Kopaninská kyselka
| Kopaninská kyselka | |
|---|---|
.jpg) Pramen v únoru 2019 | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Obec | Nový Kostel |
| Místní část | Kopanina |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′24″ s. š., 12°27′35″ v. d. |
| Parametry | |
| Teplota | 8,8 °C (1964)[1] 11,1 °C (2019)[2] |
| Vydatnost | max. 1,2 l/min (1964)[1] 0,2 l/min (2019)[2] |
| Mineralizace | 126 mg/l (1964)[1] |
| Obsah CO2 | 1813 mg/l (1964)[1] 2020 mg/l (2019)[2] |
| Ostatní | |
| Typ | slabě mineralizovaná studená kyselka[3] |
| Nadm. výška | 485 m n. m. |
| Přístupnost | volně přístupný |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Kopaninská kyselka[pozn. 1] je volně přístupný minerální pramen u Kopaniny, části obce Nový Kostel v okrese Cheb v Karlovarském kraji.
Přírodní poměry
Minerálka vyvěrá v přírodním parku Leopoldovy Hamry na úpatí Krušných hor při okrajovém zlomu oddělujícím Krušné hory od Chebské pánve.[4] Proto je někdy pramen přiřazován do Chebské pánve.[1] Vlastní vývěr zastřešeného pramene se nachází v těsné blízkosti levého břehu Svažeckého potoka. Pramen vyvěrá v písčito-jílových nivních sedimentech, jejichž skalní podloží tvoří kontaktně metamorfované svory krušnohorsko-smrčinského krystalinika.[5] V silně zamokřeném okolí lze pozorovat probublávání CO2.[1]
Historie
Historické údaje o objevení a pojmenování pramene se nedochovaly a byl mu obvykle přiřazován název blízkých vesnic, kyselka v Kopanině nebo kyselka v Novém Kostele.[6] Pramen míval charakter divokého vývěru a byl pravděpodobně využíván jen v letních měsících místními obyvateli. Pravidelně byl sledován v letech 1957–1959, kdy se prokázala bezprostřední spojitost s režimem povrchových vod.[1]
V roce 2018 došlo k rekonstrukci a úpravě jímání, vývěr byl zakryt přístřeškem a k němu byl vybudován dřevěný povalový chodník.[6]
Vlastnosti a složení
Pramen je zachycen kameninovou skruží uložené ve větší betonové skruži. Mezikruží je vyplněno štěrkem. Toto provedení by mělo zabránit pronikání povrchových vod do vývěru minerálního pramene. Odtok zajišťuje nerezová trubka.[6]
Teplota pramene mírně kolísá okolo 10 °C, celková mineralizace je nízká a činí přibližně 130 mg/litr. Obsah oxidu uhličitého je vysoký, avšak značně kolísá v závislosti na změnách barometrického tlaku a teplotě vody. V období pravidelného sledování v letech 1957–1959 dosahoval až 2 100 mg/litr. Chuť je typicky kyselá s inkoustovou příchutí. Hodnota pH je velmi proměnlivá a pohybuje se v mezích od 3,5 do 6,0.[1]
Přístupnost
Minerální pramen je volně přístupný a je zakreslený v turistických mapách. K prameni kyselky vede v mapách nevyznačená lesní cesta, odbočující ze silnice z Nového Kostela do Kopaniny. Z lesní cesty vede doleva krátký povalový chodník k dřevěnému altánku s pramenem.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Kyselka je na mapách.cz a v databázi estudanky.eu uváděna jako Minerálka Multz
Reference
- ↑ a b c d e f g h KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Kopanina, s. 146–149.
- ↑ a b c Kopanina kyselka [online]. minerálky.wz.cz [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 196–198.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kopaninská kyselka na Wikimedia Commons - Kopaninská kyselka v databázi eSTUDÁNKY
- Kopanina [online]. Minerální prameny. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Minerální pramen v nivě Svažeckého potoka u Kopaniny, okres Cheb
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Minerální pramen v nivě Svažeckého potoka u Kopaniny, okres Cheb