Korsická garda
Korsická garda | |
---|---|
Voják, důstojník a vyšší důstojník korsické gardy v roce 1656, z knihy „La Corse militaire“, od markýze Paula D'Ornana (1904) | |
Země | Papežský stát |
Vznik | 1603 |
Zánik | 1662 |
Typ | pěchota |
Funkce | ochrana papeže, milice |
Velikost | 600 - 700 |
Velitelé | Mario Chigi, Pasquino Corso |
Korsická garda (italsky Guardia Corsa) byla vojenskou jednotkou papežského státu v Římě, která sloužila jako městská milice a osobní ochranka papeže.
Dějiny
Korsičané v Římě
Přistěhovalci z Korsiky se v okolí Říma objevili nejpozději v 9. století. Jejich příliv do střední Itálie se v důsledku chudoby na Korsice ještě zvýšil během 15. století.
Na počátku 16. století vznikla velká korsická komunita v oblasti Trastevere, kde využívala kostel San Crisogono.[1] I po přesunu do Říma však Korsičané zůstávali jedněmi z nejchudších obyvatel města a často se uchylovali ke zločinům. Měli v Římě velmi špatnou pověst a dokonce proti nim bylo vydáno několik dekretů. Například papež Sixtus IV. jim v roce 1475 povolil usadit se ve městě pouze v případě, že zaplatí vysokou kauci a nebudou nosit zbraně. Papež Alexandr VI. v roce 1500 dokonce nařídil všechny Korsičany z území celého papežského státu vyhnat.
Ve snaze uniknout z chudoby se mnozí přistěhovalci nechávali najímat do papežských služeb, přičemž největší perspektivu měla služba vojenská. I přes nevalnou pověst byli Korsičané v 16. století považováni za velmi odvážné. V Galerii map ve Vatikánu dopsal italský kartograf Ignazio Danti někdy v letech 1580 až 1583 do kartuše nad mapou Korsiky: „Korsika dostala od přírody čtyři hlavní dary: své koně, své psy, své hrdé a odvážné muže a svá vína...“. Korsičtí muži tak snadno nacházeli uplatnění v papežském vojsku, kde mohli dosáhnout důstojnické hodnosti a tím i vysokého společenského postavení.
Založení gardy
V roce 1603 papež Klement VIII. naverboval na Korsice šest set pěšáků. Tento akt je pokládán za oficiální počátek papežské Korsické gardy, ačkoliv došlo spíše k reorganizaci a doplnění již existujících jednotek. Vojáci byli ubytováni ve čtvrti Regola při kostele Santissima Trinità dei Pellegrini a ve čtvrti Ponte v Uličce vojáků (italsky Vicolo dei Soldati).
Korsická garda byla v roce 1637 papežem Urbanem VIII. posílena o dalších čtyři sta mužů, a to kvůli nárůstu kriminality ve městě. Jejich příchod však situaci patrně nezlepšil. Všichni Korsičané, včetně příslušníků gardy, byli v Římě i nadále nechvalně proslulí svou tendencí pouštět se do bojů a rvaček. Mezi jednotlivými vojenskými skupinami často docházelo k potyčkám, které nezřídka končily zraněním na obou stranách.
Konec korsické gardy
V roce 1662 došlo v Římě k incidentu, který vedl k rozpuštění Korsické gardy. Ve městě se nacházelo velké množství zahraničních ambasád s vlastními vojenskými posádkami. Diplomatické mise využívaly práva exteritoriality v okolí svých ambasád a nechávaly „svá“ území hlídat vlastními vojáky. Tak docházelo k mnoha paradoxním situacím včetné té, kdy francouzští vojáci kontrolovali vstup na most, po kterém museli denně cestou z kasáren přecházet příslušníci korsické gardy. Potyčka na sebe nenechala dlouho čekat.
Dne 20. srpna se příslušníci gardy na mostě Ponte Sisto střetli se strážemi francouzského velvyslance. Bitka vyústila v obležení nedalekého francouzského velvyslanectví v paláci Farnese a ve smrtelná zranění na obou stranách. Francouzský král Ludvík XIV. využil situace k eskalaci vleklých sporů se Svatým stolcem. Papež byl pod pohrůžkou tažení francouzské armády do Říma nakonec dne 12. února 1664 donucen podepsat v Pise ponižující smlouvu, jíž byla korsická garda navždy rozpuštěna, někteří účastníci incidentu odsouzeni k oběšení a velitel gardy (současně papežův bratr) Mario Chigi vyhoštěn z Říma. Papež také musel nechat postavit u kostela Santissima Trinità dei Pellegrini „pyramidu hanby“, která mohla být stržena až po další ponižující omluvě od syna vyhoštěného velitele gardy v roce 1668.
Odkazy
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Corsican Guard na anglické Wikipedii.
- ↑ I CORSI SEPOLTI NELLA CHIESA DI SAN CRISOGONO IN ROMA. web.archive.org [online]. 2015-01-21 [cit. 2022-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-21.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Korsická garda na Wikimedia Commons
- Asociace Guardia Corsa, usilující o rehabilitaci Korsické gardy
Média použitá na této stránce
Autor: Tibetan Pop Rocks, Licence: CC BY-SA 3.0
Merchant flag of the Papal States. In use since 1803, officially adopted on 7 June 1815.
Soldier, officer and high officer of the Corsican Guard in 1656 after the Marquis d'ORNANO
Etching of a coin medal by Louis XIV to commemorate the disband of the Corsican Guard in Rome in 1664. The inscription recites: POENAE DE CORSIS SUMPTAE POSITA PYRAMIDE MDCLXIV (Pyramid built to punish the attack of the Corsicans in 1664)
Autor: Burkhard Mücke , Licence: CC BY-SA 4.0
Meseumsräume, Kunstwerke und Umgebung
Autor: Lalupa, Licence: CC BY-SA 3.0
Roma, San Crisogono (Trastevere)
Monument in Rome for the Corsican Guard Affair/Affaire de la garde corse of Pope Alexander VII and Charles III de Créquy, the French ambassador in Rome. In the Treaty of Pisa King of 12 February 1664 Louis XIV of France exacted apologies by the Pope, dissolution of the Corsian guard and the erection of a monument at the location of the attack on de Créquy in Rome. Latin text on the monument as shown here:
In execrationem damnati facinoris
contra excell. Ducem Crequeium
Oratorem Regis Christianissimi
A Militibus Corsis
XIII. Kal. Sep. A. MDC.LXII. patrati
Corsica Natio inhabilis et incapax
Ad Sedi Apostolicae inserviendum
ex Decreto jussu
Smi. D.N. Alexandri Pont. Max.
Edito
In executionem concordiae Pisis initae
Ad perpetuam rei memoriam
Declarata est
Anno M.DC.LXIIII.
(Translation: In execration of the heinous deeds against the excellent Duke de Créquy, ambassador for the most Christian King, perpetrated on 20 August (XIII. kal. Sep.) 1662 by Corsican soldiers, the nation of Corsica has been declared unfit and unable to serve the Holy Seat, in a decree of Pope Alexander in accordance with the Treaty of Pisa in eternal memory of the case, in 1664.)
It seems Pope Clemens IX demolished the monument in 1668 (Affaire de la garde corse).