Kosmické vejce

Kosmické vejce či světové vejce je kosmogonický motiv vejce z kterého vzešel či byl vytvořen svět. Je chápáno jako totalita všech věcí, přirovnáváno k lůnu z kterého vše vzešlo a vejce jako takové je symbolem plození, znovuzrození a nového života. V některých případech, například v hinduistických nebo tahitských mýtech, tvoří skořápka vejce také hranici kosmu, jindy zase z horní části skořápky vznikají nebesa.^[1][2][3] K příkladům motivu patří následující:

• podle stvořitelského mýtu obsaženého v Aristofanových Ptácích snesla Nyx „Noc“ vejce z kterého vzešel Erós „Touha“^[3]
• v orfických textech se stvořitel Fanés zrodil z vejce stvořeného Chronem^[4]
• v některých hinduistických mýtech je prvotním hybatelem a zdrojem stvoření Hiranjagarbha „zlaté vejce“^[5]
• ve finské mytologii prvotní bohyně Ilmatar snesla sedm vajec z kterých vyšlo stvoření^[3]
• v egyptské mytologii je prvotní oceán Nun přirovnáván k vejci^[3]
• v mytologii západoafrických Dogonů stvořitel vytvořil vejce obsahující zárodky dvou pár dvojčat, přičemž každý z párů byl tvořen chlapcem a dívkou. Dvojčata měla dozrávat s vejcem a opustit jej jako dokonalí androgyni, ale jedno z dvojčat vyšlo ven dříve protože chtělo vládnout světu. Z části vejce pak tato dvojčata stvořila svět.^[1]
• v japonském mýtu o stvoření je prvotní chaos přirovnáván k vejci se zárodky^[1]
• ve skořápce plující temnotou přebýval tahitský stvořitel Ta'aroa dokud ji nerozbil a stvořil z ní část světa, zatímco zbytek stvořil z vlastního těla^[1]

Mimo tradiční mytologie se motiv kosmického objevuje také v umělecké rekonstrukci „pelasgického mýty o stvoření“ Roberta Gravese. V té bohyně Eurynomé stvořila hada Ofióna, s kterým zplodila kosmické vejce.^[3]

Reference