Korozluky (zámek)

Korozluky
Průčelí
Průčelí
Základní informace
Slohklasicistní
Výstavbaokolo roku 1775
StavebníkFrantišek Václav Rajský z Dubnice
Poloha
Adresačp. 54, Korozluky, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Korozluky
Korozluky
Další informace
Rejstříkové číslo památky44036/5-5342 (PkMISSezObrWD)
Webwww.zamekkorozluky.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Korozluky je klasicistní zámek nacházející se na jižním svahu Jánského vrchu nad obcí Korozluky v okrese Most v Ústeckém kraji. Od roku 1987 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Vznik a proměny

Na místě dnešního zámku stála středověká tvrz zmiňovaná poprvé již v roce 1408, která později zanikla. Kolem roku 1775 dal na jejím místě František Václav Rajský z Dubnice, krajský hejtman litoměřického kraje vystavět pozdně barokní jednopatrový zámeček. Stavba byla v roce 1786 soudně prodána na zaplacení dluhů. Zámek v roce 1806 nechal tehdejší majitel rytíř Václav Beníško z Dobroslavi přestavět do klasicistní podoby jako jednopatrovou dvoukřídlou stavbu. V roce 1848 se stali majiteli zámku pivovarští podnikatelé z Mostu Alex a Josef Fleischerové, kteří jej v roce 1870 přestavěli do dnešní podoby. V roce 1887 koupila zámek rodina Richterových a vlastnila jej až do konfiskace v roce 1945.

Zámek po roce 1945

Tabule majitele zámku Korozluky

Po druhé světové válce sloužil zámeček jako ubytovna, pak se jeho uživatelem stalo družstvo Včela, krátce i místní JZD. V roce 1960 bylo na zámku zřízeno odborné zemědělské učiliště, které však bylo posléze přeloženo do Podbořan. S plánovanou adaptací zámku na školu včetně přístavby učeben a tělocvičny se sice započalo, ale nikdy nebyla dokončena. Poté zámek sloužil jako administrativní budova Státního statku Bílina a nakonec jako sklady civilní obrany pro Okresní národní výbor v Mostě. Po vyklizení byla stavba ponechána osudu, až se z ní stala ruina s obvodovými zdmi bez střechy. Stejně poškozen byl i přilehlý park a kaple. Na objekt byl proto vydán demoliční výměr.

Obnova zámku

V roce 1994 získal torzo zámku architekt Miroslav Perout jako náhradní restituci za hračkářskou továrnu v Mělníku a zahájil jeho obnovu. Novému majiteli se podařilo na záchranu získat jednak dotace od okresního úřadu a dále v rámci Programu záchrany architektonického dědictví ČR Ministerstva kultury byla provedena hrubá stavba. Poté přispěl Ústecký kraj na opravu interiérů a přilehlého zámeckého parku. Park se dostal rovněž do Programu na obnovu zahrad a parků Ministerstva životního prostředí.

Zámecký park

Kaple sv. Josefa v zámeckém parku

Park včetně obory nechali na konci 19. století zřídit tehdejší majitelé Richterovi. Ti také nechali u příjezdové cesty vystavět kapl sv. Josefa v podobě rotundy.

Devastace se nevyhnula ani parku. Postupně zarůstal náletovými dřevinami a prostor sloužil jako skládka odpadu, především popela a škváry z kotelny.

Regenerace zámeckého parku počítá s postupným vyčištěním a osázením parku novými stromy i teplomilnými a suchomilnými rostlinami, které jsou typické pro nedaleké chráněné území – národní přírodní památku na Jánském vrchu. V parku již byla obnovena kaple sv. Josefa, kterou v roce 2004 znovu vysvětil litoměřický biskup Josef Koukl. Park má být doplněn lavičkami a sochami.

Na počátku 21. století

Na zámku jsou dvě památkové expozice. V přízemí je vystaveno sakrální umění z mobiliáře starých mosteckých kostelů, v patře pak zámecké interiéry 18. a 19. století. Zámek je pro veřejnost přístupný po dohodě s majitelem zámku panem Peroutem.

Celý areál zámku je již dnes využíván i k dalším kulturním a společenským účelům. V roce 2008 se v parku a zámku pro veřejnost uskutečnil společenský večer Velká noční hudba.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-19]. Identifikátor záznamu 156379 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

  • ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Korozluky – zámek, s. 212–213. 
  • MACAN, Jiří. Pravnuk císařského dvorního rady opravil Korozluky. Kulturní kalendář Mostecka Pontanus. Září 2007, roč. 2, čís. 7, s. 20–21. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  • VESELÝ, Jan. Splnil si sen, zachránil zámek. Rodina ale málem zbankrotovala [online]. Praha: IDNES.cz, 2009-11-12 [cit. 2015-05-22]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Zamek Korozluky kaple.jpg
Autor: KarelTvrdik, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaple sv. Josefa v zámeckém parku
Zamek Korozluky 1.jpg
Autor: KarelTvrdik, Licence: CC BY-SA 3.0
Zámek Korozluky