Kostel Nalezení svatého Kříže (Bříství)

Kostel Nalezení sv. Kříže
Kostel Nalezení sv. Kříže, pohled z návsi
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský kraj
Obec	Bříství
Souřadnice	50°8′2,46″ s. š., 14°50′28,31″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Zasvěcení	nalezení svatého Kříže
Architektonický popis
Stavební sloh	gotický, barokní
Typ stavby	kostel
Výstavba	od 13. století
Další informace
Kód památky	29945/2-1801 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nalezení svatého Kříže je gotický jednolodní kostel s barokními prvky, stojící v centru obce Bříství. První zmínky o kostelu pochází z první poloviny 13. století. V té době byl postaven v románském slohu. Ve třetí čtvrtině 14. století byla přistavena jeho gotická část. Později proběhla barokní přestavba, která roku 1722 kostel rozšířila o loď. Zvonice byla přistavěna až roku 1843.

Historie

Obec Břiství spolu s okolními vsemi patřila rodu Slavníkovců. Svatý Vojtěch ji daroval břevnovskému klášteru, který zde kostel založil. Rok založení není znám, avšak první zmínky o kostelu se dochovaly v listině z roku 1318. Kostel spravovali katoličtí faráři do roku 1456, kdy se Břístevští přidali k přijímání podobojí. Avšak po bitvě na Bílé hoře byli všichni nekatoličtí kněží vyhoštěni. Pro následný nedostatek katolických kněží byla fara přidělena některému ze sousedních farářů, až později roku 1665 se zde fara obnovila a byly k ní přiděleny i bývalé farnosti Kounice a Vyšerovice.

Za faráře Jana Jiřího Summera, který je v kostele pochován, bylo postaveno nové průčelí. Roku 1761 Marie Terezie koupila Kounické panství a zřídila zde samostatnou faru, takže se Kounice a Vyšerovice osamostatnily. Farář Jan A. Novák dal roku 1765 vystavět novou sakristii a kostnici a rok poté i sanktusník. Roku 1786 se k farnosti Bříství připojila ves Velenka. Posledním velkým zásahem do architektury kostela byla výstavba nové zvonice a sakristie v roce 1843.

Místo a architektura

Farní kostel Nalezení sv. Kříže má tvar půdorysu latinského kříže. Je přibližně 27,7 m dlouhý a 7,3 m široký. Stojí v centru vsi na nepatrně vyvýšeném místě. Kolem kostela se rozkládá hřbitov.

Gotická část

Gotická část kostela se skládá z presbytáře, jež je uzavřen třemi boky pravidelného osmiúhelníku a v rozích je podepřen opěrnými pilíři. Vnějšek je v celku prostý, až na neúměrně nízké opěrné zdi závěru. Dále se skládá z příčné lodi, jejíž ramena jsou stejně tak uzavřena třemi boky osmiúhelníku. Tyto dvě části spolu tvoří trojlistou kompozici. Jsou klenuty křížovou klenbou s žebry tesanými z pískovce, v profilu tvarovaného do otupeného klínu, na bocích mělce vyhloubeného. Žebra vbíhají přímo do nosných stěn. Gotická kružba se zachovala pouze v oknech presbytáře. Kružba se skládá ze vzoru dvou jeptišek, nad nimiž je v kruhu umístěn trojlist. Ostatní okna kostela jsou lomená, patrně byla původně dvoudílná.

Barokní část

Loď, přistavěna v pozdější době, je obdélníková a krytá plochým stropem. K východní straně presbytáře je přistavěna malá zvonice, jejíž střecha nedosahuje výšky střechy kostela. V přízemí přístavku se nachází sakristie. Nad křížením hlavní a příčné lodi je umístěn sanktusník.

Interiér

V interiéru se v jižní zdi presbytáře nachází sedile se třemi cípy zakončenými kružbami jeptišek. Presbytář je dále obohacen o gotický sanktuář. Na rozích presbytáře a příčné lodi stojí na původně gotických konzolách baldachýnu, později přitesaných do barokní podoby s rostlinnou ornamentací, nové sochy sv. Prokopa, sv. Ludmily, sv. Anežky a sv. Václava.

Výzdoba

Hlavní oltář sem byl dovezen z kostela svatého Vavřince na Petříně v Praze roku 1789. Obraz svatého Vavřince byl nahrazen obrazem Nalezení sv. Kříže od Vojtěcha Kandlera. Roku 1893 byly v bočních kaplích odkryty nástěnné malby z 15. století, roku 1905 byly však původní malby zakryty novými výjevy.

Galerie

• 

  Jižní strana kostela

• 

  Gotické okno s kružbou

• 

  Opěrný pilíř

• 

  Jižní strana kostela

Odkazy

Literatura

• TRNKA, Václav. Kounice a Přerov v Čechách. Historicko-statistický přehled. 1873
• LÍBAL, Dobroslav. Gotická architektura v Čechách a na Moravě. Výtvarný obor Umělecké besedy, 1948
• LÍBAL, Dobroslav. Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Unicornis, 2001
• PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého. Svazek 1. Vikariáty Českobrodský, Černokostelecký, Mnichovický a Prosecký.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907. 319 s. Kapitola Bříství, fara, s. 11–15. 
• POCHE, Emanuel; Ústav teorie a dějin umění ČSAV. Umělecké památky Čech. Academia, 1977-82
• PODLAHA, Antonín. Soupis památek, ročník 24. Politický okres českobrodský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. 227 s. Kapitola Bříství - Farní kostel Nalezení sv. kříže, s. 28–37. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Nalezení svatého Kříže na Wikimedia Commons