Kosmonauti Číny

První čínský kosmonaut byl roku 2003 Jang Li-wej

Kosmonauti Číny jsou členové oddílu kosmonautů působících v Čínské lidové republice. První oddíl vznikl už roku 1971 ve vojenském letectvu ČLR, ale byl brzy rozpuštěn. Současný oddíl Čínské národní vesmírné agentury (CNSA) existuje od roku 1998. První čínský pilotovaný kosmický let proběhl v říjnu 2003, Čína se tak stala třetí zemí schopnou vyslat člověka do vesmíru.

První fáze 1966–1972

Diskuze o pilotovaných letech začala v Číně na jaře 1966 v souvislosti s přípravou desetiletého plánu kosmických výzkumů. Tou dobou byli úspěšně vypuštěni dva psi.[1] Program byl přijat v květnu 1966. Základním úkolem byla výroba návratové fotoprůzkumné družice. Pilotovaná kosmická loď Šu-kuang (Úsvit) měla být odvozenou verzí. Roku 1968 začaly práce na kosmické lodi, vznikl Výzkumný institut kosmického lékařství. V letech 1970–1971 proběhl výběr budoucích kosmonautů. V létě 1971 zahájilo činnost výcvikové středisko. V listopadu téhož roku devatenáct kosmonautů (z vybraných dvaceti, jeden odmítl účast v programu) zahájilo přípravu. S prvním letem se počítalo koncem roku 1973. Ale už v září 1971 Maův zástupce a ministr obrany Lin Piao ztratil politické pozice a na útěku z Číny zemřel. Vláda reagovala čistkou vedení armády, zatčeno bylo i vedení centra přípravy kosmonautů, poté byl program v květnu 1972 zrušen. Kosmonauti se vrátili k leteckým útvarům.[2][3]

Konec 70. let

Koncem sedmdesátých let byl pilotovaný kosmický program obnoven, v letech 1978–1980 se v čínském tisku objevovaly zprávy o přípravě kosmonautů. V prosinci 1980 bylo oznámeno zrušení programu.[4]

80. léta

Během osmdesátých let dostala Čína nabídky na let čínských kosmonautů na amerických raketoplánech (1984) i sovětských Sojuzech (1986), čínská vláda návrhy odmítla.

V sovětském i čínském tisku se v letech 1986–1989 objevily zprávy o oddílu kosmonautů, o této etapě čínského pilotovaného kosmického programu existuje jen skrovně informací.[5]

Od roku 1992

Roku 1992 vláda rozhodla o obnovení programu pilotovaných kosmických letů. Začaly práce na kosmické lodi Šen-čou a od roku 1994 výběr kosmonautů z vojenských letců. V listopadu 1996 dva první kosmonauti (Wu Ťie a Li Čching-lung) zahájili přípravu v Hvězdném městečku v Rusku. V lednu 1998 byl zformována čtrnáctičlenná 1. skupina oddílu kosmonautů ze dvou navrátilců z Ruska a dvanácti finalistů výběru.[6]

K prvnímu kosmickému letu čínského kosmonauta byl vybrán Jang Li-wej, náhradníkem byl Čaj Č’-kang, druhým náhradníkem Nie Chaj-šeng.[7] Let lodi Šen-čou 5 proběhl 10. října 2003, trval necelý jeden den.[8] Celkem deset členů skupiny se zapojilo alespoň do jednoho kosmického letu, přitom nejméně jeden z nich byl na palubě všech pilotovaných letů lodí Šen-čou kromě misí 14 a 17.

V červenci 2007, celý rok před třetím čínským pilotovaným letem Šen-čou 7, oznámil tehdejší zástupce ředitele centra přípravy kosmonautů Jang Li-wej zahájení příprav na nový nábor. Ten začal po misi Šen-čou 7 koncem roku 2008. Předběžný výběr proběhl do září 2009, mezi kandidáty zůstalo 30 mužů a 15 žen. V březnu 2010 bylo 7 z nich zařazeno do 2. skupiny, tvořící rezervu oddílu kosmonautů. Jejich jména vešla ve známost v prosinci 2011 – muži Čang Lu, Tchang Chung-po, Čchen Tung, Cchaj Sü-če a Jie Kuang-fu, ženy Wang Ja-pching a Liou Jang.[9] První zástupce 2. skupiny se do vesmíru podíval při misi Šen-čou 9 v roce 2012 a od té doby její členové nechyběli u žádného letu. A posádka Šen-čou 14 byla dokonce sestavena jen z nich. Do vesmíru se alespoň jednou vypravil každý ze členů skupiny.

Od roku 2021 (program Tchien-kung)

V letech 2012, 2013 a 2016 proběhly lety lodí Šen-čou 9, 10 a 11 k malým vesmírným staniciím Tchien-kung 1 a Tchien-kung 2. V roce 2021 pak letem Šen-čou 12 začala etapa budování a provozování Vesmírné stanice Tchien-kung (TSS).

Čínský úřad pro pilotované vesmírné lety oznámil 1. října 2020, že byla vybrána 3. skupina čínských astronautů pro nadcházející mise na vesmírnou stanici. Osmnáct členů skupiny, z toho jedna žena, bylo rozděleno na tři skupiny – budoucí piloty kosmických lodí (7 lidí), letové inženýry (7) a specialisty pro užitečné zatížení misí (4). Vzešli z výběru, který začal v květnu 2018, zahrnoval tři kola testů a zúčastnilo se ho přibližně 2 500 uchazečů.[10] První dva členové skupiny se dostali do posádky letu Šen-čou 16, přičemž specialista pro užitečné zatížení Kuej Chaj-čchao se stal historicky prvním čínským kosmonautem, který vzešel z akademické sféry, nikoli z armády.[11] Další dvojice na TSS odletěla v Šen-čou 17.[12]

Přehled kosmonautů

Kosmonauti Číny[13][14]
JménoNarození
Úmrtí		Vstup do oddíluLetyCelkem ve vesmíruV oddílu do
Li Čching-lungsrpen 19625. ledna 1998[p. 1]neletěl13. března 2014
Wu Ťie26. října 19635. ledna 1998[p. 1]neletěl13. března 2014
Čaj Č’-kang10. října 19665. ledna 1998Šen-čou 7, 2008
Šen-čou 13, 2021		185 dní, 6 hodin a 1 minutaaktivní
Čang Siao-kuangkvěten 19665. ledna 1998Šen-čou 10, 201314 dní, 14 hodin a 29 minutaktivní
Čao Čchuan-tung5. ledna 1998neletěl13. března 2014
Čchen Čchüan19635. ledna 1998neletěl13. března 2014
Fej Ťün-lung5. května 19655. ledna 1998Šen-čou 6, 2005
Šen-čou 15, 2022		191 dní, 2 hodiny a 58 minutaktivní
Jang Li-wej21. června 19655. ledna 1998Šen-čou 5,200321 hodin a 23 minut2010
Liou Po-ming17. září 19665. ledna 1998Šen-čou 7, 2008
Šen-čou 12, 2021		95 dní, 0 hodin a 40 minutaktivní
Liou Wang25. března 19695. ledna 1998Šen-čou 9, 201212 dní, 15 hodin a 26 minutaktivní
Nie Chaj-šeng13. října 19645. ledna 1998Šen-čou 6, 2005
Šen-čou 10, 2013
Šen-čou 12, 2021		111 dní, 14 hodin a 14 minutaktivní
Pchan Čan-čchun29. října 19665. ledna 1998neletěl13. března 2014
Teng Čching-ming12. února 19655. ledna 1998Šen-čou 15, 2022186 dní, 7 hodin a 25 minutaktivní
Ťing Chaj-pcheng24. října 19665. ledna 1998Šen-čou 7, 2008
Šen-čou 9, 2012
Šen-čou 11, 2016
Šen-čou 16, 2023		201 dní, 17 hodin a 2 minutyaktivní
Cchaj Sü-čekvěten 1976březen 2010Šen-čou 14, 2022182 dní, 9 hodin a 25 minutaktivní
Čang Lulistopad 1976březen 2010Šen-čou 15, 2022186 dní, 7 hodin a 25 minutaktivní
Čchen Tung12. prosince 1978březen 2010Šen-čou 11, 2016
Šen-čou 14, 2022		214 dní, 15 hodin a 54 minutaktivní
Jie Kuang-fuzáří 1980březen 2010Šen-čou 13, 2021182 dní, 9 hodin a 33 minutaktivní
Tchang Chung-poříjen 1975březen 2010Šen-čou 12, 2021
Šen-čou 17, 2021		92 dní, 4 hodiny a 12 minut

+ 2. let dosud 32 dní

aktivní
Liou Jang6. října 1978březen 2010Šen-čou 9, 2012
Šen-čou 14, 2022		195 dní a 50 minutaktivní
Wang Ja-pchingleden 1980březen 2010Šen-čou 10, 2013
Šen-čou 13, 2021		197 dní, 0 hodin a 2 minutyaktivní
Ču Jang-čuzáří 1986říjen 2020Šen-čou 16, 2023153 dní, 22 hodin a 40 minutaktivní
Kuej Chaj-čchaolistopad 1986říjen 2020Šen-čou 16, 2023153 dní, 22 hodin a 40 minutaktivní
Tchang Šeng-ťieprosinec 1989říjen 2020Šen-čou 17, 20231. let dosud 32 dníaktivní
Ťiang Sin-linúnor 1988říjen 2020Šen-čou 17, 20231. let dosud 32 dníaktivní

Ze členů 3. skupiny vybrané v roce 2020 obsahuje seznam pouze ty, kteří již absolvovali nebo absolvují kosmický let; jména ostatních dosud nebyla zveřejněna.

Tučně jsou vyznačeny pokračující lety.

Poznámky

  1. ↑ a b Výcvik zahájil v roce 1996 v ruské Výcvikovém středisku Jurije Gagarina.

Reference

  1. ↑ http://www.osel.cz/index.php?clanek=7490 - Pojem Taikonaut mohl být o 30 let starší
  2. ↑ IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: [cit. 2012-06-14]. Kapitola Китай. Первый этап (1966 - 1972) годы. [Dále jen Ivanov]. Dostupné online. (rusky) 
  3. ↑ WADE, Mark. Encyclopedia Astronautica [online]. 1997-2008 [cit. 2009-01-16]. Kapitola Shuguang 1. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-14]. Kapitola Китай. Второй этап (конец 70-х). 
  5. ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-14]. Kapitola Китай. Третий этап (середина 80-х). 
  6. ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-14]. Kapitola Китай. Четвертый этап (1992 - ...). 
  7. ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-14]. Kapitola Экипажи китайских космических кораблей. 
  8. ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-14]. Kapitola Полёты по программе «Шэньчжоу». x
  9. ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-12]. Kapitola 5-й набор в отряд космонавтов Китая. 
  10. ↑ ZHAO, Lei. 18 picked for nation's 3rd generation of astronauts. www.chinadaily.com.cn [online]. 1. října 2020 [cit. 2021-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ China launches Shenzhou-16 with first civilian to space station. Space Daily [online]. [cit. 2023-05-30]. Dostupné online. 
  12. ↑ China 'N Asia Spacexlight na platformě X. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. 
  13. ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-12]. Kapitola Четвертый набор астронавтов в Китае. 
  14. ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-12]. Kapitola Общий список тайкунавтов КНР. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Yangliwei01.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 2.5