Korjo-saram

Korjo-saram (Корё сарам, 고려사람) je označení Korejců žijících na území bývalého SSSR (především Uzbekistán, Kazachstán a Rusko). Jejich počet se odhaduje na půl milionu.

Etymologie

Výraz vytvořili sami korjo-saram ze slov Korjo (starý název Korey) a saram, což znamená korejsky lidé.

Historie

Od poloviny 19. století se na ruský Dálný východ stěhovali za prací bezzemci z přelidněného Korejského poloostrova. V roce 1917 byl jejich počet odhadnut na 100 000. V okolí příhraničního města Posjet tvořili až 90 % obyvatel. V roce 1937 rozhodl Josif Vissarionovič Stalin[zdroj?] o deportaci korejského obyvatelstva. [1] Důvodem byla obava, že pokud by Japonsko (k němuž tehdy Korea patřila) napadlo Sovětský svaz, mohli by se korjo-saram přidat na stranu nepřítele. V září a říjnu toho roku bylo 170 000 z celkového počtu téměř dvou set tisíc Korejců z Přímořského kraje násilně přesídleno do neobydlených pustin střední Asie.

V roce 1956 bylo vyhnanství korjo-saram zrušeno a v roce 1993 byli plně rehabilitováni.

Současnost

Dnes používá většina korjo-saram jako hlavní jazyk ruštinu místo korejštiny.

Film

V roce 2007 byl o vysídlení natočen dokumentární film Korjo-saram: Nespolehliví lidé. [2]

Sachalin

Mezi korjo-saram se nepočítá malá komunita Sachalinských Korejců, kteří byli na ostrov přivezeni ve třicátých letech Japonci jako levná pracovní síla a zůstali na Sachalinu i po jeho dobytí Sověty.

Gastronomie

Korjo-saram mají svéráznou kuchyni, spojující ruské a korejské vlivy. Nejznámějším jídlem je mrkev po korejsku, náhražka kimčchi vyvinutá proto, že v SSSR se nedalo sehnat čínské zelí.

Známí korjo-saram

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.memorial.krsk.ru [online]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-14. 
  2. http://www.koryosaram.net

Externí odkazy