Koporeč
Koporeč | |
---|---|
Náves s požární nádrží a usedlostmi čp. 13 a 18 | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Lišnice |
Okres | Most |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°26′38″ s. š., 13°37′41″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 38 (2021)[1] |
Katastrální území | Lišnice (8,53 km²) |
Nadmořská výška | 269 m n. m. |
PSČ | 434 01 |
Počet domů | 25 (2021)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Koporeč | |
Další údaje | |
Kód části obce | 85065 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Koporeč (německy Kopertsch) je malá vesnice, část obce Lišnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 269 metrů, asi sedm kilometrů jižně od centra města Mostu. Osadou prochází silnice III. třídy č. 25113 z Lišnice do Moravěvsi.
Název
Název vesnice zněl původně Koprč a vznikl z osobního jména Koprka ve významu Koprkův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: de Copertecz (1350), de koporcze (1450), Koprcz (1456), v Koporci (1495), „ve vsi Koporczy“ (1507), v Koprči (1520), w Koporczi (1542), na Kuporci (1568), na Koporci (1603), tvrz Koporecż (též Koporecž, 1613), Kopercž (1787) a Kopertsch naebo Koperč (1846).[3]
Historie
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1350, ale je možné, že se tato zpráva vztahuje k vesnici Kopeč na Mělnicku.[3] Pokud se zpráva týká Koporče, byl tehdejším majitelem vesnice Jindřich z Koporče,[4] syn Bartolomějův.[5] O sto let později, roku 1450 se o ves dělili Kunat a Jan z Koporče[5] s klášter křižovníků v Mostě, který byl založen pražským zderazským klášterem.[6]
Panským sídlem ve vesnici byla tvrz, poprvé připomínaná v roce 1516, kdy ji s přísloušející částí vsi a dvorem vlastnil Bartoloměj Křen z Velebudic.[4] Statek po něm převzal syn Filip Křen († 1564).[5] V roce 1559 získal právo těžit kamenečnou břidlici potřebnou k výrobě kamence a vystavět kamencovou huť. Po jeho smrti v roce 1564 převzal ves i důl Filipův synovec[5] Zikmund Křen z Velebudic a po jeho smrti 20. března 1568 vdova Dorota z Reicenštejna (Reichenstein/Kašperské Hory). Okolo roku 1580 byl u vesnice v provozu jiný kamencový důl Svatý Urban.[7]
Dorota kamencovou huť pronajala Janu Weidlichovi, měšťanovi z Mostu, který podnik zmodernizoval, a podle císařského privilegia z roku 1613 v něm začal využívat k vytápění pecí hnědé uhlí. Kromě výroby kamence se v huti produkovalo také pálené vápno a síra. Při zpracování se využívala moč nakupovaná od vrchnosti okolních vesnic. V roce 1621 byla huť během pobělohorských konfiskací Weidlichovi zabavena a v následujících letech se v ní vystřídala řada majitelů. Nakonec si ji roku 1630 pronajalo město Most na dobu třiceti let. Během třicetileté války huť zpustla. Městu se ji podařilo částečně obnovit, ale v roce 1690 byla huť uzavřena pro nedostatek dřeva – uhlí tedy Weidlichovi pokračovatelé nepoužívali, přestože výrobu výrazně zlevňovalo.[8]
Po smrti prvního manžela se Dorota provdala za Oldřicha Kostomlatského z Vřesovic († 1584). Koporečský statek roku přenechala synovi Janu Zikmundu Křenovi, který byl 1589 zavražděn ve Voděradech. Koporeč tak přešla zpět na Dorotu, která poté statek vlastnila až do své smrti v roce 1605.[5] Musela však nejprve vyhrát soudní při se Zuzanou Křenovou z Křenova, vnučkou Matyáše Křena z Křenova, bratra Filipa Křena z Velebudic.[6]
Novým majitelem vesnice se v roce 1605 stal Jan Prog z Velnic.[5] Před rokem 1613[5] získal celý majetek Štěpán Jiří ze Šternberka, který jej připojil ke svému postoloprtskému panství,[9] u kterého Koporeč zůstala až do zrušení patrimoniální správy. Po roce 1850 se Koporeč stala osadou obce Havraň a od roku 1905 je osadou obce Lišnice.[10]
Přírodní poměry
Koporeč stojí v katastrálním území Lišnice na severním okraji Blažimské plošiny, která je součástí geomorfologického podcelku Žatecká pánev v Mostecké pánvi. Nachází se na severně orientovaném svahu v nadmořské výšce 260–290 metrů.[11]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí okolí vsi leží v teplé oblasti T2,[11] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů, počet letních dnů je 50–60, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 100–110 a sněhová pokrývka zde leží 40–50 dnů v roce.[10]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 279 obyvatel (z toho 125 mužů), z nichž bylo 56 Čechoslováků, 222 Němců a jeden cizinec. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale sedm lidí bylo evangelíky, jedenáct patřilo k církvi československé a 22 jich bylo bez vyznání.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 276 obyvatel: 28 Čechoslováků a 248 Němců. Kromě sedmi lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[13]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 208 | 279 | 306 | 307 | 275 | 279 | 276 | 156 | 142 | 94 | 43 | 23 | 33 | 36 | 38 |
Domy | 36 | 36 | 41 | 40 | 39 | 38 | 52 | 44 | — | 24 | 12 | 23 | 24 | 24 | 25 |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Lišnice. |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1869–1890 Koporeč byl osadou obce Havraň v okrese Most. Od roku 1900 jsou částí obce Líšnice v okrese Most.[17]
Pamětihodnosti
- Zdejší sedlák Václav Gallin v 18. století vyšlechtil druh hrušně, lidově zvanou koprčka. V roce 1936 byl tomuto šlechtiteli odhalen v Koporči pomník.
- Ve vsi se nacházela kaple, která byla kdysi částečně zbořena a přestavěna na garáž. V roce 1999 obec prodala přestavěné torzo kaple i s pozemkem do soukromého vlastnictví.[18]
Galerie
Usedlost čp. 12
Pomník Wenzelu Gallinovi
Stará osadní cedule
Vjezd do vesnice od jihu
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Koporeč, Kopertsch, s. 307.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Koporeč – tvrz, s. 211.
- ↑ a b c d e f g SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Postoloprt, s. 417. Dále jen Sedláček (1923).
- ↑ a b SÝKOROVÁ, Jana. Lišnice – Koporeč – Nemilkov. Lišnice: Obecní úřad Lišnice, 2008. S. 7–9.
- ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. Kapitola Ložiska vlastních kamenečných břidlic, s. 86.
- ↑ LOSOS, Ludvík. Kamencové hutě v Krušnohoří. Krušnohorské noviny. Českojiřetínský spolek – spolek pro oživení Krušnohoří, 15. prosinec 2022, roč. 2022, čís. 1, s. 17. ISSN 2533-350X.
- ↑ Sedláček (1923), s. 415.
- ↑ a b VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 219.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 224.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 244. Dostupné online.
- ↑ Kaple [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2021-05-22]. Dostupné online.
Literatura
- SÝKOROVÁ, Jana. Lišnice – Koporeč – Nemilkov. Lišnice: Obecní úřad Lišnice, 2008. S. 7–9.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Koporeč na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Koporeč – dům čp. 42 na jižním okraji vesnice
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Koporeč – stará osadní cedule na domě čp. 42
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Koporeč – pomník Wenzelu Gallinovi