Kostřava sivá

Kostřava sivá
Kostřava sivá (Festuca pallens)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	jednoděložné (Liliopsida)
Řád	lipnicotvaré (Poales)
Čeleď	lipnicovité (Poaceae)
Rod	kostřava (Festuca)
Binomické jméno
Festuca pallens Host, 1802
Synonyma
kostřava přitvrdlá Festuca cinerea Festuca duriuscula Festuca glauca [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostřava sivá (Festuca pallens) je trsnatá tráva s tuhými listy a středně vysokými stébly, je jedním z mnoha druhů bohatého rodu kostřava.

Rod kostřava, skládající se z více než 500 druhů, je infragenerickou klasifikací rozčleněn na 9 podrodů, z nichž druhově nejbohatším je nominátní podrod Festuca, rozdělený dále na 7 sekcí. Sekce Festuca je podle morfologicko-anatomických znaků dělena do 4 sérií a do té nejrozsáhlejší z nich, zvané Psammophilae, přísluší druh kostřava sivá. Jiné členění sekce Festuca je do 9 skupin, kde hlavním druhem druhé skupiny je právě kostřava sivá.^[2]

V České republice roste kostřava sivá ve dvou poddruzích:

• kostřava sivá pravá (Festuca pallens Host subsp. pallens) a
• kostřava sivá draslavá (Festuca pallens Host subsp. scabrifolia) (Rohlena) Zielonk.

Oba poddruhy jsou od sebe morfologicky jen málo odlišné.^[3]

Vyrůstá na propustných půdách suchých luk, mezí, pastvin, písčin i ve skalnatých terénech bez zřetelné vazby na typ podloží. Roste obvykle v rozmezí 100 až 1300 m n. m., nejčastěji ve společenstvech svazů Alysso saxatilis-Festucion pallenstis, Helianthemo cani-Festucion pallentis, Avenulo adsurgensis-Festucion pallentis a Diantho lumnitzerii-Seslerion albicantis.

Geograficky je vymezena od Francie a Belgie přes Alpy do Střední Evropy a dále přes Karpaty až do Transylvánie v Rumunsku a na Ukrajinu.^[2][4]

Jsou to trsnaté rostliny s intravaginálními výběžky. Z vytrvalého oddenku vyrůstají veliké trsy štětinovitých, ojíněných, sivě modrozelených tuhých listů a tenká, až 0,5 m vysoká přímá hladká stébla která ale mohou být nahoře drsná. Listy mají rozdělenou hladkou, nažloutlou nebo zřídka nafialovělou pochvu a v ouško protažené krátké jazýčky. Čepele listů, které se pro snížení výparu svinují a jsou vzhledově štětinaté, mají v průměru 0,7 až 1,8 mm, jsou hladké nebo u špičky mírně drsné a mají nejčastěji 9 žilek. Listy sterilních výhonků mají pod pokožkou souvislý kruh buněčného pletiva a uvnitř 7 až 11 cévních svazků.

Podlouhle eliptické 4 až 7květé klásky 6,5 až 9 mm dlouhé, spočívající na nitkovitých stopkách, skládají dohromady obyčejně jednostrannou, vejčitě podlouhlou latu světle hnědé barvy o délce 4 až 9,5 cm. Ta je za květu v horní části převislá a po odkvětu stažená, vřeteno i větévky má hladké. Pluchy dlouhé 4,5 až 5,5 mm jsou kopinatého tvaru a mají osiny zhruba o poloviční délce. Dvě nestejné plevy jsou kratší než nejbližší pluchy. V kvítku jsou 3 tyčinky s prašníky a svrchní semeník s lysým vrcholem z kterého ční po stranách klásků 2 pérovité blizny. Doba kvetení bývá květen až červen, opylovány jsou větrem. Plodem jsou elipsoidní obilky.

Kostřavy sivé se využívá v okrasném zahradnictví, kde je v mnoha kultivarech různých barevných odstínu základní modrošedé barvy oblíbenou skalkovou rostlinou. Množí se převážně dělením trsů, protože rostliny vypěstované s dobře klíčivých semen nebývají barevně ani tvarově jednotné. Z pícninářského hlediska jsou to rostliny druhojakostní.^{[2][4][5][6][7]}

V "Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR z roku 2000" je kostřava zařazena do kategorie C4a – mezi vzácnější taxony sice méně ohrožené, ale vyžadující další pozornosti.^[8]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostřava sivá na Wikimedia Commons