Kostel Nalezení svatého Kříže (Žim)
Kostel Nalezení svatého Kříže v Žimu | |
---|---|
Kostel Nalezení sv. Kříže v Žimu z boku | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Teplice |
Obec | Žim |
Souřadnice | 50°35′6,14″ s. š., 13°57′50,93″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | teplický |
Farnost | Žim |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Zasvěcení | nalezení svatého Kříže |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | empír |
Výstavba | 1834 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
Kód památky | 68299/5-2768 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Farní kostel[1] Nalezení svatého Kříže v Žimu je původně gotická, později empírově přestavěná, sakrální stavba. Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie
Původně gotický kostel prošel řadou přestaveb a rozšíření. Nejdříve byl upravený v 16. století. Tehdy byly pořízeny nové zvony. Loď byla přistavěna v roce 1699 a sakristie v roce 1777. Stavební úpravy a přestavba pochází z roku 1834. Věž byla přistavěna v roce 1875. Další opravy proběhly v roce 1925.[3] Po II. světové válce kostel bez většího využití chátral. V 90. letech 20. století proběhla obnova exteriéru.
Architektura
Jednolodní stavba s polokruhově uzavřeným odsazeným presbytářem, orientovaného k východu, s opěráky a boční sakristií. Připojená sakristie je ve formě malé kaple se sanktusníkem. Všechna okna presbytáře, lodi i přízemí věže lunetová, z doby přestavby 1834.[3] Západní věž se nachází v ose průčelí lodi a je částečně zapuštěná do svahu. Do ní vstup od jihu v úrovni podlahy lodi a od západu na emporu, vnější schodiště. Zvonové patro věže se otevírá čtyřmi zvukovými okny se segmentovými záklenky. Ve věži se na dřevěné konstrukci nachází bohatě zdobený zvon z roku 1571 od Brikcího z Cimperka. V minulosti se tu nacházel zvon z roku 1518 od Tomáše z Litoměřic, zrekvírovaný za I. světové války. Sanktusník umístěný na sakristii je prázdný, býval v něm zavěšen zvon z roku 1794 od Josefa Pitschmanna.[4] Kostel má pravoúhlý boční vstup. Vnější fasády prosté, členěné jen mělkými štukovými rámci. Uvnitř jsou loď i presbytář sklenuty plackou.[3]
Zařízení
Na hlavním oltáři je obraz sv. Petra a Pavla od litoměřického malíře E. Eyserta.[3]
Využití
Kostel ve 21. století bohoslužebným účelům pravidelně slouží 1× ročně (okolo 14. září), kdy je zde slavena poutní mše svatá. V průběhu roku se v něm slouží příležitostně.
Okolí kostela
U sakristie pomník padlým z I. světové války. Nedaleko kostela se nachází budova fary (čp. 1). Jedná se o barokní stavbu z roku 1712, která byla nově upravena po roce 1950. Stavba je patrová, obdélná s obdélnými okny v rámci s uchy. Střední osa fasády je vymezena průběžnými pilastry. Přízemí fary je sklenuto valenou klenbou s lunetami. V obci se nachází také empírová socha Ecce homo pocházející z období před rokem 1800. Stojí na hranatém soklu s plochými reliéfy světců. Místní kříž je z roku 1837. Je pozdně empírový, kamenný a strojí na hranolovém soklu s reliéfem Madony.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 223.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-29]. Identifikátor záznamu 117096289 : Kostel Nalezení sv. Kříže, Žim. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Žim /Teplice/, s. 422–423.
- ↑ LUKSCH, Vinzenz. Památky okresu Litoměřice II. Rukopis, Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích, s. 140.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: