Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)

Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)
Zkratka	Monarchiste.cz KČ (1991–2018)
Datum založení	25. listopadu 1990[pozn. 1]
Předseda	Vojtěch Círus
Místopředseda	Luboš Samuel Erbandorf
Zakladatel	Dalibor Stejskal
Sídlo	Revoluční 1082/8 110 00 Praha
Předchůdce	České děti
Ideologie	monarchismus[1] legitimismus konzervatismus[1] křesťanská demokracie[2] sociální konzervatismus[3] mírný euroskepticismus subsidiarita[1]
Politická pozice	středopravice až pravice
Mezinárodní org.	Mezinárodní monarchistická konference[4]
Mládežnická org.	Mladí monarchisté[5]
Stranické noviny	Monarchistické listy Monarchistický zpravodaj
Počet členů	195 (2015)[6]
Slogan	„Na Hrad patří král“
Barvy	modrá      zlatá
Volební výsledek	0,16 % (PSP ČR 2021)
IČO	44266740 (VR)
Rejstřík MV ČR	111
Oficiální web	www.korunaceska.cz
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna2021	0/200
Senát2020	0/81 [pozn. 2]
Evropský parlament2019 [pozn. 3]	0/21
Zastupitelstva krajů2020	0/675
Zastupitelstva obcí2022	4/61780
Zastupitelstvo Prahy2022 [pozn. 4]	0/65
Vlajka strany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) je česká monarchistická a konzervativní politická strana, usilující o změnu státního zřízení na konstituční monarchii s panovníkem z habsbursko-lotrinské dynastie a dvoukomorovým parlamentním systémem. Její volební preference se od první účasti ve volbách pohybují v řádu setin procent. Strana dlouhodobě spolupracuje s Konzervativní stranou a Klubem angažovaných nestraníků.

Historie

Politické hnutí

Předchůdcem Koruny České byla občanská iniciativa České děti, bývalá opoziční skupina založená disidentem Petrem Placákem, která na jaře 1988 vydala manifest, v němž vyhlásila obnovu Českého království. České děti v průběhu roku 1989 vydávaly samizdatový časopis Koruna.

Koruna Česká byla slavnostně založena jako monarchistické hnutí (plným názvem Koruna Česká – Royalistické hnutí Čech, Moravy a Slezska) 25. listopadu 1990 v pražském Realistickém divadle při setkání přívrženců Českého království, svolaném představiteli iniciativy České děti. Prvním představeným (předsedou) hnutí se stal MUDr. Dalibor Stejskal. Oficiální registrace KČ jako politického subjektu byla vyřízena 29. srpna 1991. 14. prosince toho roku se pak v Pálffyho paláci konal I. Generální sněm hnutí.^[6]

Během prvních let své činnosti prosazovala Koruna Česká obnovení Českého státu v historických hranicích, a proto podpořila rozdělení Československa. V lednu 1993 uzavřela Koruna Česká smlouvu o politickém partnerství s Křesťanskodemokratickou stranou^[2] a v průběhu let 1993–1995 s ní spolupracovala při různých veřejných aktivitách.^[6]

Roku 1997 se stal představeným KČ Dalibor Pták, v červnu 1999 byl představeným zvolen Milan Schelinger. Od roku 2000 začala v KČ narůstat první krize a několik členů Představenstva rezignovalo, vytrácela se aktivita členské základny.^[6] Jako nová cesta byla zvolena transformace hnutí na politickou stranu. O tuto změnu se nejvíce zasloužilo vedení hnutí v letech 2000–2003, kdy dokázalo utvořit z royalistického hnutí zcela legální monarchistickou politickou stranu. Ve vedení tehdy stál jako představený Milan Schelinger a první místopředseda Svatopluk Haugwitz, který nově zpracoval statut strany. Na X. generálním sněmu v prosinci 2001 došlo k úpravě stanov, která představeného strany nahradila předsedou a představenstvo předsednictvem. V květnu 2003 rezignoval Milan Schelinger na funkci předsedy KČ.^[7] 6. května 2003 byla Ministerstvem vnitra ČR zaregistrována změna stanov, čímž se Koruna Česká stala politickou stranou.

Politická strana

Roku 2003 na XII. Generálním sněmu byla dokončena transformace KČ na politickou stranu a novým předsedou se stal Václav Srb, do té doby český zemský hejtman. Začátek jeho funkce byl spojen s bojem proti falešným řádům a falešným šlechticům, kteří znevěrohodňovali stranu.

Od roku 2004 se KČ pravidelně účastní voleb. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2006 získala celostátně 7 293 hlasů (0,13 %).^[8] První konkrétnější úspěchy zaznamenala v komunálních volbách; KČ získala zastupitele v několika menších obcích (například Pohleď, Pohořelice). Pravidelná účast ve volbách pomohla aktivizovat členskou základnu.

V roce 2007 se takzvanou Veltrubskou výzvou aktivizovala legitimistická platforma, která začala pro celou stranu prosazovat legitimistický program (tedy aby se panovníkem stal zákonný dědic posledního českého krále), zatímco do té doby KČ oficiálně usilovala pouze o obnovení monarchie, zatímco otázku obsazení panovnického úřadu nechávala otevřenou. Postupně se legitimistický program ustálil jako oficiální program KČ.^[6]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2010 postavila strana kvůli neúnosně vysoké volební kauci kandidátky jen v pěti krajích, ve kterých dosáhla výsledků mezi 0,12 a 0,24 %.

V březnu 2011 byla v rámci KČ založena Konzervativní platforma, silně kritická vůči vedení strany. V říjnu 2011 tento proces vyvrcholil skutečnou vnitrostranickou krizí. Zahájila ji shromáždění slezských a moravských monarchistů, kteří svá setkání prohlásili za zemské sněmy a v obou případech vydali seznamy požadavků vůči předsednictvu strany, včetně odstoupení předsedy Václava Srba. Předsednictvo KČ tato shromáždění jako sněmy neuznalo, neboť nebyly řádně oznámeny a účast na nich byla jen výběrová. Ke konečnému střetu došlo v listopadu na XX. Generálním sněmu KČ, kde byla Konzervativní platforma přehlasována a ve svém snažení neuspěla. Řada jejích členů poté opustila stranu úplně a část z nich založila konzervativně-nacionalistické^[9] Monarchistické občanské sdružení MONOS, které později pokračovalo v kritice KČ zvenku.^[6][10]

Ve volbách do zastupitelstev krajů 2012 dosáhla nejvyššího výsledku 0,79 % v Olomouckém kraji.

V první přímé volbě prezidenta v roce 2013 Koruna Česká záměrně nepostavila svého kandidáta, neboť funkci prezidenta z principu odmítá. Část členů podporovala nezávislého kandidáta sochaře Emila Adamce^[11], který sám prosazoval monarchistický program, ten však nezískal potřebný počet podpisů pro registraci. Před samotnou volbou došlo k menšímu sporu v rámci členské základny: Část strany usilovala o to, aby předsednictvo vydalo členské základně pokyn volit knížete Karla Schwarzenberga, jakožto šlechtice a přítele královského rodu, druhá část členů KČ však nepovažovala knížete za monarchistu a prosazovala, aby byly prezidentské volby jasně odmítnuty.^[6] Vedení KČ nakonec v této otázce zaujalo neutrální postoj s tím, že volbu prezidenta v principu odmítá, ale chtějí-li členové někoho volit, doporučuje jim knížete Schwarzenberga^[12], a následně KČ gratulovala Karlu Schwarzenbergovi k postupu do druhého kola.^[13] Někteří monarchisté také získali pozornost médií vytvořením vlastního volebního lístku, vyjadřujícího volbu Karla Habsbursko-Lotrinského, následníka českého trůnu.^[14][15]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 postavila KČ kandidátky v jedenácti krajích, kde dosáhla výsledků mezi 0,15 % (Pardubický kraj) a 0,31 % (Olomoucký kraj). Lokálně nejúspěšnější byla v obci Hlinná na Litoměřicku se ziskem 16 %, což si získalo pozornost regionálních médií.^[16] Ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 Koruna Česká uspěla v obvodu č. 9 – Plzeň-město, kde zvítězil její společný kandidát s ODS, Lumír Aschenbrenner.

Na XXIII. Generálním sněmu Koruny České 29. listopadu 2014 došlo k velké změně ve vedení strany. Václav Srb odešel z funkce předsedy, novým předsedou se stal Petr Nohel, který byl z dvojice kandidátů zvolen 72 % hlasů. Jeho protikandidát Petr Krátký byl pak zvolen místopředsedou.^[17] Českým zemským hejtmanem se stal Jan Bárta, moravským Pavel Andrš a slezským Jaroslav Vavříček.

Pro volby do Poslanecké sněmovny PČR 2017 vyjednala Koruna Česká společný postup s názorově blízkými stranami, Konzervativní stranou a Klubem angažovaných nestraníků a rozhodli se „v zájmu ochrany hodnot moderního právního státu, parlamentní demokracie a rovné a svobodné soutěže politických stran, které jsou v důsledku aktuálního politického vývoje v naší zemi vážně ohroženy,“^[18] společně podpořit TOP 09^[19] „proto, že jako jediný ze subjektů aktuálně zastoupených v Poslanecké sněmovně, dlouhodobě, konsistentně a věrohodně deklaruje, že nebude na vládní úrovni spolupracovat s politickým hnutím ANO 2011 a jeho reálné politické kroky tomu odpovídají.“^[18] TOP 09 jejich podporu uvítala, pozvala na své kandidátky zástupce těchto tří stran a přizvala je ke spolupráci na volební kampani.^[20] Výsledek voleb předseda Petr Nohel označil za neúspěch, avšak zvolenou taktiku Koruny České přesto zhodnotil jako úspěšnou, což zdůvodnil mimo jiné větším zviditelněním Koruny České v médiích a jejím etablováním jako partnera zavedených parlamentních stran.^[21]

Pro volbu prezidenta České republiky 2018 zvolila podobný přístup jako v předchozí volbě a doporučila svým členům a příznivcům vhodit do urny fiktivní královský volební lístek podporující Karla Habsbursko-Lotrinského.^[22]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 postavila Koruna Česká čtyři vlastní kandidáty (mezi nimi byl čestný předseda Václav Srb a někdejší poslanec Augustin Karel Andrle Sylor). Žádný z nich nebyl zvolen, ale v obvodu č. 62 – Prostějov byla zvolena senátorkou Jitka Chalánková, která kandidovala jako nezávislá s podporou Koruny České a Konzervativní strany.^[11]

Na podzim 2018, u příležitosti 100. výročí republiky, uspořádala Koruna Česká mnoho akcí s cílem vytvořit alternativu k oficiálním oslavám tohoto výročí. Kromě tradičního Monarchistického pochodu byl 28. října na tiskové konferenci představen Monarchistický manifest 2018, odkazující na třicet let starý Manifest Návrat krále, vydaný Hnutím České děti.^[23] Předseda KČ Petr Nohel také poskytl rozsáhlý rozhovor Hospodářským novinám.^[24] V listopadu pak Koruna Česká uspořádala odborný seminář ke 100. výročí roku 1918 na Akademii věd.^[25]

Na volebním XXVII. Generálním sněmu Koruny České v listopadu 2018 Petr Nohel už neobhajoval funkci předsedy. Novým předsedou byl zvolen biolog Radim Špaček, který v prvním kole tajné volby porazil sochaře Emila Adamce.^[26]

Pro volby do Evropského parlamentu 2019 uzavřela Koruna Česká spolu s dalšími menšími stranami (Konzervativní strana, Sdružení pro Místní Správu, SNK Evropští demokraté) předvolební spolupráci s KDU-ČSL, přičemž jednotlivé strany dodaly své kandidáty na kandidátní listinu KDU-ČSL. Za Korunu Českou to byl její místopředseda Petr Krátký na 18. místě a Nina Nováková na 8. místě (jako společný kandidát podporujících stran).

V červnu 2019 Koruna České získala pozornost médií, když v otevřeném dopise vyzvala českou vládu navrhnout arcivévodu Karla Habsburského na předsedu Evropské komise.^[27][28]

Ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2020 Koruna Česká postavila dvě své kandidátky a to v Plzeňském kraji, kde získala 0.32 %, a v Olomouckém kraji, kde získala 0.28 %. Kandidovala ještě v rámci koalice Pro TOP Vysočinu, kde ji zastupoval Jindřich Holub, ale koalice dosáhla těsně 4,99 % a nezískala tak žádný mandát.^[29] Ve stejný rok Koruna Česká nasadila v senátních volbách svého koaličního senátora s ODS Lumíra Aschenbrennera, tentokrát se ale jednalo o koalici ODS, TOP 09, KDU-ČSL, ADS a monarchistů.

6. ledna 2021 Koruna Česká společně s Konzervativní stranou a Klubem angažovaných nestraníků nabídla svou podporu koalici SPOLU podobným způsobem, jako ve volbách 2017 podporovali TOP 09.^[30][31] Jednání, která zpočátku vypadala nadějně, se ale následně zadrhla a kvůli neochotě SPOLU jednat o návrzích menších stran nakonec k dohodě nedošlo. Koruna Česká následně 8. května oznámila samostatnou kandidaturu.^[32][33] Slavnostní zahájení kampaně se uskutečnilo 9. srpna v paláci Michny z Vacínova v Praze na Malé Straně. Předseda Radim Špaček představil hlavní programové cíle, především změnu státoprávního uspořádání z republiky na parlamentní monarchii, obnovení zemského zřízení a revizi právního řádu. Kandidaturu Koruny České zdůvodnil slovy „Cítíme, že v současné době je veliká poptávka po tom, aby se změnila česká politika směrem k důstojnosti a slušnosti. Přesně to nabízíme“.^[34] Místopředseda Petr Krátký uvedl, že podle průzkumu veřejného mínění je téměř 10 % českých občanů zastánci změny z republiky na monarchii, mezi prvovoliči až 18 %. Na kandidátkách monarchistů byly také členové dalších menších stran, konkrétně Konzervativní strany a Sdružení pro Místní Správu, kandidovali i členové iniciativy Morava 1918.^[35] Korunu Českou podpořili například zpěvák Adam Mišík nebo operní pěvkyně Dagmar Pecková.^[34]

Pro volbu prezidenta České republiky 2023 vydala strana fiktivní královský volební lístek jako v předchozích volbách, ale zároveň se zeptala kandidátů před prvním kolem a poté i druhým kolem jestli mají zájem o hlasy monarchistů.^[36]

1. dubna 2023 se v Kroměříži konal XXX. generální sněm, na kterém byl zvolen nový předseda, dosavadní předseda Radim Špaček se rozhodl o funkci již neucházet. Zvolen byl jediný kandidát a dosavadní generální sekretář Vojtěch Círus.^[37][38]

Dne 7. června 2023 podepsali spolupráci s monarchistickou mládežnickou organizací Mladí monarchisté. Za Korunu Českou deklaraci podepsal předseda Vojtěch Círus a místopředseda Samuel Erbandorf, za Mladé monarchisty jejich předseda Šimon Michalčík a místopředseda František Polydor.^[5]

8. prosince 2023 vydala Koruna Česká spolu s Konzervativní stranou program pro volby do Evropského parlamentu a oznámily, že jsou ochotné vést předvolební vyjednávání.^[39]

Program

Mezi hlavní cíle Koruny České patří nenásilný návrat k monarchii (prostřednictvím referenda či celospolečenského konsensu) a obnova českého státu jako svazku historických zemí (Království českého, Markrabství moravského a Vévodství slezského). Institucionální reforma zahrnuje funkci panovníka jako nadstranické hlavy státu, reprezentující národ jako celek, dále zavedení virilních senátorů (získávali by funkci senátora nikoli podle politického principu, ale z titulu významné společenské funkce, například rektoři univerzit, představitelé církví, profesních organizací a podobně), kteří by byli protiváhou politiků, politicky nezávislý Ústavní soud a široké možnosti obecní samosprávy. Dalšími cíli jsou rehabilitace zemské šlechty a obnovení šlechtické titulatury (ovšem bez mocenských privilegií), odstranění národních mýtů z české historie (např. o pobělohorské „době temna“), dialog se všemi bývalými obyvateli českých zemí, ochrana památek a národního kulturního dědictví, obnovení přátelských a spojeneckých svazků mezi středoevropskými národy, obnovení významu armády, ochrana přírody a podpora církví.^[40] V otázce Evropské unie je strana mírně euroskeptická. Chce aby bylo Česko aktivnější v EU, ale odmítá „levicové progresivistické myšlenky“ v oblastech práv menšin a zelené politiky, kde strana zastává konzervativní postoje.^[41] Dále podporuje přijetí Eura.^[42]

Otázka následnictví

Podle zákonů dědičnosti považovala velká část členů Koruny České za legitimního nástupce českého královského titulu Otu Habsbursko-Lotrinského, prvorozeného syna nedobrovolně odstoupivšího posledního českého panovníka Karla I.^[43] Ten byl legitimním nástupcem Přemyslovců, Lucemburků, Habsburků a Habsburků-Lotrinků a (vedle ostatních dědičných titulů: arcivévoda rakouský, korunní princ maďarský /resp. uherský/ atd.) byl nositelem mj. titulu „český korunní princ“, který se po jeho smrti přenesl na arcivévodu Karla.

Aktivity

Kromě politické činnosti a účasti ve volbách vyvíjí Koruna Česká i další aktivity směřující k propagaci myšlenky obnovy českého království:

V souvislosti s prezidentskými volbami v roce 2008 byla zveřejněna petice „Zrušme prezidenty“, upozorňující na nešvary spojené s prezidentskými volbami a na nedostatky republikánského zřízení. V textu petice se mimo jiné uvádí, že hlava státu by měla být nadstranická a sjednocovat různé názorové proudy, což volený prezident z principu nemůže být, a že prezident, který si potřebuje zajistit znovuzvolení, má tendenci jednat ve prospěch vlastní popularity spíše než ve prospěch státu.^[44] Po zavedení přímé volby prezidenta v roce 2012 byla původní petice ukončena a zveřejněna nová s pozměněným textem.

Od roku 2008 je vždy 28. října pořádán Monarchistický pochod, který má upozornit veřejnost na některé zažité mýty o vzniku samostatného Československého státu a představit monarchii jako moderní alternativu společenského uspořádání. Účast lidí v jednotlivých ročnících pochodu kolísá, pohybuje se řádově v desítkách až stovkách, v roce 2019 pochodovalo několik stovek lidí.^[45] V roce 2016 KČ ke 28. říjnu vydala leták s textem svého člena Jana Drnka, kde zdůvodňuje nesmyslnost slavení státního svátku v tento den.

Koruna Česká se významně angažuje v podpoře svého člena a bývalého místopředsedy Radima Špačka. Ten byl v roce 2015 pravomocně odsouzen k odnětí svobody v případu Nadace pro rozvoj regionů a jejích fondů, ale celá kauza má podezřelé politické a trestně-právními souvislosti a dlouhodobě se jí zabývá nezávislý zpravodajský web HlídacíPes.org, jehož poznatky naznačují, že Radim Špaček je nevinný a jeho odsouzení mělo zakrýt skutečné viníky v celé kauze.^[46] Přesvědčení o jeho nevině a neoprávněném odsouzení vyjádřila i evropská komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věra Jourová, která sama v minulosti čelila podobné kauze.^[18][47] V roce 2016 KČ nominovala Radima Špačka i přes trvající výkon trestu jako kandidáta pro volby do Senátu PČR ve volebním obvodu č. 40 – Kutná Hora. Podle svého prohlášení tak „vznáší protest proti způsobu, jakým bylo vedeno jeho vyšetřování a soudní proces v případu Nadace pro rozvoj regionů a jejích fondů“.^[48] Kandidaturu Radima Špačka podpořila řada osobností veřejného i politického života, např. Hana Marvanová, Oldřich Kužílek, Daniel Korte, Michal Lobkowicz a další.^[49]

Koruna Česká udržuje styky s dalšími monarchistickými organizacemi z jiných států, především ve střední Evropě. Zástupci KČ se tak účastní Fóra polských monarchistů^[50] a dalších akcí.

Členové Koruny České i další monarchisté se zapojili do protivládních protestů v roce 2019 a upozornili na sebe použitím vlajek Českého království. O této aktivitě informovala některá média, například britský server Royal Central.^[51]

Koruna Česká a někteří její členové, především Josef Pejřimovský, se aktivně angažovali v úsilí za obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Právě účast monarchistů používali někteří odpůrci obnovení sloupu jako jeden z argumentů, proč by sloup obnoven být neměl.

Při příležitosti odchodu Miloše Zemana z úřadu prezidenta mu předsednictvo strany dne 8. března 2023 udělilo „čestné uznání za specifický způsob výkonu funkce prezidentského úřad, který přispěl k propagaci monarchistických ideálů v naší zemi“.^[52]

Královský institut politických nauk

Královský institut politických nauk je think tank založený stranou v roce 2021. Jeho hlavním posláním, jak píše na svých webových stránkách, „je pořádat přednášky, výzkum a publikační činnost směřující k otevřené celospolečenské diskusi o vhodném státním uspořádání naší země a to s respektem k hodnotám, z nichž evropská kultura a civilizace vzešla.“ Členy správní rady institutu jsou historikové Jan Royt a Zdeněk Bezecný, dále bývalý místopředseda Koruny České Petr Krátký a bývalý předseda Koruny České a genealog Petr Nohel, ředitelem je též bývalý předseda Koruny České Václav Srb.^[53] První akcí institutu bylo vydání publikace (genealogické studie) Princ Philip, vévoda z Edinburghu od Petra Nohela.^[54][55]

Organizační struktura a představitelé strany

Základními organizačními jednotkami strany jsou místní společnosti, které vznikají z iniciativy členů a působí na vymezeném území. Každý člen si může svobodně zvolit místní společnost, do které chce příslušet. Místní společnosti se mohou sdružovat do regionálních společností. Regionální společnosti vznikají seskupením alespoň tří místních společností. Vyššími organizačními jednotkami jsou pak tři zemské společnosti, které mají působnost vymezenou historickými zeměmi. V čele každé zemské společnosti stojí zemský hejtman. Zemské společnosti se schází na zemských sněmech, kde jsou voleni hejtmani.

Nejvyšším orgánem Koruny České je Generální sněm, který se schází jednou ročně (tradičně poslední sobotu v listopadu). Mezi jednotlivými sněmy řídí stranu předsednictvo, které je volené generálním sněmem – volební je pravidelně každý čtvrtý sněm. Členy předsednictva se také stávají zemští hejtmani (český, moravský a slezský), kteří jsou voleni příslušnými zemskými sněmy.

Předsednictvo

Složení předsednictva vzešlého z XXX. generálního sněmu konaného 1. dubna 2023 v Kroměříži:^[38][56]

• předseda – Vojtěch Círus
• místopředseda – Luboš Samuel Erbandorf
• generální sekretářka – Kateřina Boušková
• zemští hejtmani:
  • český zemský hejtman – Luboš Samuel Erbandorf
  • moravský zemský hejtman – Pavel Andrš
  • slezský zemský hejtman – Romana Hegrová
• další členové předsednictva: Jiří Čížek, Matěj Čadil, Jindřich Holub, Jan Konrád, Miroslav Pošvář

Předsedové Koruny České

Pořadí	Osoba	Fotografie	Období	Délka výkonu funkce
1.	Dalibor Stejskal		19. prosince 1991 – 24. února 1996	4 roky a 67 dní
2.	Dalibor Pták		24. února 1996 – 3. června 1999	3 roky a 99 dní
3.	Milan Schelinger		3. června 1999 – 29. listopadu 2003	4 roky a 179 dní
4.	Václav Srb		29. listopadu 2003 – 29. listopadu 2014	11 let a 0 dní
5.	Petr Nohel		29. listopadu 2014 – 24. listopadu 2018	3 roky a 360 dní
6.	Radim Špaček		24. listopadu 2018 – 1. dubna 2023	4 roky a 128 dní
7.	Vojtěch Círus		od 1. dubna 2023	0 let a 351 dní

Historie vedení strany

Následující část představuje seznam členů předsednictva strany od roku 2003 podle zápisu v rejstříku politických stran a politických hnutí.^[56][38] V závorkách jsou uvedeny roky, kdy dotyčná osoba na daném postu působila, pokud období působení nekoresponduje s volebním obdobím předsednictva.

2003–2014

• Předseda: Václav Srb
• Zástupce představeného: Karel Marcel (2003–2009)
• Zástupce představeného: Jaroslav Foltýn (2005–2009)
• 1. místopředseda: Jindřich Jenček (2009–2014)
• 2. místopředseda: Petr Krátký (2009–2014)
• Místopředseda: Petr Nohel (2010–2014)
• Místopředseda: Radim Špaček (2010–2014)
• Český zemský hejtman: Jan Drnek (2009–2010)
• Český zemský hejtman: Jaroslav Konečný (2010–2014)
• Moravský zemský hejtman: Luboš Velecký (2009–2012)
• Moravský zemský hejtman: Pavel Andrš (2012–2014)
• Slezský zemský hejtman: Jaromír Fojtík (2010–2013)
• Slezský zemský hejtman: Vítězslav Oram (2013–2014)
• Člen předsednictva: Josef Petr (2013–2014)
• Člen předsednictva: Jan Drnek (2010–2014)
• Člen předsednictva: Josef Pejřimovský (2010–2014)
• Člen předsednictva: Tomáš Bača (2009–2010)
• Člen předsednictva: Kristina Strachová (2009–2010)
• Člen předsednictva: Tomáš Pavlica (2009–2010)

2014–2018

• Předseda: Petr Nohel
• Místopředseda: Petr Krátký
• Český zemský hejtman: Jan Bárta (2016–2018)
• Moravský zemský hejtman: Pavel Andrš (2014–2017)
• Moravský zemský hejtman: Jiří Čížek (2017–2018)
• Slezský zemský hejtman: Vítězslav Oram (2014–2016)
• Slezský zemský hejtman: Jaroslav Vavříček (2016–2018)
• Člen předsednictva: Jan Bárta (2014–2016 a 2018)
• Člen předsednictva: Josef Petr (2014–2017)
• Člen předsednictva: Svatopluk Novotný (2016–2018)
• Člen předsednictva: Jindřich Holub (2017–2018)
• Člen předsednictva: Jan Drnek
• Člen předsednictva: Josef Pejřimovský

2018–2023

• Předseda: Radim Špaček
• Místopředseda: Petr Krátký
• Český zemský hejtman: Svatopluk Novotný (2018–2021)
• Český zemský hejtman: Luboš Samuel Erbandorf (2022–2023)
• Moravský zemský hejtman: Jiří Čížek
• Slezský zemský hejtman: Jaroslav Vavříček
• Člen předsednictva: Jindřich Holub
• Člen předsednictva: Jan Drnek (2018–2021)
• Člen předsednictva: Libor Novák
• Člen předsednictva: Matěj Čadil
• Člen předsednictva: Miroslav Pošvář
• Člen předsednictva: Theodoros Sarkisjan (2018–2020)
• Člen předsednictva: Luboš Samuel Tomek (2018–2022)
• Člen předsednictva: Gabriel-Max Nathaniel Filip Aras (2022–2023)
• Člen předsednictva: Miloš Kánský (2022–2023)
• Generální sekretář: Vojtěch Círus

Od 2023

• Předseda: Vojtěch Círus
• Místopředseda: Luboš Samuel Erbandorf
• Český zemský hejtman: Luboš Samuel Erbandorf
• Moravský zemský hejtman: Pavel Andrš
• Slezský zemský hejtman: Romana Hegrová
• Člen předsednictva: Jiří Čížek
• Člen předsednictva: Matěj Čadil
• Člen předsednictva: Jindřich Holub
• Člen předsednictva: Jan Konrád
• Člen předsednictva: Miroslav Pošvář
• Generální sekretářka: Kateřina Boušková

Čestní členové Koruny České

Od roku 2015 uděluje Koruna Česká na svých generálních sněmech čestné členství významným osobnostem veřejného života, kteří jsou se stranou myšlenkově spřízněni a významně se zasloužili o propagaci jejích myšlenek.^[57] Čestné členství v Koruně České bylo uděleno těmto osobnostem:

• 2015: Milan Buben, Jan Royt, Jaroslav Maxmilián Kašparů
• 2016: Jiří Rak, Jan Drocár
• 2017: Hugo Mensdorff-Pouilly, Jan Vrabec
• 2022: Zdeněk Prázdný^[58]

Vývoj členské základny

Hlavní data o vývoji počtu členstva lze najít v kronice strany od Jana Drnka, ta končí v roce 2016.^[6]

Volební výsledky

Volby do Poslanecké sněmovny

Volby do zastupitelstev obcí

Volby do Evropského parlamentu

Volby do zastupitelstev krajů

Volení zástupci

Starostové a obecní zastupitelé

Počítáni jsou zastupitelé, kteří byli nominováni Korunou Českou, jsou jejími členy nebo byli zmíněni v kronice strany.

2006–2010

• Jindřich Holub (starosta obce Pohleď)^[6]
• Jana Novotná (místostarosta obce Skomelno)^[6]
• Josef Hrabovský (zastupitel města Pohořelice)^[6]
• Petr Janů (zastupitel obce Lučice)^[6]

• Jiří Pospíšil (zastupitel obce Křenovice v letech 2009–2010)^[6]

2010–2014

• Jindřich Holub (starosta obce Pohleď)^[6]
• Iva Brachtelová (zastupitelka obce Kozolupy)^[6]

2014–2018

• Jindřich Holub (starosta obce Pohleď)^[6]

• Pavel Ondrůj (zastupitel městysu Olbramkostel)^[63]

2018–2022

• Jindřich Holub (starosta obce Pohleď)^[64]
• Jaroslav Vavříček (zastupitel obce Jakartovice)^[64]
• Jaroslav Kolbek (zastupitel obce Pletený Újezd)^[64]
• Daniela Krausová (zastupitelka obce Pchery)^[65]
• Michal Pulchart (zastupitel obce Pchery)^[66]
• Dagmar Wittbergerová (zastupitelka městské části Praha-Dolní Počernice)^[67]

2022–2026

• Nathaniel Filip de Aras (zastupitel obce Opatovice nad Labem)^[68][69]
• Jindřich Holub (starosta obce Pohleď)^[68][70]
• Jan Konrád (zastupitel obce Okrouhlá)^[71][72]
• Vladislav Pečinka (zastupitel města Horní Benešov)^[73][74]

Senátoři

2014–2020

• Lumír Aschenbrenner (koaliční kandidát ODS a Monarchiste.cz)^[75][76]

2018–2024

• Jitka Chalánková (nezávislá kandidátka podpořená KONS a Monarchiste.cz)^[75]

2020–2026

• Lumír Aschenbrenner (koaliční kandidát ODS, TOP 09, KDU-ČSL, ADS a Monarchiste.cz)^[77][75]

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Monarchismus
• hnutí České děti
• Monarchistický pochod
• Petr Placák
• Konzervativní strana
• Klub angažovaných nestraníků

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Koruna Česká na Wikimedia Commons
• Zpráva Prahou prošel Monarchistický pochod ve Wikizprávách
• Oficiální web Koruny České
• Facebooková stránka
• Twitterová stránka
• Web používaný do roku 2010 (archiv)
• Rejstřík stran na webu Ministerstva vnitra
• Místní společnost Plzeň
• Místní společnost Olomouc
• Místní společnost Liberec
• Monarchistický zpravodaj ke stažení
• Monarchistické listy
• Monarchistický zpravodaj - DOPADNE TO DOBŘE...