Hebefilie

Hebefilie (z řeckého neologismu hebephilia, ἡβηφιλία podle bohyně mládí Hébé) je náklonnost či reaktivita s erotickým rozměrem vůči dospívajícím dívkám (náklonnost k chlapcům je označována jako efebofilie). V podobném významu jako hebefilie se používají i slova korofilie (zejména jde-li o lesbickou hebefilii) nebo parthenofilie (partenofilie).[1][2]

Lidé s touto náklonností jsou nazýváni hebefilové (korofilové, parthenofilové).

Hebefilie je někdy považována za formu pedofilie (v jejím původním významovém vymezení, které zahrnuje i náklonnost k dospívajícím) nebo za dispozici, která se s pedofilií částečně překrývá. Převažující hebefilní reaktivita je běžná u velké části mužské populace – její označování za poruchu je tedy omezeno postojovými a terminologickými zvyklostmi jednotlivých diskursů. Dospívající dívky mnohdy sexuálně přitahují pedofily i gynekofily.

V teorii sexuálního motivačního systému Kurta Freunda se slovem hebefilie označuje nikoliv věková atraktivita dívek, ale absence pokročilejších fází sexuálního motivačního systému, tedy takové jeho nastavení, které preferuje „platonickou lásku“ a nerozvíjí se v genitální touhy.

Reference

  1. ↑ Ein neuer Ansatz zu einer Nuancierung (Nový přístup k rozlišování) , Chris, Nizozemsko, Koinos Magazine č. 31, 2001. Recenze knihy: Frank van Ree: Pedofilie; een controversiële kwestie. Analyse van een maatschappelijk vraagstuk (Pedofilie – kontroverzní záležitost : Analýza jedné společenské otázky). , Swets & Zeitlinger, Lisse, 2001, ISBN 90-265-1688-6
  2. ↑ MATĚJŮ, Pavla. Marian z Výměny manželek není pedofil, hájí muže sexuolog Zvěřina. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-09-12 [cit. 2017-09-12]. Dostupné online. 

Literatura

  • WEISS, Petr. Sexuální deviace: Klasifikace, diagnostika a léčba. Praha: Portál, 2002. 351 s. ISBN 80-7178-634-9. 

Související články

Externí odkazy