Korovnice smrková

Korovnice smrková
Korovnice smrková (Sacchiphantes abietis) v hálce na smrku
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Třída	hmyz (Insecta)
Řád	polokřídlí (Hemiptera)
Čeleď	korovnicovití (Adelgidae)
Rod	Sacchiphantes
Binomické jméno
Sacchiphantes abietis (Linné, 1756)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Korovnice smrková (Sacchiphantes abietis) je mšice poškozující jehlice sáním. Hmyz vytváří při sání na jehlicích hálky. Korovnice smrková je řazena do čeledě korovnicovití (Adelgidae), řádu polokřídlí (Hemiptera).^[2] V ČR jsou korovnice nejvýznamnější skupinou savého hmyzu vyskytujícího se na jehličnatých dřevinách. Korovnice zelená (Sacchiphantes viridis) je považována někdy za poddruh tohoto druhu.^[3]

Od některých příbuzných druhů korovnice se korovnice smrková liší například tím, že nestřídá hostitele a je vázána výlučně na smrk, zatímco třeba korovnice zelená (Sacchiphantes viridis), střídá v letní generaci mšic smrk s modřínem.^[3]

(c) James Lindsey at Ecology of Commanster, CC BY-SA 3.0

ADLGAB^[4]

Podle webu Biolib je pro patogen s označením korovnice smrková Sacchiphantes abietis používáno více rozdílných názvů, například Adelges abietis nebo Chermes abietis.^[5][4]

Ve všech částech.

Běžný druh.

Délka těla kolem 0,2 cm. Mšice jsou obaleny voskovými strukturami vylučovanými na povrch těla. Druhy se velmi obtížně rozlišují, je potřebná znalost způsobu života.^[6]

• 
• 
  Hálky na větvičkách smrku.
• 

Rod smrk. Pokud je brána v úvahu korovnice zelená jako týž druh, pak i modřín, jako sekundární hostitel.

Hálky se mšicemi na větvičkách, jedinci na jehlicích, medovice.

Hálkotvorné mšice.

Optické poškození, někdy dochází k odumírání výhonů v důsledku sekundární infekce.^{[L 1]}

Korovnice má úplný, dvouletý generačním cyklus, během něhož zůstává na jednom hostiteli – smrk Je brán v úvahu druh korovnice zelená jako poddruh nebo týž druh, pak má úplný, dvouletý generační cyklus, během něhož jsou vystřídáni dva hostitelé – smrk a modřín.

Z přezimovaného vajíčka se líhne a parazituje na smrku fundatrix („zakladatelka“) a klade základ parthenogetické generace, na smrku se líhne i okřídlené stadium přelétávajícího na modřín (u korovnice zelené). Na modřínu (u korovnice zelené) saje letní generace a přelétá zpět na smrk.

Na smrku saje rovněž letní generace druhu korovnice smrková. Na smrku se na podzim líhne a klade vajíčka jediná oboupohlavní generace „sexuales“ (samec a samice).

Lesy, parky, zahrady.

Okřídlené podzimní a letní stádium.

Obvykle je napadení omezené a ochrana není nutná. Na nevhodném stanovišti však může dojít k vážnějším poškozením.

Patogen může být omezen chemicky insekticidy. Zimní postřik lze provádět od konce září.^{[L 1]}

Odstřihávání větviček, nebo likvidace celých stromků.^{[L 1]}

• ZAHRADNÍK, Jiří. Hmyz. 2. české vyd. Ilustrace František Severa. Praha: Aventinum, 2007, 326 s. ISBN 80-86858-36-7.
• REICHHOLF-RIEHMOVÁ, Helgard. Hmyz a pavoukovci. 1. vyd. Praha: Ikar, 1997, 287 s., barev. obr. Průvodce přírodou. ISBN 80-7202-196-6.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu korovnice smrková na Wikimedia Commons
• (anglicky) eol.org
• (česky) fotografie hálek korovnic, agromanual.cz
• (česky) www.telereceptar.cz