Korolevo

Korolevo Королево
Železniční stanice Korolevo
znak
Poloha
Souřadnice	48°9′20″ s. š., 23°8′11″ v. d.
Nadmořská výška	146 m n. m.
Časové pásmo	UTC+2
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Zakarpatská
Okres	Berehovo
Korolevo Korolevo, Zakarpatská oblast
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	9,06 km²
Počet obyvatel	9 896 (2017[1])
Hustota zalidnění	890 obyv./km²
Správa
Vznik	1262
Adresa obecního úřadu	вул. Злагоди 13 90332 смт. Королево
Telefonní předvolba	3143
PSČ	90332
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Korolevo (ukrajinsky Королево, též Королеве / Koroleve, maďarsky Királyháza, česky v období ČSR Kiralyhaza (2022),^[2] později Královo nad Tisou^[3]) je městys (ukrajinsky selyšče) ležící v okresu Berehovo Zakarpatské oblasti na Ukrajině. Rozkládá se mezi pravým břehem Tisy a hranicí s Rumunskem, v nadmořské výšce 146 m, zhruba 8 km východně od Vynohradivu. V roce 2017 měl městys necelých 10 000 obyvatel, z čehož zhruba pětinu tvoří Maďaři.

Korolevo je sídlo jednotného územního společenství Королівська селищна громада, do kterého patří Koroleva tyto další obce:

Toto územní společenství má rozlohu 118 km²; v roce 2020 v něm žilo 22 802 obyvatel.

Na území Králova nad Tisou je archeologická lokalita dokládající osídlení již ve středním paleolitu. Podle nejnovějších zjištění mezinárodního týmu archeologů se zde nacházejí nejstarší a zároveň nejsevernější stopy osídlení evropského kontinentu. Pozůstatky člověka vzpřímeného (Homo erectus) nalezené u Koroleva jsou staré až 1,4 milionu let a o 200 až 300 000 let starší než nálezy ve španělské Atapuerce, která byla do té doby považována za nejstarší evropskou lokalitu osídlenou tímto zástupcem rodu Homo.^[4]

První písemná zmínka o městysu pochází z roku 1262. Král Štěpán V. Uherský zde tehdy vybudoval lovecký letohrádek – odtud název, který v maďarštině znamená „královský dům“. Na ostrohu v severní části města stál ve 14.–17. století hrad Ňalab, dnes je v ruinách. V minulosti městys patřil k uherské župě Ugocsa, po rozpadu ^[5] Rakouska-Uherska v roce 1918 až do roku 1938 byl součástí Československa. Za první československé republiky zde byl obecní notariát, četnická stanice a poštovní úřad.^[2] V roce 1944 byl městys s okolím připojen k Ukrajinské SSR. Status městysu (zastarale sídla městského typu) má od roku 1947.

Korolevo je železniční uzel a tvoří triangl tratí:

1. Železniční trať Debrecín – Sighetu Marmației ve východním směru na Chust
2. Železniční trať Baťovo – Korolevo v severozápadním směru na Berehovo a Čop
3. Železniční trať Debrecín – Sighetu Marmației v jihozápadním směru na rumunské Satu Mare

2. a 3. trať mají smíšený rozchod (standardní evropský 1435 mm a ruský 1520 mm) umožňující spojení Slovenska a Rumunska mimo Maďarsko bez překládky.

• 
  Ruiny synagogy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Королівська селищна громада na ukrajinské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Korolevo na Wikimedia Commons