Kostel Čtrnácti svatých pomocníků (Mělník)
Kostel Čtrnácti svatých pomocníků v Mělníku | |
---|---|
Průčelí kostela Čtrnácti sv. pomocníků v Mělníku | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
okres | Mělník |
Obec | Mělník |
Souřadnice | 50°21′10,37″ s. š., 14°28′27,85″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | mladoboleslavský |
Farnost | proboštství Mělník |
Status | klášterní a filiální kostel |
Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
Současný majitel | farnost – proboštství Mělník |
Zasvěcení | čtrnáct svatých pomocníků |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | pozdní baroko |
Výstavba | 1752–1753 |
Specifikace | |
Délka | 38 metrů |
Šířka | 15 metrů |
Umístění oltáře | na severovýchod |
Stavební materiál | kámen a cihly |
Další informace | |
Adresa | vedle Regionálního muzea náměstí Míru 54/20 |
Ulice | Erbenova, 276 01 Mělník |
Oficiální web | stránky farnosti |
Kód památky | 28351/2-1357 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Čtrnácti svatých pomocníků v Mělníku je pozdně barokní sakrální stavbou na mělnickém hlavním náměstí v těsném sousedství bývalého kapucínského kláštera, který je na počátku 21. století sídlem Regionálního muzea. Od roku 1966 je společně s areálem kláštera chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Přestože během josefínských reforem mělo dojít v roce 1785 také ke zrušení kapucínského hospice, zůstal zachován, jelikož se místní kapucíni podíleli zároveň na duchovní správě a městská rada se o odvolání rozhodnutí přimlouvala.
Během dvou dalších století kapucíni nadále pokračovali ve své činnosti v tomto řádovém špitálu, a od roku 1841 i v nemocnici boromejek na Podolí. V roce 1882 proběhla oprava interiéru kostela. Roku 1950 byl kapucínský klášter v rámci Akce K zkonfiskován. Jeho prostory byly použity k různým účelům, dlouho zde sídlil výtvarný odbor Lidové školy umění a od roku 1999 je zde mělnické regionální muzeum. Kostel však i po přerušení činnosti kapucínského řádu v Mělníku sloužil dále mělnické farnosti.
- Duchovní správci kostela po roce 1950 jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost – proboštství Mělník.
Architektura
Kostel je jednolodní, s vyšším obdélným presbytářem a obdélnou sakristií. Nad průčelím do náměstí, které je ukončené trojúhelníkovým štítem, jsou obdélná okna a v ose obdélný portál. Na portál, který má rozeklaný štít s úseky říms, stáčejícími se do volut, dosedá rámované obdélné vpadlé pole. Nad tímto polem je kruhové okno. Presbytář, loď kostela, boční kaple i podkruchtí jsou sklenuty valenou klenbou s lunetami.
Vybavení kostela
Hlavní oltář je rokokový z poloviny 18. století. Třídílná oltářní stěna má představěnou mensu a vysoký tabernákl. Titulní obraz pochází z roku 1766. Dva boční oltáře jsou rokokové. Levý boční oltář je s výklenkem a nástavcem je opatřen novější sochou. Pravý boční oltář je panelový, vroubený pilastry a opatřen původním obrazem. Rokoková je také kazatelna s beránkem na střeše pocházející z třetí čtvrtiny 18. století. Obrazy sv. Kláry a sv. Ludvíka pocházejí ze 2. poloviny 18. století. Z 18. století pochází také obraz sv. Jana Nepomuckého.
V boční kapli je panelový rokokový oltář, který je lemován pilastry a doplněn obrazem z období vzniku znázorňující Stigmatizaci sv. Františka z Assisi. Kostel je vybaven rokokovými a luisézními svícny.
Vitráže pocházejí z období kolem poloviny 20. století.
Okolí stavby
Klášterní budova (hospic, špitál), která navazuje na kostel po jeho pravé straně, vznikla nepochybně nepříliš náročnou přestavbou měšťanského domu, který si ještě zachoval charakteristické hloubkové středověké městiště. Má do náměstí, podobně jako je to u ostatních domů, dvojici arkádových podloubí. Na fasádě jsou kamenné sochy zpodobňující Nejsvětější Trojici: Krista Trpitele, Boha Otce i Svatého Ducha v podobě holubice, pocházející ze třetí čtvrtiny 18. století.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-15]. Identifikátor záznamu 139649 : Klášter kapucínský s kostelem 14. sv. pomocníků. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
- Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 47.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II.. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 371–372.
- VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. 784 s. ISBN 80-85983-17-6. S. 360–361.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Čtrnácti svatých pomocníků na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb v klášterním kostele Čtrnácti svatých pomocníků, Mělník (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby v klášterním kostele Čtrnácti svatých pomocníků, Mělník na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ – Mělník, kostel Čtrnácti sv. pomocníků
- Klášter kapucínů s kostelem Čtrnácti svatých pomocníků na webu Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
Mělník
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Mělník - kostel Čtrnácti svatých pomocníků
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Mělník - kostel Čtrnácti svatých pomocníků
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Mělník - kostel Čtrnácti svatých pomocníků