Korce
Korce | |
---|---|
Začátek obce Korce | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Dubá |
Okres | Česká Lípa |
Kraj | Liberecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°32′20″ s. š., 14°36′10″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 37 (2021)[1] |
Katastrální území | Korce (6,13 km²) |
PSČ | 471 41 |
Počet domů | 20 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Korce | |
Další údaje | |
Kód části obce | 69493 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Korce (něm. Kortschen)[3] je malá vesnice a část města Dubá v okrese Česká Lípa. Nachází se asi 4 km na východ od Dubé. Je zde evidováno 25 adres.[4] Trvale zde žije 27 obyvatel.[5]
Katastr
Korce je také název katastrálního území o rozloze 6,13 km2.[6] V katastrálním území Korce leží i Plešivec. Korce leží na severozápadním svahu Koreckého vrchu.
Historie
První zmínky o osadě Korce se dle Friedricha Bernaua datují k roku 1266, kdy je v historických pramenech uveden Chirniko de Korech a později v roce 1295 Beneš de Korech. Roku 1399 prodala Korce Kunhuta z Cetna Naskovi z Vyskře. Ves Korce je před rokem 1415 uvedena jako součást věna manželky Anny Jindřicha řečeného Berka. Korce se tak staly součástí Houseckého panství a v průběhu let sdílely osud společně s hradem Houska. Jindřichův syn v roce 1432 celé panství prodal.[7]
V roce 1615 koupil Housecké panství, včetně vsi Korčí s krčmou vejsadní, od Bohunky Kelblové Václav starší Berka z Dubé.[7] Po bitvě na Bílé hoře odjel ze země a majetek mu byl zkonfiskován. Panství získal Adam z Valdštejna a směnil ho se svým strýcem Albrechtem. Roku 1639 celý kraj obsadili a vydrancovali Švédové.[8] Z původních 11 usedlostí v Korcích zůstaly po řádění švédských vojsk obydlené pouze čtyři, ostatní byly opuštěné a jedna usedlost byla vypálena. Vesnice se jen pomalu vzpamatovávala, o deset let později zde bylo zapsáno 5 sedláků, dva pusté grunty a 3 chalupníci. Po smrti Albrechta z Valdštejna se na Housce vystřídalo několik majitelů, například hraběnka z Canossy či hrabě z Althanu, poté Housecké panství získali Kounicové. Podle sčítání z roku 1832 měla vesnice 192 obyvatel, 28 domů a školu.[7]
Školní výuka probíhala v Korcích od roku 1778, děti učil nejdřív v obecní pastoušce vysloužilý voják Jan Jiří Luniak, později vyučoval ve vlastní chalupě čp. 28. Tento dům dnes již neexistuje. V roce 1807 byla postavena první školní budova čp. 8, roubená stavba na zděné podezdívce v záhybu silnice na Doksy. Počátkem sedmdesátých let 20. století, kdy budova překážela provozu na silnici, vznikla iniciativa, aby byla cenná stavba rozebrána a přemístěna jinam. Záměr se však nepodařilo realizovat a budova byla zbourána. Dochovala se novější školní budova v klasicistním stylu čp. 30 z doby kolem roku 1890, která je v současnosti využívána jako obytný dům. V roce 1965, když počet žáků poklesl pod 10, bylo vyučování v Korcích zrušeno.[7]
Korce se vždy potýkaly s nedostatkem vody. Na úpatí Koreckého vrchu se nacházela jediná studna, která zásobovala obec vodou a byla zasvěcena sv. Prokopovi. Na svátek sv. Prokopa 4. července se každoročně konaly poutě a byl svěcen zdroj vody. V jednotlivých usedlostech si budovali nádrže u domu na pokrytí potřeb vody pro chov dobytka, existovalo 11 soukromých a dvě obecní nádrže. Situaci nezlepšila ani výměna starého vodovodního potrubí ze studny v roce 1838. V polovině čtyřicátých let 18. století byla vybudována velká dřevěná nádrž na vodu a později v roce 1865 byla vyzděna. Částečný vodovod byl postaven v roce 1936, ale vyhovující vodovod pro celou obec byl vybudován až v letech 1953–1961. Od roku 1977 jsou Korce zásobovány vodou z hlubokého vrtu.[7]
Kvůli nedostatku vody docházelo k velkým škodám při požárech, jichž Korce zažily mnoho. Obec proto brzy vybudovala hasičskou zbrojnici. Zaznamenány jsou požáry v letech 1681, 1735, 1757, 1832, 1840, 1877 a 1880. V letech 1833 a 1868 způsobily značné škody také velké vichřice.[7]
Pamětihodnosti
- Kaplička sv. Floriána se nachází ve vesnici u domu č. p. 37. Kapličku nechal postavit na svém pozemku sedlák Franz Luniak, majitel hospodářství č.p.21, původně byla vestavěná do zdi dvora č.p.21. Kaplička postupně chátrala a byla ve velmi špatném stavu, měla propadlý strop, praskliny ve zdi a byla ohrožena slabilita celé stavby. Z iniciativy občanského sdružení Drobné památky severních Čech ve spolupráci s římskokatolickou farností Bořejov byla díky grantu od Nadace Občanského fóra kaplička v roce 2004 kompletně opravena.[9]
- Kaplička sv. Prokopa stojí asi 200 m od vesnice, při zatáčce silnice do Tachova u odbočky polní cesty. V roce 2007 byla kaplička opravena z grantu Nadace Občanského fóra, který s pomocí občanského sdružení Drobné památky severních Čech získala římskokatolická farnost Bořejov. Byly doplněny chybějící části zdiva, položena střešní krytina a obnoveny původní římsy. Nová omítka byla natřena na bílo a do výklenku byl instalován obraz sv. Prokopa orajícího zlým duchem, který namalovala Markéta Myšková z Dubé.[10]
- Kaplička sv. Jana Nepomuckého se nachází za hasičskou zbrojnicí.[7] V létě roku 2018 proběhla díky iniciativě sdružení Pšovka – okrašlovací spolek Kokořínska a za přispění Nadace Občanského fóra celková oprava fasády a kaplička dostala novou střechu. Do výklenku byl osazen obraz od akademické malířky Vendulky Císařovské.[11]
Zaniklé památky
Zdroj oficiální stránky města Dubá[7]
- Na Korecký vrch (465 m n.m.) vedla Křížová cesta z roku 1838, dílo místního kameníka Louši (Lausch).
- Na Koreckém vrchu se nacházel nejprve dřevěný, později železný kříž a sousoší Panny Marie, sv. Jana Evangelisty a sv. Máří Magdalény.
- V samotné obci byl u domu čp. 20, kde před druhou světovou válkou býval hostinec U lípy (Gasthaus Zur Linde), kříž na kamenném podstavci s obrazem sv. Prokopa z roku 1844
- Druhý dřevěný kříž z roku 1878 stál při vjezdu do vsi směrem od Ždírce.
- V obci též stávala při cestě z Dubé boží muka s kopií Panny Marie Montserratské.
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ SOA Litoměřice – Lexikon obcí severních a severozápadních Čech. www.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2001-03-01 [cit. 2001-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b c d e f g h Korce. www.mestoduba.cz [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Dražejov. www.mestoduba.cz [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Kaplička sv. Floriána. www.pamatky.ceskalipa.org [online]. 2008-01-25 [cit. 2024-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-25.
- ↑ Kaplička sv. Prokopa. www.pamatky.ceskalipa.org [online]. 2016-03-14 [cit. 2024-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-14.
- ↑ Korce kaplička sv. Jana Nepomuckého. www.psovka.cz [online]. [cit. 2024-06-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Korce na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Korce na webu ČÚZK
- Kaple sv. Floriána
- Kaple sv. Prokopa
Město Dubá | |
---|---|
k. ú. Dubá (Dubá • Horní Dubová Hora • Nový Berštejn) • k. ú. Deštná u Dubé (Deštná) • k. ú. Dražejov u Dubé (Dražejov • Kluk • Nedvězí) • k. ú. Dřevčice (Dřevčice • Sušice) • k. ú. Heřmánky (Heřmánky) • k. ú. Horky u Dubé (Horky) • k. ú. Korce (Korce • Plešivec) • k. ú. Lhota u Dřevčic (Lhota) • k. ú. Nedamov (Nedamov • Křenov • Panská Ves) • k. ú. Zakšín (Zakšín • Bukovec) • k. ú. Zátyní (Zátyní) |
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Začátek obce Korce na Českolipsku z silnice od Doksy
Zvonice, snad kdysi hasičárna