Kopřivnička

Kopřivnička
Soutok Kopřivničky s Lubinou (Kopřivnička je uprostřed snímku vzadu)
Základní informace
Délka toku	7,3 km
Plocha povodí	13,7 km²
Průměrný průtok	0,11 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	2-01-01-1380
Pramen
pod vrcholem Červený kámen 49°34′54,1″ s. š., 18°9′53,1″ v. d. 472 m n. m.
Ústí
zleva do Lubiny na jižním okraji Příboru 49°37′49,8″ s. š., 18°8′46,2″ v. d. 287 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Moravskoslezský kraj – Kopřivnice, Příbor)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, Odra, Lubina
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kopřivnička je potok v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Je to levostranný přítok řeky Lubiny. Délka toku činí 7,3 km.^{[1][pozn 1]} Plocha povodí měří 13,7 km².^{[2][pozn 2]}

Potok pramení v nadmořské výšce cca 570 m, u Janíkova sedla pod vrcholem Červený kámen (696 m),^[3] asi 2 km jihovýchodně od středu Kopřivnice. Na horním toku proudí severozápadním směrem hlubokým údolím s kamennými hrázemi a přepady pod hradem Šostýn. Zde se na kamenech v potoce ukládá travertin. Dále po proudu teče kolem městského koupaliště a hřbitova. Tady již vtéká do zastavěné zóny, protéká městem a potom pokračuje mezi poli dále na sever. Do řeky Lubiny se Kopřivnička vlévá u jižního okraje Příboru v nadmořské výšce 287 m. Celkový spád toku je kolem 3 %.

1. Lidový název podle tvaru řeky křivý » Pokrivnička » Kopřivnička
2. Kolem řečiště rostly kopřivy » Kopřivnička
3. Název podle středověkého lokátora města Kopřiva » Kopřivnice » Kopřivnička

Ve druhé polovině 20. století byl potok při velkém rozrůstání města a tím i rozsáhlé přestavbě centra položen do mnohem hlubšího koryta a místy sveden do vodních tunelů.^[4] Asi v polovině toku byl necelý kilometr potoka sveden do nového rovného koryta. V roce 1961 byla postavena čistírna odpadních vod.^[5] Snížil se průtok.

Největším přítokem Kopřivničky je potok Sýkoreček, který přitéká zprava. Další přítoky jsou malé a bezejmenné.

Průměrný průtok u ústí činí 0,11 m³/s.^[6]

Podle urbáře hukvaldského panství z roku 1581 stál na potoku mlýn. V roce 1660 je uváděn jako fojtův mlýn. Jednalo se o dřevěnou stavbu na obdélníkovém půdorysu. Mletí zaniklo pravděpodobně kolem roku 1900. Poslední majitelé byli manželé Krestovi. Mlýn byl zbourán při regulaci potoka v roce 1961. Fotografie mlýna se nacházejí v muzeu Fojství v Kopřivnici.^[7]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kopřivnička na Wikimedia Commons
• Kopřivnička