Kopidlno

Kopidlno
(c) I, Miloš Hlávka, CC BY-SA 3.0 Pohled z náměstí ke kostelu sv. Jakuba Většího
znak
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Kopidlno
Obec s rozšířenou působností	Jičín (správní obvod)
Okres	Jičín
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°19′51″ s. š., 15°16′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 190 (2023)[1]
Rozloha	29,14 km²[2]
Nadmořská výška	219 m n. m.
PSČ	507 32
Počet domů	764 (2021)[3]
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí Hilmarovo 13 507 32 Kopidlno kopidlno@kopidlno.cz
Starosta	Ing. Karel Žižka
Oficiální web: www.kopidlno.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kopidlno
Další údaje
Kód obce	573060
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kopidlno (německy Copidlen) je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji, zhruba 13 km jihozápadně od Jičína, u hranic s okresem Nymburk Středočeského kraje. Město leží v nadmořské výšce 219 m podél silnice spojující Poděbrady a Jičín. Tento hlavní tah prochází přes Hilmarovo náměstí. Nachází se zde také zastávka vlaků na trase Nymburk–Jičín. V Kopidlně žije přibližně 2 200^[1] obyvatel. Městem protéká říčka Mrlina.

Etymologie názvu

Název města byl odvozen od slova kopidlo, což byl vysoký útvar kupky sena, naskládaný kolem kůlu^[4].

Historie

Poprvé se písemně připomíná jako městečko roku 1322, kdy zde vlastnil dvůr Petr z Kopidlna. V letech 1365-1379 Zdeněk z Nadslavi a Střevače získal i Kopidlno, roku 1383 žil jeho stejnojmenný syn^[5]. Páni Kopidlanští z Nadslavi, Střevače a Kopidlna měli ve znaku černobílou hlavu kamzíka či kozla^[6], která je vyobrazena na sklomalbách z Nadslavského kostela^[7] a která přešla také do současného znaku města Kopidlno. Oproti původní - středověké barevnosti erbovního štítu, který býval zlatý, je ovšem zvolena modrá. Roku 1615 se v Kopidlnu již připomíná Baltazar Robmhap ze Suché.

Pamětihodnosti

• Zámek z poloviny 16. století, byl přestavěn z původní vodní tvrze po roce 1533, a po roce 1600 rozšířen na trojkřídlý; do dnešní pseudorenesanční podoby přestavěn v druhé polovině 19. století. Zámek obklopuje osmihektarový anglický park a zámecký rybník, napuštěný již v první polovině 16. století.
• Socha služky v zámecké zahradě: podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen v stračím hnízdě.
• Zámecké vězení: zde byl před popravou vězněn Tomáš Svoboda, postava z Jiráskova Temna.
• Pomník Tomáše Svobody - před zámkem
• Památný kámen, u kterého byl Tomáš Svoboda roku 1728 popraven, leží u prodejny Můj obchod^[8]
• Barokní kostel svatého Jakuba Většího se připomíná již k roku 1361 jako farní, gotická stavba roku 1677 zcela vyhořela, nahrazena barokní centrální stavbou z let 1704 až 1705, stavitel F. Spannbrucker, projektoval snad Jan Blažej Santini-Aichel; interiér upraven a zařízen kolem 1850-1852, postranní oltáře a kazatelna jsou barokní; malý hřbitůvek.
• barokní budova fary
• Mariánská statue na náměstí: socha Panny Marie Immaculaty mezi svatými Janem Nepomukem a Josefem (1720), s reliéfy sv. Václava, Floriána a Šebestiána
• Tělocvična Sokol- funkcionalistická stavba, návrh arch. Č. Musil
• Nový hřbitov: mj. Náhrobek rodiny Ehmigovy se sochou Poutníka s křížem od Antonína Suchardy

Průmysl

• Dominantou Kopidlna je komín cukrovaru, který byl založen roku 1866 a uveden do provozu roku 1870, jako akciový jej nejprve vedl majitel zdejšího velkostatku Karel Čespíro. Plánované zvýšení kapacity výroby vedlo k založení velikého železničního nádraží. Cukrovar již po roce 1872 živořil a pro dluhy byl odprodán hraběti Šlikovi. Jeho provoz však pokračoval. Po roce 1948 ve znárodněné budově pokračovala nerentabilní výroba až do roku 1988^[9]. Budovy cukrovaru prošly demolicí^[10], firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za brownfield.^[11].
• Sídliště pro zaměstnance cukrovaru bylo postaveno v 60. letech 20. století.

Současnost

S úpadkem průmyslu souvisela i demografie města: došlo k zestárnutí populace, jak mnohé mladé rodiny odešly za prací jinam. Tak mohla vzniknout těsnější spolupráce s okolními obcemi, i několik kilometrů vzdálenými. V roce 2008 proběhla první etapa výstavby chodníků v okolních obcích, plánuje se^[kdy?] připojení obcí na městský vodovod. Naopak zůstávají nevyřešeny otázky kanalizace a připojení obcí k čističce odpadních vod. Z hlediska občanské vybavenosti a kultury však občané spíše využívají služeb z Poděbrad nebo Jičína, než místních.^[zdroj?]

• Obecní úřad sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jeho přidruženým vesnicím, ale z titulu pověření^[12] i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum.
• zahradnická škola s dlouholetou tradicí - sídlí v zámeckém parku

Doprava

Dopravní dostupnost je nadprůměrná:

• Silniční: snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do automobilky Škoda v Mladé Boleslavi, případně až do Prahy. Další dostupná automobilka je Toyota (bývalá TPCA) na jih v Kolíně. Hlavní silniční tah 32 kvalitou i šířkou navazuje na hradeckou dálnici, jde proto také o trasu motorkářů. Na náměstí silnici kříží silnice II/280 na Mladou Boleslav a Nový Bydžov.
• Autobusová: Do města zajíždí několik autobusových spojů z různých směrů.
• Železniční: nádraží a jeho vybavení chátrá: lokomotiva^[13] i celá vlečka do Libáně, která pamatuje už 125 let.^[14]

Části města

• Kopidlno
• Drahoraz
• Ledkov
• Mlýnec
• Pševes

Rodáci a osobnosti

• Kopidlanští z Kopidlna – starý český vladycký rod. Své jméno odvozovali od Kopidlna na Jičínsku.
• Petr a Zdenata z Kopidlna (15. století) – kališníci, stoupenci pozdějšího českého krále Jiřího z Poděbrad.
• Tomáš Svoboda – vzdělaný evangelický laik z Češova, hraběcí myslivec, popraven roku 1729 v Kopidlně. Aktivista za svobodu vyznání, kacíř. Stýkal se s predikanty, kteří z blízkého Saska a Lužice pronikali do Čech, přinášeli zakázané knihy a kázáním utěšovali své souvěrce, dávali jim naději v duchu J. A. Komenského i dalších v té době hojných českých exulantů. Stal se obětí justiční vraždy a současně jednoho z vrcholů protireformačního úsilí jezuitů – byl vězněn na zámku a pak popraven (sťat). Před zámkem má svůj pomník, u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl popraven: tělo spáleno 4. června 1729 v Kopidlně.
• Josef Antonín Štěpán – císařský dvorní klavírmistr a hudební skladatel: nar. 14. března 1726 v Kopidlně, zemřel 5. srpna 1797 ve Vídni
• V. Ržebka (Řepka) – řídící učitel obecné školy v Kopidlně, pisatel Kroniky školství: zemřel 20. června 1828 v Kopidlně
• František Alois Vacek (Wacek)– kněz a učenec, buditel, historik a genealog, konzervátor Českého muzea; nar. 12. května 1780 v Jablonném, zemřel 4. února 1854 v Kopidlně
• Jan Nepomuk Filcík – vzorný učitel a spisovatel: nar. 19. listopadu 1785 v Kopidlně, zemřel 25. ledna 1873 v Chrasti u Chrudimi.
• František Matěj Hilmar – učitel a hudebník: nar. 23. září 1803 v Nové Pace, zemřel 1. října 1881 v Kopidlně. Skladatel první tištěné české polky, nově se tvořícího českého tance. Zkomponoval díla: polky Esmeralda, Prachovská, Anenská, dále různé chrámové skladby.^[15]
• František Jan Goebl (Kopidlanský) – český básník a spisovatel, později red. a žurnalista: nar. 1826 v Kopidlně
• Václav Antonín Crha – český básník, spisovatel, žurnalista; pseudonym Arnošt Volný; nar. 27. září 1836 v Kopidlně
• Béda Křídlo – klavírní virtuos a hudební skladatel: nar. 11. září 1876 v Kopidlně, zemřel 11. srpna 1902
• J. Křídlo – řídící učitel, otec hudebního skladatele Bédy Křídla a zeť Fr. Hilmara; zemřel v Kopidlně 13. září 1909
• Metoděj Bejr – první ředitel měšťanské školy v Kopidlně; zemřel 25. června 1919
• Jan Štelcar Želetavský – spisovatel, protestantský farář
• MUDr. Anna Honzáková – první česká lékařka promovaná na Univerzitě Karlově, nar. 16. října 1875 v Kopidlně, zemřela 13. října 1940. Její otec Jan Honzák byl městským a zámeckým lékařem a významným osvětovým pracovníkem.
• PhDr. Albína Honzáková – významná profesorka prvního středoevropského soukromého gymnázia Minerva, kde vyučovala 34 let. Nar. 8. dubna 1877 v Kopidlně, zemřela 11. července 1973. Sestra MUDr. Anny Honzákové.
• Dr. František Kadavý – ředitel Štefánikovy hvězdárny v Praze; nar. 1908 v osadě Ledkov
• Ing. Vilém Kafka – akademický malíř, narozen v Kopidlně
• Zdeněk Svěrák – žil zde dva roky, pocházel odtud jeho otec; inspirace pro některé filmy^[16]

Odkaz ve filmografii

Město je v seriálu Pojďte pane budeme si hrát zmiňováno jako bydliště dědečka dvojice medvědích bratří.

Další fotografie

• 

  Chalupy v části Pševes

• 

  Řeka Mrlina

• 

  Kostel v Drahorazi

• 

  Železniční zastávka v Ledkově

• 

  Kostel v Kopidlně

Odkazy

Reference

Literatura

• Emanuel POCHE a kolektiv: Umělecké památky Čech , svazek 2, K-O. Academia Praha 1978, s.100-101

Externí odkazy

• Galerie Kopidlno na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kopidlno na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Kopidlno v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Kopidlno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města