Korálovec ježatý
Korálovec ježatý | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | rouškaté (Agaricomycetes) |
Řád | holubinkotvaré (Russulales) |
Čeleď | korálovcovité (Hericiaceae) |
Rod | korálovec (Hericium) |
Binomické jméno | |
Hericium erinaceus (Bull.) Pers. 1797 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Korálovec ježatý (Hericium erinaceus (Bull.) Pers. 1797) je vzácná ježatá houba rostoucí na podzim na dřevu listnáčů, především buků a dubů. V České republice je navržena k zákonné ochraně.
Synonyma
- Dryodon erinaceus (Bull.) Quél.[2][3]
- Dryodon erinaceus (Bull.) P. Karst. 1882[4]
- Hydnum caput-medusae Bull. 1780[4][2]
- Hydnum erinaceum Bull.[2][3]
- Hydnum erinaceus Bull. 1781[4]
- česká jména
Vzhled
Makroskopický
Plodnice je kompaktního habitu, v obrysu nepravidelně kulovitá až vejčitá. Dosahuje 100–300 milimetrů v průměru, zbarvena je bíle až krémově, ve stáří žlutohnědě. Povrch plodnice shora pokrývají šupinovité nepravidelné sterilní ostny. K substrátu plodnice přirůstá zúženým bokem.[5]
Hymenofor je vyvinutý na spodní a přední straně v podobě dolů směřujících hustě uspořádaných ostnů, které dosahují 20–50 milimetrů délky.[5]
Dužnina má bělavé zbarvení, v masité části plodnice je dutinkatá, slabě vláknitá,[6] tuhá, s ovocnou vůní a chutí.[5]
Mikroskopický
Výtrusy dosahují 5-7 × 4-6 μm, jsou široce elipsovité, hladké až jemně bradavčité, amyloidní.[5] Trama je monomitická, generativní hyfy záhy tlustostěnné, inflátní, přezkaté, amyloidní. Gloeocystidy jsou přítomny.[7] Výtrusný prach je bílý.
Výskyt
Korálovec ježatý roste vzácně až velmi vzácně na dřevu buků, v teplých oblastech i dubů, jen zřídka jiných listnáčů (Cejp uvádí sběr z javoru[2], Socha a Jegorov zmiňují habr, jasan, jabloň a ořešák[8], Hagara také břízu, topol, jeřáb a platan[6], Dvořák a Hrouda dále akát[7]). Objevuje se na živých i mrtvých kmenech (až do výšky několika metrů[8]), případně pařezech.[9] Pilát ho řadí k vzácným druhům kyselých doubrav a oligotrofních habrových doubrav.[10] Vyskytuje se v přirozených lesích a parcích, zejména v pahorkatině, v horském stupni vzácně. Je považován za saprotrofní druh, podle některých autorů může zprvu žít poloparaziticky.[6] Fruktifikuje od srpna do listopadu.[5]
Rozšíření
Roste v Evropě a Asii. V Evropě se vyskytuje v následujících zemích: Arménie, Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Francie, Itálie[11], Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Řecko, Severní Makedonie, Slovensko[11], Srbsko[12], Švédsko, Švýcarsko, Spojené království.[13]
První nález z území současné České republiky byl publikovaný v roce 1927, kdy časopis Vesmír zveřejnil fotografií doložený nález profesora E. Güttlera.[14][2] Velenovský jej v Českých houbách (1920-1922) ještě neuvádí.[2] Byly publikovány nálezy mimo jiné z oblasti následujících chráněných území České republiky:
- Brdy[2]
- Břehyně – Pecopala[15] (okres Česká Lípa)
- České Švýcarsko[16] (okres Děčín)
- Český kras (Praha a Středočeský kraj)
- Kaluža[18] (okres Opava)
- Košíře-Motol[10] (Praha)
- Křivoklátsko
- Podyjí[20] (Jihomoravský kraj)
- Poodří[21] (Moravskoslezský kraj)
- Radotínsko – Chuchelský háj[19] (Praha)
- Rendez-vous[22] (okres Břeclav)
- Suchá Dora[23] (okres Nový Jičín)
Záměna
Z hub rostoucích na dřevu, které mají ostnitý nebo jemu podobný hymenofor, hrozí záměna s následujícími druhy:
- ježatec různozubý (Hericium cirrhatum) – kloboukovité plodnice (zřetelně odlišená spodní a svrchní strana)
- korálovec bukový (Hericium coralloides) – korálovitě větvené plodnice, výrazně menší výtrusy
- korálovec jedlový (Hericium alpestre) – korálovitě větvené plodnice, obvykle na dřevu jehličnanů
- plstnatec tlustoostný (Sarcodontia pachyodon) – kloboukovité nebo rozlité plodnice s plochými ostny (roztrhané rourky)
- šindelovník severský (Climacodon septentrionalis) – kloboukovité (deskovité) plodnice s krátkými ostny
Ochrana
Korálovec ježatý je uveden v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky jako zranitelný druh (VU).[9] Jako silně ohrožený druh byl navržen k zákonné ochraně v rámci vyhlášky o zvláště chráněných druzích organismů.[24] Figuruje v kandidátní listině evropského červeného seznamu a mezi 33 druhy doporučenými k mezinárodní ochraně v rámci Bernské konvence.[25][26] V Evropě je ohrožený intenzivním lesním hospodařením, kácením starých buků a dubů a to i na synantropních stanovištích z bezpečnostních důvodů.[13] Vzácný výskyt je důsledkem absence starých vzrostlých listnatých lesů.[13]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c d e f g h CEJP, Karel. Dryodon erinaceus. In: Josef Velenovský. Mykologia. Praha: Československý Klub mykologický, 1928. Ročník 5. S. 101–102.
- ↑ a b c d e FREMR, Václav. Lošák ježatý. – Dryodon erinaceus (Bull.) Quél. In: SMOTLACHA, František. Časopis československých houbařů. Praha: Československá mykologická společnost, 1934. Ročník XIV. S. 84–85.
- ↑ a b c Index Fungorum. databáze Index Fungorum [online]. Index Fungorum [cit. 2017-02-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. Kapitola 353. Hericium erinaceus, s. 244.
- ↑ a b c HAGARA, Ladislav. Ottova encyklopedie hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 1152 s. ISBN 978-80-7451-407-4. S. 371.
- ↑ a b DVOŘÁK, Daniel; HROUDA, Petr. Ježaté houby, lošáky a korálovce. 1.. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 35 s. ISBN 80-210-3801-2. Kapitola Hericium erinaceus, s. 6–7.
- ↑ a b SOCHA, Radomír; JEGOROV, Alexandr. Encyklopedie léčivých hub. Praha: Academia, 2014. 768 s. ISBN 978-80-200-2312-4. S. 182–185.
- ↑ a b DANIEL, Dvořák. Hericium erinaceus (Bull.: Fr.) Pers.. In: HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online. Archivováno 9. 1. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ a b PILÁT, Albert. Houby Československa ve svém životním prostředí. Praha: Academia, 1969. 267 s. S. 74, p18/36.
- ↑ a b Comments on the proposal to include 33 fungi species to the Appendix I [online]. wcd.coe.int, 2003 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SADIKOVIĆ, Dušan; KUŠTERA, Marjan. Fungal conservation: Protected species of fungi in South Serbia region. In: Biologica Nyssana. Vlasina lake: [s.n.], 2013. S. 35–40. (anglicky)
- ↑ a b c The European Council for Conservation of Fungi (ECCF). Datasheets of threatened mushrooms of Europe, candidates for listing in Appendix I of the Convention [online]. The European Council for Conservation of Fungi (ECCF), 2001-06-13. (anglicky)
- ↑ GÜTTLER, E. Lošák Hydnum erinaceus. In: Bohumil Němec. Vesmír. Praha: Nákladem vlastním, 1927. ISSN 0042-4544. Ročník/číslo VI./4. S. 178.
- ↑ a b ZÍBAROVÁ, Lucie. Hericium erinaceus (Korálovec ježatý) [online]. mykologie.net [cit. 2017-02-03]. Dostupné online.
- ↑ kolektiv zaměstnanců Správy NP. Správa národního parku České Švýcarsko, Ročenka 2007. Krásná Lípa: Správa Národního parku České Švýcarsko, 2008. 84 s. Kapitola Mykologický průzkum v NP České Švýcarsko, s. 31.
- ↑ Správa CHKO Český kras. Plán péče o Přírodní památku Krásná stráň na období 2011–2027 [online]. ochranaprirody.cz, 2010 [cit. 2012-10-26]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ AOPK ČR. Národní přírodní rezervace Kaluža - Přirozené bučiny a suťové lesy [online]. ochranaprirody.cz, 2016-09-21 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online.
- ↑ a b PŘÍHODA, Antonín; MACHULKOVÁ, Anna. Houby přírodních rezervací na Křivoklátsku v roce 1978. In: Bohemia centralis. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1980. ISSN 0231-5807. S. 43–61.
- ↑ REITEROVÁ, Lenka; ŠKORPÍK, Martin, a kol. Plán péče o národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo 2012-2020 [online]. Správa národního parku Podyjí, Znojmo, 2012 [cit. 2016-02-05]. Dostupné online.
- ↑ DECKEROVÁ, Helena. Dřevokazné houby Poodří – část I.. In: JAROŠEK, Radim. Poodří. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2013. Dostupné online. ISSN 1803-2338. S. 4–10.
- ↑ ČERNÝ, Alois; ANTONÍN, Vladimír. Třetí mykologické dny na Moravě v r. 1981. In: URBAN, Zdeněk. Česká mykologie. Praha: Československá akademie věd, 1982. ISSN 0009-0476. Ročník 36. S. 186.
- ↑ LAZEBNÍČEK, Jiří; FRÉLICH, Zdeněk. Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje - 2.17 Mykologický inventarizační průzkum v PR Suchá Dora, Závěrečná zpráva. [s.l.]: Moravskoslezský kraj, 2011. 27 s. S. 11.
- ↑ HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Seznam druhů hub na doplnění vyhlášky o zvláště chráněných druzích organismů. In: ANTONÍN, Vladimír. Mykologické listy. Praha: ČVSM, 2004. Dostupné online. Číslo 87, 88. S. 4–14, 6–16.
- ↑ European Council for the Conservation of Fungi. European Red List of endangered macrofungi. Red List candidates [online]. European Council for the Conservation of Fungi, 2008 [cit. 2017-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DAHLBERG, Anders; CRONEBORG, Hjalmar. 33 threatened fungi in Europe [online]. Swedish Species Information Centre, 2003 [cit. 2017-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-06. (anglicky)
Literatura
- CEJP, Karel. Dryodon erinaceus. In: Josef Velenovský. Mykologia. Praha: Československý Klub mykologický, 1928. Ročník 5. S. 101–102.
- FREMR, Václav. Lošák ježatý. – Dryodon erinaceus (Bull.) Quél. In: SMOTLACHA, František. Časopis československých houbařů. Praha: Československá mykologická společnost, 1934. Ročník XIV. S. 84.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu korálovec ježatý na Wikimedia Commons
- Taxon Hericium erinaceus ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Hericium erinaceum (korálovec ježatý) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: This image was created by user jasana at Mushroom Observer, a source for mycological images.
You can contact this user here., Licence: CC BY-SA 3.0
For more information about this, see the observation page at Mushroom Observer.
Autor:
- derivative work: Xth-Floor (brightness, contrast)
Hericium erinaceus
Autor: This image was created by user James V. Gallagher IV (lbjvg) at Mushroom Observer, a source for mycological images.
You can contact this user here., Licence: CC BY-SA 3.0
The polypore fungus Spongipellis pachyodon (Pers.) Kotl. and Pouz. Photographed in Marysville State Game Lands, Perry Co., Pennsylvania, USA.
Autor:
Milo (Mycophiliac)
- derivative work: Xth-Floor (loseless crop)
A fruit body of the fungus Climacodon septentrionalis (Fr.) P. Karst. Specimen photographed in King Ferry, New York, USA.
Autor: This image was created by user Patrick Harvey (pg_harvey) at Mushroom Observer, a source for mycological images.
You can contact this user here., Licence: CC BY-SA 3.0
Hericium coralloides
(c) Jim Champion, CC BY-SA 2.0
Hericium erinaceus on an old tree in Shave Wood, New Forest This Hericium erinaceum fungus (also known as "tree hedgehog fungus" or "bearded tooth") is growing on a wound on the trunk of an old oak tree in Shave Wood. It is classified as endangered in Great Britain, and its distribution is restricted to areas of woodland where there has been a long continuity of old trees.
Autor: Holger Krisp, Licence: CC BY 3.0
Hericium cirrhatum, Family: Hericiaceae, Location: Germany, Erbach, Ringingen. Rare species therefore only area geotagging