Kosoř

Kosoř
Pohled na Kosoř od sochy sv. Jana Nepomuckého
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Černošice
Obec s rozšířenou působností	Černošice (správní obvod)
Okres	Praha-západ
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°59′15″ s. š., 14°19′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	855 (2023)[1]
Rozloha	3,89 km²[2]
Katastrální území	Kosoř
Nadmořská výška	345 m n. m.
PSČ	252 26
Počet domů	289 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Průběžná 260 Kosoř 252 26 Třebotov obecniuradkosor@iol.cz
Starostka	Mgr.Magdaléna Kopřivová
Oficiální web: www.kosor.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kosoř
Další údaje
Kód obce	539392
Kód části obce	69973
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kosoř se nachází v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji, asi 4 km severně od města Černošice. Žije zde 855^[1] obyvatel. Obec přímo sousedí s Prahou a nachází se v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Obec je členem dobrovolného svazku obcí Mikroregion Český kras - Pláně, jenž se zaměřuje na ochranu životního prostředí a krajiny a na společný postup zapojených obcí při dosahování ekologické stability zájmového území.

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1310, kdy byl pánem na místní tvrzi rytíř Valtr řečený z Kosoře (Waltherus miles de Cossors). V některých pramenech se objevuje informace, že před tímto rokem se obec jmenovala Kosova Hora. V tomto roce náležela část vsi vyšehradské kapitule. Kolem roku 1349 patřila část zbraslavskému klášteru. Jako další páni jsou uváděni roku 1434 Jan Kosoř z Malovic, roku 1550 Vladyka Jakub a roku 1615 Jan Zeman ze Statenic. Roku 1620, kdy byl majetek zabavený pražským kostelům a klášterům držen v rukou povstalých českých stavů, se novým majitelem stal Matyáš z Kosoře (zvaný Matěj Zeman z Kosoře). Po bitvě na Bílé hoře byl však statek s pozemky i usedlostmi navrácen vyšehradské kapitule.^[zdroj?]

Ke zmodernizovanému zámečku nechal děkan J. V. Ditrich z Lilienthalu v roce 1722 přistavit kapli sv. Anny, která se nachází na seznamu nemovitých kulturních památek.^[4] Do její věžičky byly umístěny 2 zvony, větší a menší z let 1723. V období vlády Marie Terezie (byly zde nalezeny 2 katastry z tohoto období, kromě toho se zde našly také 2 opisy Berní ruly) obyvatelé spadali pod svrchovanost vyšehradského děkanství a do správy Visingerovské. V dobách vlády Josefa II. se v obci nacházelo 31 popisných čísel. V roce 1840 se v obci nacházely dva dvory, pivovar, židovna a 3 mlýny. Pro obec mělo velký význam rozhodnutí tehdejšího ministerstva vnitra o odškolnění obce od sousedního Třebotova. Bylo vydáno povolení ke stavbě školy, k jejímuž dokončení došlo v říjnu 1882. Roku 1889 zde byl založen sbor hasičů. Na začátku 90. let 19. století v obci stálo 57 domů a žilo zde 534 obyvatel. Roku 1895 vyšehradský kanovník Mikuláš Karlach věnoval obci další pamětihodnost, která je kulturní památkou, sochu svatého Jana Nepomuckého.^[5] V roce 1923 byl odhalen pomník věnovaný vojínům, kteří padli v bojích první světové války.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav^[6]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
• 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
• 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav^[7]
• 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav^[8]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav^[9]
• 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav^[10]
• 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih^[11]
• 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932

V obci Kosoř (759 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[12] výroba cementového zboží, cihelna, holič, 3 hostince, 2 kováři, 2 lomy, 2 mlýny, 2 obuvníci, 3 pekaři, rolník, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Kosoř, stavební družstvo, stavitel, trafika, velkostatek vyšehradské kollegiální kapituly.

Doprava

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.

• Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Praha-Radotín ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 171 z Prahy do Berouna.

Veřejná doprava 2011

• Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky 309 Praha,Zličín – Choteč – Praha,Nádraží Radotín (v pracovních dnech 9 spojů) a 313 Praha,Nádraží Radotín – Černošice (v pracovních dnech 22 spojů, o víkendu 11 spojů) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o).

Příroda

Obec leží v chráněné krajinné oblasti Český kras. U obce se nachází národní přírodní památka Černá rokle, která má z hlediska paleontologie a geologie starších prvohor velký význam. V dobách prvohor zde existovalo moře a tato přírodní památka byla vytvořena právě z mořských usazenin, a to ukládáním mořského kalu a odumřelých schránek mořských živočichů. Je možno zde také vidět i stepní a skalní květenu. V okolí lze nalézt několik přírodních rezervací: přírodní rezervace Klapice, kde se vyskytuje bohaté rostlinné společenství a šípáková doubrava, přírodní rezervace Radotínské údolí, kde se objevují rostlinná společenství skalních stepí, habrové doubravy a suťové lesy a přírodní rezervace Staňkovka, kde se také nachází doubrava (tentokrát dub a dřín) a kde hnízdí několik druhů ptactva.

Symboly obce

Symboly obce tvoří znak a vlajka, které jsou popisovány takto:

• Znak: „V červeno-zeleně polceném štítě stříbrná skála, z jejího plochého vrcholu rostou dvě odkloněné stříbrné růže se zlatými semeníky na stoncích s trny a dvěma listy, střídavě mezi třemi, krajními odkloněnými, liliemi na stoncích, vše zlaté.“
• Vlajka: „list tvoří červený žerdový pruh široký třetinu délky listu a zelené pole. V žerďové a střední části listu vyrůstá z dolního okraje bílé skalnaté návrší se seříznutým vrcholem, z něhož vyrůstají dvě bílé růže se žlutými semeníky na odkloněných stoncích s trny a dvěma listy, střídavě mezi třemi liliemi na stoncích, vše žluté. Poměr šířky k délce listu je 2:3.“

Symbolika uvedených prvků souvisí s místními atributy a dějinami. Stříbrná skála odkazuje ke skalnímu útvaru Sudy, na němž je obec umístěna. Barvy (zelená, červená), lilie a růže se vztahují ke svaté Anně, které je zasvěcena místní kaple. Dále je však možné vykládat lilie i vzhledem k cisterciáckému klášteru na Zbraslavi a barvy i vzhledem k vyšehradské kapitule, v jejímž znaku se barvy červená a zlatá objevují. Zelená symbolizuje také přírodu, venkov a zemědělství.

Školství

Funguje zde mateřská škola a první stupeň základní školy.

Pamětihodnosti

• Kaple svaté Anny
• Socha svatého Jana Nepomuckého

Další fotografie

• 
  Skály mezi Kosoří a Radotínem
• 
  Restaurace v centru obce
• 
  Pomník Františka Štíbra

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kosoř na Wikimedia Commons
• Kosoř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)