Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Bystřice)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
v Bystřici
Závěr kostela Nanebevzetí Panny Marie v Bystřici
Závěr kostela Nanebevzetí Panny Marie v Bystřici
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký
OkresJičín
ObecBystřice
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátturnovský
FarnostBystřice
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o NOCI KOSTELŮ
Současný majitelfarnost Bystřice
ZasvěceníNanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Stavební slohgotika
Výstavbapol. 14. stol. a 16. stol.
Specifikace
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
Kód památky25801/6-1127 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní[1] kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bystřici je gotická sakrální stavba stojící na návrší nad obcí. Od roku 1964 je kostel zapsán v seznamu kulturních památek.[2]

Historie

Kostel byl postaven kolem poloviny 14. století. V období husitských válek byl poškozen a v 16. století znovu přestavěn. V roce 1857 k němu byla přistavěna věž. Loď byla v té době pseudogoticky upravena, prodloužena a opatřena plochým stropem. Po roku 1881 k ní byly přistavěny opěráky.[3] Dále byl kostel novogoticky upravený v roce 1892.[4] Na počátku 21. století byly při nové výmalbě na omítkách nalezeny vzácné starší malby. V zrestaurovaném kostele pořádá místní obec koncerty klasické a varhanní hudby.

Architektura

Kostel je jednolodní, obdélný. Má pětiboce uzavřený presbytář a hranolovou věž v západním průčelí. V presbytáři se nacházejí úzká lomená okna bez kružeb, která jsou s pseudoslohovým profilovaným ostěním. Presbytář je klenut šestidílnou žebrovou klenbou profilovanými žebry z období asi po polovině 14. století. Loď kostela má plochý strop.[3]

Zařízení

Vnitřní zařízení je pseudogotické z konce 19. století. Od J. Stoklasy mladšího pochází hlavní oltář z roku 1897, obraz je dílem Vyčekala z roku 1917. Cínová křtitelnice pochází od mistra Petra z Mladé Boleslavi z roku 1572. Nese renesanční reliéfy Pallady, Fortuny aj. Také zvon z roku 1578 pochází od téhož autora. Ten byl původně zřejmě umístěn v tzv. sanktusníku – malé štíhlé věžičce na hřebenu střechy. V této době sem byli pohřbeni i někteří příslušníci početného rodu Kopidlanských, jejichž renesanční náhrobek zazděný v lodi kostela pochází z roku 1606.[3]

Okolí kostela

Nedaleko se nacházejí sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1769 a sv. Václava z roku 1892.[3]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 34. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-29]. Identifikátor záznamu 136937 : Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Bystřice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b c d POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Bystřice /Jičín/, s. 158. 
  4. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 253. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bystřici.jpg
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5

kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bystřici, district Jičín autor:Prazak

date: 17. 2. 2007