Kosmodrom Tchaj-jüan
Tchaj-jüan | |
---|---|
Poloha | Čína |
Souřadnice | 38°50′57″ s. š., 111°36′29″ v. d. |
Zkrácený název | TY |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kosmodrom Tchaj-jüan (pinyin: Taiyuan Weixing Fashe Zhongxin, čínsky 太原卫星发射中心) je novější čínský kosmodrom, postavený v horách severní Číny roku 1966, odkud první družice letěla v roce 1988. Používá se pro něj mezinárodní zkratka TY.
Umístění
- Zeměpisná délka: 112"60' v.d.
- Zeměpisná šířka: 37"50' s.š.
Je umístěn v severní části Číny, v pohoří Lü-liang-šan, provincii Šan-si, poblíž města Jü-kchou.
Pojmenování
Oficiální čínský název kosmodromu je v českém přepisu Tchaj-jüan wej-sing fa-še čung-sin, v anglickém Taiyuan Weixing Fashe Zhongxin. Oficiální anglická verze názvu je Taiyuan Satellite Launch Center.
Využití
Základna původně sloužila zkouškám startů raket středního doletu. Kosmodrom byl vybudován kvůli vypouštění družic na polární dráhu. Poprvé odtud vyletěla raketa CZ-4A dne 6. září 1988 a vynesla na nízkou orbitální polární dráhu družici Feng-Jün 1 (Vítr a oblak).[1] Létaly odtud rakety různých typů, pro kosmonautiku byly určené např. Čchang Čeng (zkratka CZ) a Kchai Tchuo-če (KT).
Kosmodrom dnes spolu s ostatními patří čínské národní kosmické agentuře CNSA. V roce 2004 byla odtud odstartována družice Probe-2 (čínsky Tan-Ce) s pomocí čínské rakety Dlouhý pochod 2C/SM, což byl výsledek navázané spolupráce Číny s Evropskou agenturou ESA.
V období let 1988–2008 se zde uskutečnilo 29 startů raket s družicemi.
10. srpna 2022 odtud odstartovala raketa Dlouhý pochod 6 a vynesla na oběžnou dráhu 16 družic určených pro dálkový průzkum Země.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Wexterův sen skutečností, s. 83.
- ↑ В Китае запущены 16 спутников ДЗЗ. novosti-kosmonavtiki.ru [online]. 2022-08-10 [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kosmodrom Tchaj-jüan na Wikimedia Commons
- Kosmodrom na MEK
- Družice ESA startuje z Číny
- Kosmodrom na SPACE