Kostřava walliská

Kostřava walliská
Kostřava waliská (Festuca valesiaca) se zralými klasy
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	jednoděložné (Liliopsida)
Řád	lipnicotvaré (Poales)
Čeleď	lipnicovité (Poaceae)
Rod	kostřava (Festuca)
Binomické jméno
Festuca valesiaca Schleich. ex Gaudin, 1811
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostřava walliská (Festuca valesiaca) je druh nízké, hustě trsnaté trávy s úzkými ozdobnými listy.

Je rozšířena z Francie v západní Evropě přes střední a jižní Evropu včetně Balkánu až po Ural v Rusku. Dále roste na Kavkaze, v Západní a Střední Asii, Mongolsku i Číně a na indickém subkontinentu. Tato teplomilná travina roste obvykle roztroušeně ve stepích, v písečných a kamenitých propustných půdách od nížin až do podhůří. Vyžaduje ke zdravému růstu plné oslunění.

V České republice se vyskytuje sice jen roztroušeně, není však přímo ohrožena. V "Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" je pokládána za rostlinu které nehrozí bezprostřední nebezpečí. Je tam včleněna do kategorie C4a, tj. mezi rostliny které nutno i nadále sledovat.^[1][2][3]

Vytrvalé, nepříliš vysoké trávy rostoucích v hustých trsech a dorůstající v závislosti na přízní podmínek do výše 20 až 50 cm. Z lodyh, s 1 až 2 kolénky v dolní třetině, vyrůstají listy dlouhé 10 až 25 cm a široké jen do 1 mm. Listové čepele jsou drsné, podélně složené, zelené nebo namodralé, obvykle s 5 žilkami. Listy vyrůstají z pochev až k bázi otevřených, mají krátké jazýčky se vzpřímenými oušky. Drsné listy i pochvy jsou lysé nebo mírně chlupaté. Lodyhy odnožují intravaginálně.

Květenství je úzce podlouhlá volná lata, měří od 3 do 10 cm a skládá se z klásků o průměru 6 mm a délce až 2,5 cm. Klásky jsou barvy hnědé nebo purpurové, obsahují po 3 až 5 kvítcích. Spodní kopinaté plevy 2 až 3,5 mm dlouhé mají po 1 žilce, horní široce kopinaté 3 až 5 mm dlouhé jsou 3žilné. Eliptické pluchy měřící 3 až 4 mm jsou ve vrchní části drsné a mají osiny velké 1 až 3 mm. Prašníky dosahují délek 1,5 až 2,5 mm, semeníky jsou lysé. Vykvétá v květnu až srpnu.^[3][4][5]

Na kostřavu walliskou je do značné míry vázán drobný, kriticky ohrožený brouk z čeledi krascovitých váleček český, jehož výskyt je doložen na několika lokalitách výhradně v České republice.

V poslední době se kostřavy walliské užívá často v okrasném zahradnictví, kde se vysazuje do záhonů nebo nádob, je také vděčnou rostlinou ve skalkách. Množí se semeny nebo dělením trsů.^[6]

Určování druhů středoevropských kostřav je velice nesnadné, je to dáno velkou druhovou diverzitou a podobností jednotlivých taxonů, ve světě existuje asi 360 druhů.

Kostřava walliská je podle podrobného třídění rodu kostřava (Festuca) zařazena do sekce Valesiacae, kde je mj. společně s kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), kostřavou nepravou (Festuca pseudovina) a kostřavou padalmatskou (Festuca pseudodalmatica). Poznávacím znakem sekce jsou listy sterilních výběžků o tloušťce 0,2 až 0,8 mm se 3 až 7 cévními svazky, které mají na vnitřní straně 3 žebra a na příčném řezu přerušený sklerenchymatický provazec ve 3 svazcích (ojediněle mohou mít ještě 2 slabé boční provazce).^[7][8]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostřava walliská na Wikimedia Commons
• Galerie kostřava walliská na Wikimedia Commons
• (anglicky) Festuca of China: Festuca valesiaca