Koroptev polní

Koroptev polní
Koroptev polní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	hrabaví (Galliformes)
Čeleď	bažantovití (Phasianidae)
Rod	koroptev (Perdix)
Binomické jméno
Perdix perdix (Linnaeus, 1758)
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0 Rozšíření koroptve polní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koroptev polní (Perdix perdix) je malý druh hrabavého ptáka z čeledi bažantovitých (Phasianidae).

Taxonomie

Rozlišuje se celkem 8 poddruhů:^[2][3]

• Koroptev polní holandská (P. p. sphagnetorum) – severovýchodní Nizozemí a severozápadní Německo
• Koroptev polní francouzská (P. p. armoricana) – Francie
• Koroptev polní pyrenejská (P. p. hispaniensis) – sever Pyrenejského poloostrova
• Koroptev polní italská (P. p. italica) – Apeninský poloostrov
• Koroptev polní ruská (P. p. lucida) – východní Evropa po Ural a severní Kavkaz
• Koroptev polní evropská (P. p. perdix) – zbytek areálu v Evropě včetně Velké Británie a Irska
• Koroptev polní západosibiřská (P. p. robusta) – Ural východně přes Kazachstán po severozápadní Sibiř a Kavkaz
• Koroptev polní maloasijská (P. p. canescens) – Turecko, Kavkaz, severozápadní Írán

Popis

• Délka těla: 28–32 cm
• Rozpětí křídel: 45–48 cm
• Hmotnost: 350–450 g

O něco větší než holub, zavalitá, s krátkým ocasem a nohama. Tváře a hrdlo jsou oranžovohnědé, hruď jemně vlnkovaně popelavě šedá, břicho bělavé s nápadnou podkovovitou černavě hnědavou skvrnou. Pohlaví jsou podobná, samec se liší sytějším zbarvením s výraznější kresbou a větší skvrnou na břiše. Mladý pták je celý žlutohnědý a šedohnědý bez skvrny na břiše.^[4]

Hlas

Při vzlétnutí vydává ostré „prri prri prri“ nebo „rik rik rik“. Obě pohlaví se často za soumraku a v noci ozývají také drsným, několikrát opakovaným „kierrik“.^[4]

Rozšíření

Má evropsko-turkestánský typ rozšíření, s izolovanými populacemi na jihu Evropy a v Malé Asii. Úspěšně introdukována byla také do Severní Ameriky. Stálý pták.^[2]

Výskyt v Česku

V České republice hnízdí na většině území, nejpočetněji v nížinách a teplejších pahorkatinách, ale místy i vysoko v horách. V průběhu 20. století došlo na našem území k rapidnímu snížení početnosti. Zatímco ještě v roce 1935 se kmenové stavy v tehdejším Československu odhadovaly na 6 milionů kusů, roku 1965 byly jarní kmenové stavy odhadnuty na pouhých 772 824 kusů. Příčinami jsou zejména změny v zemědělském hospodaření, zahrnující scelování pozemků, mechanizaci a chemizaci (hlavně používání pesticidů). V posledních desetiletích se stavy opět pomalu navyšují; v letech 1985–89 byla celková početnost odhadována na 9–18 tisíc párů, v období let 2001–03 na 11–22 tisíc párů.^[2][5]

Prostředí

Vyhledává otevřenou zemědělskou krajinu s remízky a jinými úkryty, hlavně na nebo v blízkosti obdělávaných polích.^[4]

Hnízdění

Hnízdí monogamně. Páry se za příznivého počasí začínají tvořit již v únoru, jinak až v průběhu března. Hnízdo je mělká jamka v zemi, většinou na okraji porostu, vystlaná suchými stébly trav. Hnízdí jednou ročně od dubna do července. Samice snáší v jednodenních intervalech 12–20 žlutohnědých, žlutoolivových, žlutozelených nebo šedozelených neposkvrněných vajec o rozměrech 34,99 × 26,46 mm. Inkubace může probíhat od prvního dne až několik málo dnů po snesení posledního vejce a trvá 23–25 dnů, sedí pouze samice, zatímco samec hlídá v blízkosti hnízda. Mláďata se líhnou během 2–3 hodin a již po zhruba 2 hodinách opouštějí hnízdo. Zpočátku jsou značně choulostivá a v případě chladného nebo deštivého počasí často hynou. Vodí je oba rodiče. Vzletnosti dosahují ve stáří 16 dnů. Ztráty během hnízdění jsou vysoké; ze 76 hnízd bylo neúspěšných 67 (88,15 %), nejčastěji z důvodu predace (35 hnízd, 46,06 %; hlavně vránou, ježkem, psem, kočkou a lasicovitými) nebo zničení člověkem (7 vysečením, 4 úmyslně a 7 neúmyslně). 14 hnízd (18,42 %) bylo opouštěno z neznámých příčin. Pohlavní dospělosti dosahují v prvním roce života. Nejvyšší známý věk ve volné přírodě je 5 let a 2 měsíce.^[2]

Potrava

Převážně rostlinná, na jaře a v létě s doplňkem živočišné složky. Rostlinnou potravu tvoří semena, zrna obilovin a vegetační části rostlin, živočišnou téměř výhradně hmyz, nejvíce mravenci a jejich kukly, nosatci a sarančata. Potrava mláďat je první 3 týdny z 90 % tvořena živočišnou potravou, jejíž podíl postupně klesá ve prospěch rostlinné potravy až k 10–15 % v osmém týdnu života.^[2]

Význam a ochrana

V ČR byla koroptev polní zhruba od roku 1895 až do let 1945–55 hlavním lovným ptákem. V roce 1905 bylo např. jen v samotných Čechách uloveno 1 500 000 kusů, v období 1924–29 v celém Československu ročně průměrně 674 000 kusů a celkové stavy koroptví v Čechách a na Moravě dosahovaly asi 6 milionů jedinců. Od 60. let začalo koroptví v celé Evropě prudce ubývat z důvodů změn v zemědělství, zvláště kvůli chemizaci a rozorávání mezí. Po poklesu stavů se od počátku 80. let nestřílela vůbec, v současnosti je uvedena mezi zvěří, u které mohou vzniknout ojedinělé případy, kdy bude z různých důvodů nezbytné provést odstřel. Dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněna jako ohrožený druh.^[2][6]

Dle § 5 odst. 3 tohoto zákona by se měli zemědělci vyhýbat místům, kde se koroptve nachází a posekat je až později (citace: „Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských, lesnických a stavebních prací, při vodohospodářských úpravách, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky. Orgán ochrany přírody uloží zajištění či použití takovýchto prostředků, neučiní-li tak povinná osoba sama.“).

Z Rozhodnutí MŽP Č. j.: MZP/2019/570/621 lze citovat, že „plochy, které jsou biotopem zvláště chráněných druhů v kategorii silně ohrožené a kriticky ohrožené, musí být obdělávány tak, aby nebyly v rozporu se zákazy k jejich ochraně, jinak jen pokud by byla povolena výjimka; vyloučení zvláštní ochrany pro běžné obhospodařování podle § 50 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., kdy stačí stanovisko ke způsobu a době zásahu, se týká pouze zvláště chráněných druhů v kategorii ohrožený“. Případně je třeba žádat o výjimku dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb.

Ocenění

• Česká společnost ornitologická – Pták roku 1998

Odkazy

Reference

Literatura

• BEZZEL, Einhard. Ptáci. Rebo Productions, 2007. ISBN 978-80-7234-292-1.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu koroptev polní na Wikimedia Commons
• Galerie koroptev polní na Wikimedia Commons
• BioLib.cz – Perdix perdix (koroptev polní) [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
• Koroptev polní (Perdix perdix). Česká společnost ornitologická.
• Možnosti podpory koroptve polní v zemědělských kulturách. Česká společnost ornitologická.
• Projekt ČIŘIKÁNÍ, jenž si klade za cíl komplexně chránit polní ptactvo, včetně koroptve polní
• ŠÁLEK, Miroslav. Koroptev polní ptákem roku 1998. Vesmír.cz.