Korozluky (zámek)
Korozluky | |
---|---|
Průčelí | |
Základní informace | |
Sloh | klasicistní |
Výstavba | okolo roku 1775 |
Stavebník | František Václav Rajský z Dubnice |
Poloha | |
Adresa | čp. 54, Korozluky, Česko |
Souřadnice | 50°28′46,56″ s. š., 13°43′32,16″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 44036/5-5342 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | www.zamekkorozluky.cz |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek Korozluky je klasicistní zámek nacházející se na jižním svahu Jánského vrchu nad obcí Korozluky v okrese Most v Ústeckém kraji. Od roku 1987 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Vznik a proměny
Na místě dnešního zámku stála středověká tvrz zmiňovaná poprvé již v roce 1408, která později zanikla. Kolem roku 1775 dal na jejím místě František Václav Rajský z Dubnice, krajský hejtman litoměřického kraje vystavět pozdně barokní jednopatrový zámeček. Stavba byla v roce 1786 soudně prodána na zaplacení dluhů. Zámek v roce 1806 nechal tehdejší majitel rytíř Václav Beníško z Dobroslavi přestavět do klasicistní podoby jako jednopatrovou dvoukřídlou stavbu. V roce 1848 se stali majiteli zámku pivovarští podnikatelé z Mostu Alex a Josef Fleischerové, kteří jej v roce 1870 přestavěli do dnešní podoby. V roce 1887 koupila zámek rodina Richterových a vlastnila jej až do konfiskace v roce 1945.
Zámek po roce 1945
Po druhé světové válce sloužil zámeček jako ubytovna, pak se jeho uživatelem stalo družstvo Včela, krátce i místní JZD. V roce 1960 bylo na zámku zřízeno odborné zemědělské učiliště, které však bylo posléze přeloženo do Podbořan. S plánovanou adaptací zámku na školu včetně přístavby učeben a tělocvičny se sice započalo, ale nikdy nebyla dokončena. Poté zámek sloužil jako administrativní budova Státního statku Bílina a nakonec jako sklady civilní obrany pro Okresní národní výbor v Mostě. Po vyklizení byla stavba ponechána osudu, až se z ní stala ruina s obvodovými zdmi bez střechy. Stejně poškozen byl i přilehlý park a kaple. Na objekt byl proto vydán demoliční výměr.
Obnova zámku
V roce 1994 získal torzo zámku architekt Miroslav Perout jako náhradní restituci za hračkářskou továrnu v Mělníku a zahájil jeho obnovu. Novému majiteli se podařilo na záchranu získat jednak dotace od okresního úřadu a dále v rámci Programu záchrany architektonického dědictví ČR Ministerstva kultury byla provedena hrubá stavba. Poté přispěl Ústecký kraj na opravu interiérů a přilehlého zámeckého parku. Park se dostal rovněž do Programu na obnovu zahrad a parků Ministerstva životního prostředí.
Zámecký park
Park včetně obory nechali na konci 19. století zřídit tehdejší majitelé Richterovi. Ti také nechali u příjezdové cesty vystavět kapl sv. Josefa v podobě rotundy.
Devastace se nevyhnula ani parku. Postupně zarůstal náletovými dřevinami a prostor sloužil jako skládka odpadu, především popela a škváry z kotelny.
Regenerace zámeckého parku počítá s postupným vyčištěním a osázením parku novými stromy i teplomilnými a suchomilnými rostlinami, které jsou typické pro nedaleké chráněné území – národní přírodní památku na Jánském vrchu. V parku již byla obnovena kaple sv. Josefa, kterou v roce 2004 znovu vysvětil litoměřický biskup Josef Koukl. Park má být doplněn lavičkami a sochami.
Na počátku 21. století
Na zámku jsou dvě památkové expozice. V přízemí je vystaveno sakrální umění z mobiliáře starých mosteckých kostelů, v patře pak zámecké interiéry 18. a 19. století. Zámek je pro veřejnost přístupný po dohodě s majitelem zámku panem Peroutem.
Celý areál zámku je již dnes využíván i k dalším kulturním a společenským účelům. V roce 2008 se v parku a zámku pro veřejnost uskutečnil společenský večer Velká noční hudba.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-19]. Identifikátor záznamu 156379 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
- ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Korozluky – zámek, s. 212–213.
- MACAN, Jiří. Pravnuk císařského dvorního rady opravil Korozluky. Kulturní kalendář Mostecka Pontanus. Září 2007, roč. 2, čís. 7, s. 20–21. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- VESELÝ, Jan. Splnil si sen, zachránil zámek. Rodina ale málem zbankrotovala [online]. Praha: IDNES.cz, 2009-11-12 [cit. 2015-05-22]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Korozluky na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky zámku
- Zámek Korozluky na webu Hrady.cz
- Reportáž ČT o zámku z pořadu Toulavá kamera (na Youtube)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: KarelTvrdik, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaple sv. Josefa v zámeckém parku
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Tabule majitele zámku