
Coat of arms of Kopřivná.svg
Znak obce Kopřivná, okres Šumperk, Česko.
V zeleném štítě stříbrný kopřivový list. V něm červený jetelový trojlist.
Koprivna 03 kostel.jpg
Autor: Prasopestilence, Licence: CC BY-SA 3.0
Kopřivná - kostel Nejsvětější Trojice
Flag of Kopřivná.svg
Vlajka obce Kopřivná, okres Šumperk, Česko.
Bílý list se zeleným kopřivovým lemem. Uprostřed červený jetelový trojlist. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Koprivna 01.jpg
Autor: Prasopestilence, Licence: CC BY-SA 3.0
Kopřivná