Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Číhošť)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Číhošť |
Souřadnice | 49°44′26,74″ s. š., 15°20′9,28″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Římskokatolická |
Diecéze | Královéhradecká |
Vikariát | Humpolec |
Farnost | Číhošť |
Status | farní kostel |
Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1350 |
Další informace | |
Oficiální web | Farnost Číhošť |
Kód památky | 26921/6-130 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti na Havlíčkobrodsku je jedním z nejznámějších venkovských kostelů v České republice. V roce 1949 se totiž stal dějištěm tzv. číhošťského zázraku. Od roku 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.[1]
Historie
První zmínky o kostele pocházejí z roku 1350, původně kolem něj býval hřbitov. Po husitských válkách tu působili utrakvističtí faráři. Tehdy filiální kostel spadal pod ledečskou farnost. Svého faráře získal až v roce 1856.[2]
V neděli, 12. července 2015, se zde konala velká slavnostní mše, při které zde došlo k uložení ostatků umučeného pátera Josefa Toufara.[3][4][5][6] Mši před chrámem, celebrovanou Janem Vokálem, biskupem královéhradeckým, za účasti tisíců věřících i zahraničních hostí, přenášela Česká televize v přímém přenosu (ČT2). Nad stříbrnou rakví mučedníka promluvil arcibiskup pražský a primas český Dominik kardinál Duka, který připomenul život, umučení i 113. výročí narození pátera Josefa Toufara (14. července 1902–2015).
Číhošťský zázrak
Od roku 1948 v kostele sloužil farář Josef Toufar. Při jeho kázání se o 3. adventní neděli 11. prosince 1949 údajně několikrát pohnul asi půl metru vysoký kříž nad svatostánkem na hlavním oltáři. Sám farář se o události dozvěděl od farníků až několik dní poté. K témuž jevu údajně došlo znovu na Boží hod vánoční a v době postní, kdy již P. Toufar nežil. Byl totiž Státní bezpečností obviněn, že událost označovanou za zázrak zinscenoval. Zemřel na následky mučení při vyšetřování případu 25. února 1950. V roce 1990 byl u kostela odhalen pomník k uctění jeho památky.
Původní kříž z kostela StB odvezla neznámo kam, na oltář pak byla umístěna jeho kopie.[7]
Syn odpůrce fašistického a komunistického režimu Františka Zajíčka (popraveného komunisty v Litoměřicích roku 1954) profesor Jeroným Zajíček, někdejší spolužák pátera Josefa Toufara, žijící ve Spojených státech amerických, složil na počest svého popraveného otce a spolužáka mučedníka pátera Josefa Toufara skladbu "Pater Noster".
Popis kostela
Kostel je jednolodní gotická stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem se sakristií po severní straně. Loď kostela donedávna zdobila malba „Kristus král a české nebe“, kterou v roce 1946 provedl akademický malíř Rudolf Adámek z Prahy. Technický stav stropu se však stále zhoršoval. Aby nezranil některého z návštěvníků kostela, byl opraven, ale malba přitom nebyla obnovena. Existuje nicméně její fotografická dokumentace.[2]
Hlavní oltář pochází z roku 1888 a byl postaven na původní kamenný obětní stůl z doby stavby kostela. Původní postranní oltáře jsou v současnosti v kritickém stavu, na jejich místo byly v roce 1974 přivezeny postranní oltáře z bouraného kostela sv. Jana Křtitele v Dolních Kralovicích. Zvláštností kostela je klasové zdivo na vnější fasádě.[2]
U kostela stávaly tři lípy, jejichž stáří dosahovalo zhruba 300 let. První z nich však byla pokácena v roce 1984 a další dvě v roce 2010, protože představovaly nebezpečí pro kostel i jeho návštěvníky.[2]
Nadační fond
V červnu 2012 vznikl Nadační fond kostela Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti, jehož smyslem je obnova kostela a jeho údržba v dobrém stavu. Zřizovatelem fondu, ve kterém spolupracují věřící i nevěřící, je obec Číhošť. Nejvíce finančně náročnou položkou bude odhalení a obnova fresek za dva miliony korun, další milion bude stát oprava věže a venkovní nátěr kostela. Potřebná je i renovace oltářů, elektroinstalace a fasády fary.[8]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-07-19]. Identifikátor záznamu 138131 : Kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d Kostel Číhošť [online]. Nadační fond kostela Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti [cit. 2013-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-05., zpracováno podle PLEVA, František: Toulky Vrchovinou, Nová tiskárna Pelhřimov, 2007, ISBN 978-80-86559-65-0
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana; ŠVEC, Pavel. Kněz Toufar se po letech vrátil do Číhošti, poklonily se mu stovky lidí. iDNES.cz [online]. 2015-07-11. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Umučený farář Toufar se 65 let po smrti dočkal důstojného pohřbu v Číhošti. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-07-12. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Farář Toufar se po 65 letech dočkal důstojného pohřbu v Číhošti. Lidové noviny. 2015-07-12. Dostupné online.
- ↑ NOVÁ, Eliška. Páter Josef Toufar se vrátil do Číhošti. Pětašedesát let po své mučednické smrti. Hospodářské noviny [online]. 2015-07-13. Dostupné online.
- ↑ Farář z Číhoště stále pátrá po křížku, který se zázračně hýbal. iDNES.cz [online]. 2012-07-01. Dostupné online.
- ↑ Kostel, ve kterém se hýbal kříž, potřebuje opravy za miliony. iDNES.cz [online]. 2012-07-14. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v obci Číhošť, okres Havlíčkův Brod.
Autor: Hana Kubíková, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: