Kosmonauti českého původu

Do vesmíru vzlétli čtyři kosmonauti českého původu, jeden zůstal mezi náhradníky. Jediným Čechem v kosmu byl Vladimír Remek, který roku 1978 strávil týden na sovětské vesmírné stanici Saljut 6. Do vesmíru se dostal na základě dohody Československa a Sovětského svazu v rámci programu kosmické spolupráce socialistických států Interkosmos. Společně s ním absolvoval výcvik kosmonauta Oldřich Pelčák, který zaujal pozici Remkova náhradníka. Z kosmonautů jiných zemí než Československa nebo Česka byli českého původu tři z astronautů Spojených států amerických, a sice Jim Lovell, Eugene Cernan a John Blaha. První dva se účastnili programů Gemini a Apollo, třetí létal na raketoplánech Space Shuttle.

Roku 1976 nabídl Sovětský svaz zemím sdruženým v programu Interkosmos účast v pilotovaných kosmických letech. V první fázi byla nabídka směrována k vládám Československa, Polska a Německé demokratické republiky.^[1] V Československu ve druhé polovině roku 1976 proběhl mezi vojenskými piloty výběr kandidátů na kosmický let. Dva finalisté, Vladimír Remek a Oldřich Pelčák zahájili v prosinci 1976 výcvik ve Středisku přípravy kosmonautů v Hvězdném městečku.^[2] V květnu 1977 složili závěrečné zkoušky a poté byli rozřazeni do posádek. Posádky byly smíšené, se sovětským velitelem a československým kosmonautem-výzkumníkem; jednu tvořili Alexej Gubarev s Vladimírem Remkem, druhá se skládala z Nikolaje Rukavišnikova a Oldřicha Pelčáka.^[3]

K letu byla vybrána dvojice Gubarev–Remek, Rukavišnikov s Pelčákem se stali náhradníky. Kosmonauti vzlétli do vesmíru 2. března 1978^[4] z kosmodromu Bajkonur na území Kazachstánu. S orbitální stanicí Saljut 6, na které od 11. prosince 1977 žili Jurij Romaněnko a Georgij Grečko se Sojuz 28 spojil po svém 18. oběhu Země 3. března. Po třech hodinách kontrol a příprav Remek s Gubarevem vpluli na stanici.^[5] Během týdenního pobytu návštěvníci pomáhali základní posádce v jejím programu, uskutečnili několik televizních reportáží a také experimenty připravené československými odborníky.^[6] Gubarev s Remkem přistáli 10. března 1978, jejich let trval 7 dní, 22 hodin a 16 minut^[4] a byl jedním z vrcholů kosmonautiky Československa. Vladimír Remek byl 87. člověk ve vesmíru a první z jiného státu než ze Sovětského svazu či USA.^[7]

Jim Lovell absolvoval čtyři kosmické lety. Roku 1965 dvoutýdenní (v tehdejších poměrech dlouhodobou) misi Gemini 7, následující rok velel letu Gemini 12, při kterém se loď Gemini opakovaně spojila s cílovým tělesem Agena a Buzz Aldrin třikrát vystoupil do vesmíru. Koncem roku 1968 se Lovell účastnil mise Apollo 8, která vyzkoušela let k Měsíci, přechod na oběžnou dráhu Měsíce a návrat k Zemi. A konečně roku 1970 velel Apollu 13, které postihla havárie cestou k Měsíci, po obletu Měsíce se však astronauti dokázali vrátit k Zemi a přistát.

Lovellův děda pocházel z Dolní Lukavice na Přešticku. Jako připomínku svých předků vezl Lovell s sebou na Měsíc československou vlajku.^[8]

Eugene Cernan roku 1966 při letu Gemini 9 vystoupil do vesmíru, jako třetí člověk v historii.^[9] Roku 1969 se ve funkci pilota lunárního modulu účastnil mise Apollo 10, poslední zkoušky před přistáním na Měsíci. Roku 1972 velel letu Apolla 17, posledního přistání na Měsíci v rámci programu Apollo.

Prarodiče Cernana z matčiny strany, František a Rozálie Cihlářovi, pocházeli z Bernartic u Tábora a Nuzic u Bechyně. Slovenští rodiče jeho otce, Štefan a Anna Černanovi, pocházeli z Vysoké nad Kysucou.^[10] Cernan se ke svému původu hlásil, při obou letech k Měsíci měl s sebou československou vlajku, kterou roku 1974 při návštěvě Československa věnoval Astronomickému ústavu ČSAV v Ondřejově.^[9] Českou republiku po roce 1990 navštívil několikrát, obdržel čestné členství v České astronomické společnosti, vyznamenání české Akademie věd a astronomové hvězdárny v Kleti po něm pojmenovali jednu z planetek, 12 790 Cernan.^[9]

John Blaha v letech 1989–1993 uskutečnil čtyři krátkodobé kosmické lety v raketoplánech Space Shuttle, a sice STS-29, STS-33, STS-43 a STS-58. V září 1996 ho raketoplán Atlantis při misi STS-79 dopravil na ruskou vesmírnou stanici Mir, kde s ruskými kolegy pracoval do ledna 1997, kdy se vrátil ve stejném raketoplánu (mise STS-81). Českou republiku navštívil roku 1998 a podruhé roku 2001 na pozvání náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého.^[11] Astronomové z hvězdárny na Kleti i po něm pojmenovali jednu z jimi objevených planetek (22442 Blaha).^[10] Jeho děd Antonín Blaha pocházel z Herálce u Humpolce.^[10][12]

Čeští kosmonauti a američtí kosmonauti českého původu

Stát	Foto	Jméno	Poprvé ve vesmíru	Mise	Celkový čas ve vesmíru	Poznámka
Čeští kosmonauti
Československo		Vladimír Remek	2. března 1978	Sojuz 28 na stanici Saljut 6	7 dní, 22 hodin a 17 minut	První kosmonaut z jiné země než Sovětského svazu nebo USA.
Československo		Oldřich Pelčák	–	–	–	Náhradník Vladimíra Remka, do vesmíru neletěl.
Američtí astronauti českého původu
USA		Jim Lovell	4. prosince 1965	Gemini 7, Gemini 12, Apollo 8, Apollo 13	29 dní, 19 hodin a 3 minuty	Dvakrát letěl k Měsíci, aniž by na něm přistál.
USA		Eugene Cernan	3. června 1966	Gemini 9, Apollo 10, Apollo 17	23 dní, 14 hodin a 15 minut	Zatím poslední člověk na Měsíci.
USA		John Blaha	13. března 1989	STS-29, STS-33, STS-43, STS-58, STS-79 na stanici Mir (zpět na STS-81)	161 dní, 2 hodin a 45 minut	Pilot a velitel raketoplánu.

Kromě těchto osob byla ve vesmíru i postavička českého původu, plyšová figurka Krtka, kterou s sebou v letech 2011^[10][13] a 2018 vezl americký astronaut Andrew J. Feustel, jehož manželka Indira má moravské předky (její matka pochází ze Znojma).^[14][15]

V symbolické rovině se do vesmíru dostal také český skladatel Antonín Dvořák, jehož symfonii č. 9 „Novosvětskou“ si pouštěl do skafandru Neil Armstrong v roce 1969. Izraelský astronaut Ilan Ramon v roce 2003 vezl raketoplánem Columbia obrázek Petra Ginze Měsíční krajina. Andrew Feustel vzal do vesmíru v roce 2009 kromě Krtka také sbírku básní Jana Nerudy Písně kosmické.^[16]

• MIKETA, Kamil. Češi znovu dobývají vesmír: 21 českých stop v kosmu. Praha: Mladá fronta, 2018. 388 s. ISBN 8020448837, ISBN 9788020448835. 
• PACNER, Karel. Kolumbové vesmíru. 2. díl, Souboj o stanice. 2., přeprac. a dopl. vyd.. vyd. Praha; Litomyšl: Paseka, 2007. 428 s. ISBN 978-80-7185-749-5. Kapitola Osmdesátý sedmý. Příběh prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka, s. 194–223. 
• PACNER, Karel; REBROV, Michail; DUFEK, Otto. Devět dnů kosmických. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1978. 195 s. 
• PELČÁK, Oldřich. Klukovské sny : Cesta do Hvězdného městečka. Předml.: Boris Valníček. 1. vyd. Praha: Albatros, 1979. 192 s. 

• HOLUB, Aleš; LÁLA, P. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2003-3-2 [cit. 2011-11-10]. Kapitola Sojuz 28. Dostupné online. 
• IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2013-6-2 [cit. 2014-08-23]. Kapitola Краткая информация. Přehled kosmonautů českého původu v encyklopedii ASTROnote. Dostupné online. (rusky) 
• Velvyslanectví USA v Praze. Do kosmu s Krtkem [online]. Praha: Velvyslanectví USA v Praze [cit. 2014-03-24]. Kapitola Astronauté USA českého původu. Dostupné online. 
• GRYGAR, Jiří. Slet astronautů -- den po dni. Instantní astronomické noviny [online]. 2001-11-5 [cit. 2014-3-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-24. 
• GRYGAR, Jiří. Slet astronautů - nálady, dojmy a upomínky. Instantní astronomické noviny [online]. 2001-11-8 [cit. 2014-3-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-24. 

• Československá kosmonautika