Kopec (Staré Křečany)

Kopec
Osada Kopec
Lokalita
Charakter	osada
Obec	Staré Křečany
Okres	Děčín
Kraj	Ústecký kraj
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°56′46″ s. š., 14°25′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	18 (2021)[1]
Katastrální území	Kopec (3,47 km²)
PSČ	407 60
Počet domů	23 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kopec
Další údaje
Kód části obce	12998
Kód k. ú.	612995
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osada Kopec (do roku 1947 nesla německý název Hemmehübel^[3]) se nachází v údolí Brtnického potoka, západně od Brtníků. Správně náleží pod Staré Křečany. V roce 2011 zde trvale žilo dvanáct obyvatel.

Historie

Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1720.^[4] Osidlování tohoto území je spojeno s těžbou dřeva. Na mapě Matthiase Oedera z roku 1592 najdeme na místě v té době ještě neexistující osady název Na staré pile a dále na toku Brtnického potoka další dva katry. V mlýnském soupisu z roku 1692 je uváděn jeden mlýn (tzv. dolní, později č.p. 32) s jedním mlecím zařízením a pilou. Ten byl dědičně propachtovaný Johannu Zimmerovi. Johann Zimmer zahynul roku 1707 pod padajícím kamením a jeho potomci na místě neštěstí postavili pamětní sloup se sochou sv. Antonína Paduánského. Před druhou světovou válkou se ve mlýně vyráběli větroně.

Dalším zdrojem obživy se stala práce v kamenolomech. Kámen ze zdejšího lomu byl použit na mnohé stavby na panství Salm-Reifferscheidtů, mezi jinými např. na kostel v Mikulášovicích či zámek v Lipové.

Z osady pochází i několik známých zvonařů, Zacharias Dittrich, Josef Pietschmann nebo Josef Kittl.

Do druhé světové války zde žili převážně Němci. Ti byli po skončení války vysídleni a i přes obrovskou propagandu a částečné znovuosídlení před válkou odsunutým českým obyvatelstvem zůstal kraj téměř liduprázdný. Díky tomu se o mnohá zdejší stavení nikdo nestaral, ta rychle chátrala a nejméně polovina domů byla zbourána.

Pamětihodnosti

• Sloup se sochou svatého Antonína Paduánského z roku 1707. Soška poničena roku 1945, restaurována roku 1993, ale o pět let později byla ukradena. Současné soška z roku 2002 je dílem Pavla Svobody.
• Kaple Panny Marie s oltářním obrazem Panny Marie, postavena roku 1809.
• Kauferův kříž z roku 1804 je kovaný, zdobený postavami Ježíše Krista, Panny Marie a Máří Magdalény malovanými na plechu, podstavec je pískovcový. V roce 2016 zorganizoval jeho restaurování spolek Náš Kopec. Obnovený kříž požehnal dne 17. září 2016 generální vikář litoměřické diecéze Mons. Martin Davídek.^[5]
• Památný strom Wäberova douglaska.

Obyvatelstvo

Významní rodáci

• Hans Schütz, politik

Současnost

V současné době je osada využívána převážně k rekreaci. Po modré turistické značce lze dojít do scenérií národního parku České Švýcarsko.

Galerie

• 
  Kaple Panny Marie
• 
  Podstávkový dům
• 
  Sloup svatého Antonína
• 
  Žehnání Kauferova kříže
• 
  Wäberova douglaska

Odkazy

Reference

Literatura

• HLOUŠKOVÁ, Ilona. Mandava 2013: Ročenka Kruhu přátel muzea Varnsdorf. Redakce Martin Havlíček, Filip Mágr, Josef Zbihlej. Varnsdorf: Kruh přátel muzea Varnsdorf, 2013. 224 s. ISBN 978-80-905073-5-7. Kapitola Znovuzrozený Hemmehübel, s. 67–70. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kopec na Wikimedia Commons
• Galerie Kopec na Wikimedia Commons
• Osada Kopec
• Občanské sdružení Náš Kopec