Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Ústí nad Labem)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie; v Ústí nad Labem
	Ústecký kostel Nanebevzetí Panny Marie (2008)
Místo
Stát	Česko
Kraj	Ústecký
Okres	Ústí nad Labem
Obec	Ústí nad Labem
Lokalita	Ústí nad Labem-centrum
Souřadnice	50°39′33,12″ s. š., 14°2′26,88″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	ústecký
Farnost	Ústí nad Labem
Status	farní kostel
Užívání	bližší informace:; o bohoslužbách; o Noci kostelů
Zasvěcení	Nanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Stavební sloh	gotika
Výstavba	1318 – konec 19. století
Specifikace
Délka	52 metrů
Šířka	29 metrů
Výška	65 metrů
Umístění oltáře	na východ
Stavební materiál	kámen
Další informace
Adresa	Kostelní náměstí; Ústí nad Labem
Kód památky	42984/5-264 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem je římskokatolický arciděkanský kostel pod Mírovým náměstím v centru krajského města Ústí nad Labem a jeho věž je dominantou. Byl postaven kolem roku 1318 německými kolonisty a po zničení husity obnovován v letech asi 1450–1530. Dnešní podoba kostela pochází z konce 19. století, kdy byl přestavěn v novogotickém stylu. Při bombardování města v roce 1945 byl vážně poškozen, od té doby má výrazně vychýlenou průčelní věž.

V kostele se nachází zvon Zuzana, který je s dolním průměrem 165 cm největším zvonem okresu Ústí nad Labem.

Historie

1318 – založení kostela, loď a věž dostavěny ve 2. polovině 14. století
1426 – kostel vypleněn husity, táhnoucími z bitvy Na Běhání; od roku 1452 obnovován a loď s věží dokončeny roku 1530
1538 – kostel vyhořel při požáru města, kostelní zvony zničeny
1897 – novogoticky přestavěn vídeňským architektem A. Weberem podle návrhů Josefa Mockera; původní stanová střecha nahrazena sedlovou
1917 – zrekvírována část kostelních zvonů
1945 – kostel byl silně poškozen americkými nálety, kdy tři bomby dopadly těsně vedle a čtvrtá nevybuchlá propadla střechou; od té doby je věž kostela vychýlena o dva metry a jeden centimetr k tomu od kolmé osy a je tak nejšikmější věží na sever od Alp; kostel byl po válce opraven a znovu zprovozněn.^[1]

Popis

Pozdně gotická stavba z tesaného kamene s dlouhým presbytářem a pětibokým závěrem s hladkými opěráky. Loď má čtvercový půdorys a sedlovou střechu, k západnímu průčelí v ose přiléhá věž s vysokou jehlanovou střechou, po obvodě se sedmi věžičkami. Ve věži je gotický portál s vysokým baldachýnem a slepými kružbami. Na severozápadním rohu lodi je osmiboká věž se schodištěm. Presbytář má tři klenební pole s křížovými klenbami, vysoká hrotitá okna s pozdně gotickými kružbami. Čtvercové halové trojlodí se čtyřmi klenebními poli a osmicípými hvězdovými klenbami na tři páry hladkých osmibokých sloupů s vyžlabenými hranami. Ve vnějších koutech bočních lodí na východní straně jsou konzoly, jedna z nich s vladislavským „W“, druhá s bustou krále. Kruchta je novogotická.^[1]

Vnitřní zařízení kostela

Nejcennější památkou je křídlový pozdně gotický hlavní oltář z roku 1498 s novějším nástavcem. Polychromované sochy Madony s Ježíškem, po stranách sv. Petr a sv. Jan Křtitel, na křídlech sv. Marie Magdaléna a sv. Jan Evangelista. Oltář byl zakoupen roku 1659 z městského kostela v Pirně a zde instalován po rekonstrukci roku 1872. Na levé straně presbytáře je kamenné gotické sanktuárium na středové noze se železnou kovanou mřížkou. Kazatelna z jednoho kusu pískovce z roku 1574 se schodištěm a novogotickou stříškou. Cenné renesanční epitafy A. Glace z roku 1588 a A. Fügnera z roku 1539.^[1]

Nový hlavní oltář se skleněnou nohou reprezentuje umění 20. století.

Kostelní zvony

Zvony ve věži

V šikmé průčelní západní věži se nacházejí tři zvony:

Zuzana,
Willeborte
a zvon z roku 1544.

Ostatní zvony byly zrekvírovány, sanktusník kostela je prázdný. V patře nad zvony je ve věži byt věžníka se dvěma místnostmi, dnes už ovšem neobývaný a zcela prázdný. Podobné byty lze vidět v mnohých kostelích, avšak v okrese Ústí nad Labem jej v žádné jiné věži nenajdeme.

Zvony v interiéru kostela

V interiéru kostela se nacházejí další dva zvony neznámého původu:

Zvon z roku 1817.
Litinový zvon z roku 1918.

Nezvěstné kostelní zvony

K roku 1917, kdy došlo k rekvizicím, je v kostele doloženo celkem osm zvonů. Kromě tří výše zmíněných zvonů to byly:^[2]

Ještě jeden menší zvon od Matěje Špice z roku 1541.
Zvon z roku 1662 od Mikuláše Löwa z Prahy.
Zvon z roku 1707 od Jana Baltazara Crommela.
Ještě jeden zvon z roku 1714 od téhož zvonaře.
Další zvon, jinak zcela neznámý.

Duchovní správci

dr. Antonín Chramosta (1946–1948, administrátor)
dr. Metoděj Habáň (1948, administrátor)
Ludvík Kašpárek (1948–1950, administrátor)
Jan Veselka (1950–1951, administrátor)
Antonín Gruss (1951–1953, administrátor)
Ignác Stodůlka (1953–1955, administrátor)
Vlastimil Punčochář (1955–1960, administrátor)
Miroslav Jurčík (1960–1986, administrátor)
ThDr. Antonín Sporer (1986–1999)
Miroslav Šimáček (od roku 2002)

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c E. Poche, Umělecké památky Čech 4., str. 145nn
↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Dějiny města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995.

Literatura

Dějiny města Ústí nad Labem. Město Ústí nad Labem: 1995.
Kaiserová, Kristina: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Albis International pro Římskokatolickou farnost Ústí nad Labem - arciděkanství, 1999. ISBN 80-86067-27-0
KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. díl, Str-U. Praha: Libri, 2008. 991 s. ISBN 978-80-7277-041-0. S. 926–927.
POCHE, Emanuel, (red.). Umělecké památky Čech 4. Praha: Academia, 1982.

Externí odkazy

[A-1] E. Poche, Umělecké památky Čech 4., str. 145nn

[2] KOLEKTIV AUTORŮ. Dějiny města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995.

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály