Kosovští Srbové

Kosovští Srbové
косовски Срби
kosovski Srbi
Serbët në Kosovë
Dívky ze Štrpce v srbském tradičním oblečení
Dívky ze Štrpce v srbském tradičním oblečení
Populace
ca. 100 000
Země s významnou populací
KosovoKosovo Kosovo
*Severní Mitrovica: 22 530[1][2]
SrbskoSrbsko Srbsko68 514[3]
Jazyk(y)
srbština
Náboženství
Srbská pravoslavná církev
Příbuzné národy
Ostatní Jižní Slované, zejména Srbové

Kosovští Srbové jsou jednou z etnických skupin v Kosovu a tvoří zde největší etnickou menšinu (5–6 %).[1][2][4][5][6][7] V roce 2014 zde žilo kolem 100 000 kosovských Srbů, přibližně polovina z nich v severním Kosovu.[8] Jiné komunity kosovských Srbů žijí v jižních kosovských obcích.[5][9]

Středověké Srbské království (1217–1346) a Srbská říše (1346–1371) zahrnovaly části území Kosova až do jeho anexe Osmany po bitvě na Kosově poli (1389), která patří mezi jedny z nejpozoruhodnějších událostí srbské historie.[10][11] Poté bylo součástí srbského despotátu. Moderní srbská historiografie považuje Kosovo v tomto období za politické, náboženské a kulturní jádro středověkého srbského státu.[12]

V osmanském období (1455–1913) procházela situace srbského obyvatelstva v Kosovu různými fázemi. V 16. století byl znovu ustanoven srbský patriarchát Peć a jeho postavení se ještě více upevnilo. Podpora patriarchátu Habsburkům během Velké turecké války v letech 1683–1699 vyvolala na konci 18. století vlnu migrací Srbů do míst pod kontrolou habsburské monarchie.[13] Po získání nezávislosti srbského knížectví na severu bylo Kosovo v polovině 19. století stále více vnímáno jako „kolébka srbské civilizace“ a nazýváno „srbským Jeruzalémem“. Po první balkánské válce v roce 1912 bylo Kosovo anektováno Srbským královstvím.

Jako oblast Království Jugoslávie bylo Kosovo rozděleno na několik banovin. V období před druhou světovou válkou proběhla jugoslávská kolonizace Kosova, která měla za cíl zvýšit počet Srbů v Kosovu s kolonisty ze středního Srbska a Černé Hory. Po druhé světové válce byly kosovské okresy znovu sjednoceny. Byly označovány jako Socialistická autonomní oblast Kosovo. Srbové byli jedním z národů v provincii v rámci Socialistické republiky Srbsko (1944-1992). V důsledku války v Kosovu a po jeho vyhlášení nezávislosti je v roce 2008 částečně uznáno mezinárodním společenstvím. Srbové jsou druhou největší komunitou v Kosovu.[5][9]

Více než polovina srbské populace v Kosovu před rokem 1999 (226 000),[14] včetně 37 000 Romů, 15 000 balkánských muslimů (včetně Aškalů, Bosňáků a Goranů) a 7 000 dalších nealbánských civilistů byla během kosovské války vyhnána do centrálního Srbska a Černé Hory.[15] Podle Bruselské dohody z roku 2013 se navrhuje založení Společenství srbských obcí, samosprávného sdružení obcí s většinovým srbským obyvatelstvem v Kosovu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kosovo Serbs na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Cocozelli 2016, s. 267
  2. ↑ a b JUDAH, Tim. Kosovo's demographic destiny looks eerily familiar. balkaninsight.com. Balkan Insight, 7 November 2019. Dostupné online. 
  3. ↑ UNHCR - Kosovo Fact Sheet 2019 [online]. UNHCR. Dostupné online. 
  4. ↑ Kosovo Population 2019 [online]. 2019-07-28 [cit. 2021-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 July 2019. 
  5. ↑ a b c KHAKEE, Anna; FLORQUIN, Nicolas. Kosovo: Difficult Past, Unclear Future. Kosovo and the Gun: A Baseline Assessment of Small Arms and Light Weapons in Kosovo. Pristina, United Nations Interim Administration Mission in Kosovo and Geneva, Switzerland: Small Arms Survey, 1 June 2003, s. 4–6. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 June 2022. JSTOR resrep10739.9. 
  6. ↑ Kosovo Demographics [online]. CIA Factbook, 28 December 2021. Dostupné online. 
  7. ↑ Community Profile: Serb Community [online]. ECMI Kosovo, 2013 [cit. 2017-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 January 2017. 
  8. ↑ Cocozelli 2016, s. 267.
  9. ↑ a b KEIL, Soeren. The Serbs in Bosnia and Herzegovina, Croatia, and Kosovo. European Review of International Studies. Leiden and Boston: Brill Nijhoff, December 2017, s. 39–58. Dostupné online. ISSN 2196-7415. DOI 10.3224/eris.v4i2-3.03. JSTOR 26593793. 
  10. ↑ Cox 2002, s. 29.
  11. ↑ Šuica 2011, s. 152-174.
  12. ↑ Ivić 1995.
  13. ↑ CASIDAY, Augustine. The Orthodox Christian World. [s.l.]: Routledge, 2012. Dostupné online. S. 135. 
  14. ↑ Интерно расељена и прогнана лица са Косова и Метохије [online]. Dostupné online. 
  15. ↑ Šablona:• VLADISAVLJEVIĆ, Nebojša. After Yugoslavia: Identities and Politics Within the Successor States. Redakce Hudson Robert. Cham, Switzerland: Palgrave Macmillan, 2012. ISBN 9780230201316. DOI 10.1057/9780230305137_3. Kapitola Kosovo and Two Dimensions of the Contemporary Serb-Albanian Conflict, s. 29–30. 
    Šablona:• WILLS, Siobhán. Protecting Civilians: The Obligations of Peacekeepers. Oxford and New York: Oxford University Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-19-953387-9. S. 219. 
    Šablona:• Abuses against Serbs and Roma in the new Kosovo [online]. Human Rights Watch, August 1999 [cit. 2022-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 November 2022. 
    Šablona:• The Violence: Ethnic Albanian Attacks on Serbs and Roma [online]. Human Rights Watch, July 2004 [cit. 2022-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 July 2022. 
    Šablona:• Kosovo Crisis Update [online]. UNHCR, August 4, 1999 [cit. 2022-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 July 2022. 
    Šablona:• Forced Expulsion of Kosovo Roma, Ashkali and Egyptians from OSCE Participated state to Kosovo [online]. OSCE, October 6, 2006 [cit. 2022-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 May 2022. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce