Kostel Českobratrské církve evangelické (Louny)

Evangelický kostel v Lounech
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Ústecký
Okres	Louny
Obec	Louny
Souřadnice	50°21′21,56″ s. š., 13°48′27,89″ v. d.
Základní informace
Církev	Českobratrská církev evangelická
Seniorát	ústecký
Sbor	Louny
Současný majitel	Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Lounech
Architektonický popis
Architekt	Pavel Bareš
Výstavba	1931
Další informace
Adresa	Louny, Česko Česko
Ulice	Českých Bratří
Kód památky	13126/5-5441 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Českobratrské církve evangelické v Lounech na Pražském předměstí s čp. 1510 je památkově chráněn od roku 1992.

Reformovaná kazatelská stanice v Lounech byla založena v roce 1870, založil ji Václav Šubert z Krabčic. Sbor výrazně vzrost při „přestupkovém hnutí“ po roce 1918, stanice se stala „diasporním“ sborem a měla vlastního faráře. V roce 1923 vstoupila do Českobratrské církve evangelické a stala se farním sborem. Filiálkou sboru se později staly kazatelské stanice ve Slaném a v Radonicích nad Ohří.

Farníci se scházeli v pronajatých hostincích nebo soukromých bytech (např. v domě Na Příkopě čp. 387). V roce 1892 požádali město o zapůjčení neužívaného kostela sv. Petra na Žateckém náměstí, který byl využíván jako kůlna. Původně gotický kostel byl v době vlády Josefa II. sekularizován a postupně chátral, koncem 19. století kostel patřil městu. Katolická veřejnost protestovala, přesto město kostel pronajalo za roční nájem 100 zlatých určených na opravu kostela. Po nezbytných opravách v novorenesančním stylu byl pro reformovaný sbor otevřen 28. září 1892 a užíván byl až do 20. let 20. století, kdy ho z bezpečnostních důvodů (trhliny ve zdi) kazatelská stanice opustila a bohoslužby se opět konaly v pronajatých prostorách.^[1]

Reformovaná kazatelská stanice koupila v roce 1908 pozemek pro stavbu kostela. O architektonický návrh byl požádán architekt Josef Gočár. Vypracoval velkolepý návrh, který představil staršovstvu i s miniaturním modelem, všichni byli nadšeni. Náklady na stavbu Gočár vypočítal na 40 000 K, peníze sbor neměl a ke stavbě nedošlo.

Pozemek byl prodán a zakoupen starší dům v Prokopově ulici, v něm zřízena modlitebna, byt kazatele a byt kostelníka. Dům byl přejmenován na Husův dům a sloužil evangelické církvi do roku 1932.^[2]

V roce 1927 dostala církev darem od správy Rolnického akciového cukrovaru v Lounech pozemek na Pražském předměstí v dnešní ulici Českých bratří.^[3] Na tomto pozemku byl 18. října 1931 položen základní kámen ke kostelu, jehož architektem byl lounský rodák architekt Pavel Bareš (po dokončení studií pracoval v ateliéru Bohumíra Kozáka, architekta několika evangelických kostelů).^[1] Pro nedostatek peněz stavba pokračovala pomalu. Staviteli byli Karel Paur z Loun a Václav Purkman z Citolib. Kostel byl slavnostně otevřen 30. října 1932.^[4]

V letech 1936-1937 byla ke kostelu přistavena fara, přednáškové sály, sborové místnosti a věž. Dokončenou přístavbu stavitelé k užívání předali 1. listopadu 1937. Kostel se všemi pozdějšími dostavbami stál 480 000 Kč. Teprve po úplné dostavbě byl Husův dům prodán.

Později byla přistavena ještě zimní modlitebna.^[1]

Kostel je působivá kompozice ve stylu funkcionalismu s hlavním halovým prostorem, menší modlitebnou s půlkruhovým závěrem, farou s trojdílnými okny a věží.

Nad hlavním vstupem do budovy je nápis "Nestydím se za evangelium Kristovo".^[5]

Kazatelna a vzácné velké varhany získané ze zrušeného německého evangelického kostela v Teplicích byly instalovány v roce 1952. Postavil je v roce 1874 v Drážďanech saský varhanář Nicolaus Jahn. Jejich uměleckou cenu objevil mistr Jiří Kocourek z Drážďan. Netypicky jsou umístěny v čele kostela.^[6]

Od počátku bylo rozhodnuto pořídit zvon, což se stále odkládalo, zvon na věži chybí dosud.

Interiér zimní modlitebny byl v 70. letech 20. století nově upraven malířem Miroslavem Radou a bratry Zdenkem a Antonínem Šplíchalovými.^[6][1]

Kostel je kvalitní funkcionalistická sakrální architektury z 30. let 20. století. Je dominantou Pražského předměstí v Lounech.^[5]

• Evangelický kostel - Louny - Sakrální architektura - Monumentální - kostely, kláštery - Česká republika - Ústecký kraj. www.historickasidla.cz [online]. [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
• PAVLÍKOVA, Marta a SELLNEROVÁ, Alena. Louny avantgardní - vybrané meziválečné realizace. Monumentorum custos 2015 : časopis pro památky severozápadních Čech. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem a Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Filozofická fakulta, 2015 [vyd. 2016]. S. 29-44.
• ČEJKOVÁ, Mahulena. Po stopách památek reformace v České republice. Praha: Českobratrská církev evangelická, 2011. 271 s. ISBN 978-80-87098-19-6. S, 204-205.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu evangelický kostel v Lounech na Wikimedia Commons