Kostel Boha Milosrdného otce

Kostel Boha Milosrdného otce
Kostel Boha Milosrdného otce, Řím (2011)
Kostel Boha Milosrdného otce, Řím (2011)
Místo
StátItálieItálie Itálie
Souřadnice
Základní informace
Církevkatolicismus
ZasvěceníBůh Otec
Architektonický popis
ArchitektRichard Meier
Stavební slohmoderní architektura
Výstavba2003
Další informace
AdresaPiazza Largo Terzo Millennio, 8, Roma Capitale, ItálieItálie Itálie
Oficiální webOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Boha Milosrdného otce (it. Chiesa di Dio Padre Misericordioso), známý též jako Jubilejní kostel byl na přelomu tisíciletí postaven na východním okraji Říma. Vybudován byl podle návrhu amerického architekta Richarda Meiera.

Kostel, který si někdejší papež Jan Pavel II. přál jako vzpomínku na jubilejní rok 2000, byl za jeho účasti slavnostně otevřen v roce 2003, tedy tři roky po plánovaném dokončení.

Popis kostela

Stavbě kostela, odkazující tvarem lodi na církev, vévodí tři bílé plachty. Symbolizují Nejsvětější Trojici, přičemž největší z nich má představovat Boží ochranu nad křesťanskou společností. Plachty tvoří prefabrikované skořepiny o výšce 17–27 m, kvůli nimž jsou stavbou propleteny kilometry ocelových táhel.[1]

Ve tvaru lodě je zhotoven i oltář, který je umístěn atypicky na západě.[1]

Východní a západní stěna kostela i strop jsou prosklené, přesto do něj nesvítí přímé sluneční paprsky. Děje se tak pouze v letním odpoledni, kdy malým oknem nad presbytářem proniká dovnitř svazek paprsků osvětlující kříž.[1]

Ve zvonici se nachází pět ručně odlitých zvonů, které jsou věnovány všem kontinentům s výjimkou Antarktidy.

  1. zvon je věnován Evropě a zasvěcen Panně Marii.
  2. zvon je věnován Americe a zasvěcen sv. Petru a Pavlovi, patronům Říma.
  3. zvon je věnován Africe a zasvěcen sv. Karlu Boromejskému na počest Jana Pavla II., jehož křestní jméno bylo Karol.
  4. zvon je věnován Oceánii a zasvěcen sv. Cyrilu Alexandrijskému a sv. Tomáši Akvinskému.
  5. zvon je věnován Asii a zasvěcen byl sv. Františku Xaverskému a sv. Terezii Ježíškově – patronům misií.

Meierův návrh podoby kostela vyšel vítězně z vyzvané soutěže, ve které mu konkurovali např. Tadao Andó, Santiago Calatrava, Peter Eisenman, Frank Gehry nebo Günter Behnisch.

Beton, který údajně čistí vzduch

Kostel byl postaven ze speciálního betonu. Kromě 2600 tun carrarského mramoru, které do něj byly přidány pro dosažení jasně bílé barvy, do něj totiž byly přimíchány i částice oxidu titaničitého. Působením světla (fotokatalýzou) by tak mělo docházet ke dvěma efektům: beton by měl jednak aktivně bránit usazování znečišťujících látek, a tím ztrátě bílé barvy, jednak přispívat ke snižování koncentrace škodlivých látek v ovzduší (technologie TX Active). Někteří odborníci na životní prostředí jsou však ke schopnosti nového typu betonu účinně snižovat znečištění skeptičtí.[2]

Reference

  1. a b c ŠMÍDEK, Petr. Chrám Church of the Jubilee [online]. Archiweb.cz, 2008-02-04. Dostupné online. 
  2. The Smog Eating Church of Rome [online]. ABC News, 2006-11-29. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Il quartiere si riflette in una vetrata 05.JPG
Autor: MBM51, Licence: CC BY-SA 3.0
This is a photo of a monument which is part of cultural heritage of Italy. This monument participates in the contest Wiki Loves Monuments Italia 2014. See authorisations.