Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Ústí nad Orlicí)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Orlicí | |
---|---|
(c) I, Radek Bartoš, CC BY 2.5 Kostel Nanebevzetí P. Marie, stav 2017 | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Pardubický |
Okres | Ústí nad Orlicí |
Obec | Ústí nad Orlicí |
Lokalita | Ústí nad Orlicí |
Souřadnice | 49°58′28,69″ s. š., 16°23′36,11″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | královéhradecká |
Vikariát | orlickoústecký |
Farnost | Ústí nad Orlicí |
Status | farní kostel |
Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
Datum posvěcení | 1776 |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko–klasicismus |
Výstavba | 1770–1776 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen, zdivo |
Další informace | |
Ulice | Kostelní |
Kód památky | 21771/6-3764 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Orlicí je pozdně barokně-klasicistní stavba zbudovaná ve druhé polovině 18. století jakožto hlavní římskokatolický kostel ve městě. Stojí na vyvýšené plošině v centru města, nedaleko zdejšího hlavního Mírového náměstí. Kostel je od roku 1990 chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Jednolodní kostel vznikl na místě starší stavby sloužící jako hlavní obecní kostel již od počátků historie města ve druhé polovině 13. století na ploše návrší nedaleko centrálního městského náměstí. Okolo kostela postupně vznikl hlavní městský hřbitov. Vznik nového kostela byl iniciován tehdejším orlickoústeckým děkanem Janem Leopoldem Mosbenderem. Autorem návrhu stavby na stylovém rozhraní baroka a klasicismu byl stavitel Jakub Pánek. Dne 12. července 1770 byl položen základní kámen stavby, presbyterium a báň kostela byly dokončeny roku 1776. Autorem průčelí stavby byl žamberský stavitel Alexius Czyliak. Jeho součástí je kamenný znak rodu Lichtenštejnů, majitelů zdejšího panství.
Roku 1870 byla přistavěna tzv. Útěchová kaple podle plánů architekta Františka Schmoranze st. vytvořených roku 1865. Roku 1906 byla na východní straně přistavěna sakristie.
Hřbitov okolo kostela byl roku 1893 nahrazen novým městským hřbitovem na okraji města a posléze pak chátral. Na jeho místě byl roku 2018 otevřen meditační park.[2] Průčelí kostela bylo roku 2020 rekonstruováno.[3]
Popis
Interiéru dominuje pozdně barokní hlavní oltář s centrálním obrazem výjevu Nanebevzetí Panny Marie z roku 1776 vytvořený Janem Dallingerem von Dallingen.[4]
K areálu kostela přiléhá barokní budova děkanství, postavená již v letech 1742 až 1748.
Odkazy
Reference
- ↑ kostel Nanebevzetí Panny Marie - Památkový Katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Slavnostně jsme otevřeli park za kostelem [online]. Město Ústí nad Orlicí, 2018-05-26 [cit. 2022-08-28]. Dostupné online.
- ↑ PROKEŠ, Lukáš. Ústecký kostel prošel rekonstrukcí průčelí. Orlický deník. 2020-11-09. Dostupné online [cit. 2021-11-16].
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Ústí nad Orlicí, s. 154.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) I, Radek Bartoš, CC BY 2.5
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Orlicí (Pardubický kraj)
(c) I, Radek Bartoš, CC BY 2.5
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Orlicí (Pardubický kraj) - interiér