Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Cínovec)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
na Cínovci
Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci
Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresLitoměřice
ObecDubí
LokalitaCínovec
Souřadnice50°43′57,92″ s. š., 13°46′34,4″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátteplický
FarnostCínovec
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o NOCI KOSTELŮ
Současný majitelMěsto Dubí
ZasvěceníNanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1729–1732
Specifikace
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
Kód památky43509/5-2575 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní[1] kostel Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci v okrese Teplice v Ústeckém kraji je barokní sakrální stavba postavená v letech 1729 až 1733.[2] Kostel, obklopený starým horským hřbitovem, stojí v dolní části vsi u koupaliště při česko-německé hranici. Kostel je chráněný jako kulturní památka České republiky.[3]

Historie

Cínovecký kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vybudován na místě staršího svatostánku mezi roky 1729 až 1733[2] coby jeden z ústředních nástrojů rekatolizace, kterou v té době na – navzdory Obnovenému zřízení zemskému – drtivě lutheránském Cínovci realizovala od roku 1728 jezuitská misie.[4] Část zařízení kostela pocházela ještě z doby před výstavbou barokního objektu, například jeden z později zničených zvonů pocházel již z 15. století a skříňový pozdně gotický oltář pochází z první poloviny 16. století.

Během druhé poloviny 20. století a na počátku 21. století byl kostel ve značně zchátralém stavu. Nakonec jej převzalo do vlastnictví město Dubí a v roce 2017 zahájilo opravy. Rekonstrukce, která stála celkem 10,5 milionů korun, byla dokončena v roce 2023. Kostel bývá otevřen pro veřejnost při různých kulturních a společenských událostech, jako je například Noc kostelů nebo při sousedském česko-německém setkání, pořádaném pod názvem „Hraniční buk“.[5]

Popis

Pohled na průčelí a bok kostela před opravou

Kostel je jednolodní stavba s trojboce uzavřeným odsazeným presbytářem a hranolovou věží nad štítovou stěnou. Průčelí kostela je s mělkým středním rizalitem. Je zakončeno trojúhelníkovým štítem a členěno pilastry. Jeho portál je pravoúhlý. Okna jsou oválná a polokruhová.[6]

Loď kostela je zaklenuta plackou. Presbytář má valenou klenbu s lunetami. Na stěnách jsou rokokové malby od V. Roitha z Kadaně pocházející z roku 1792.[6]

Zařízení

Oltář v kostele na Cínovci

Skříňový pozdně gotický oltář pochází z 1. poloviny 16. století. Je na něm polychromová dřevořezba Madony s Ježíškem. Na křídlech oltáře se nacházejí výjevy z mariánské legendy: Zvěstování, Narození, Klanění a Madona se sv. Annou. Na rubu křídel oltáře jsou pozdně gotické obrazy ze života Panny Marie.[6]

Věž

Hřbitov u kostela na Cínovci

Průčelní věž je nepřístupná. Původně se zde nacházel blíže neznámý zvon z 15. století. Celkem zde v minulosti byly tři zvony od Valentina Lišáka z roku 1732, které byly zkonfiskovány za první světové války. Kostel je většinou uzavřený a mše se v něm nekonají. Kolem kostela je starý hřbitov.

Odkazy

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 35. 
  2. ↑ a b Kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-04-20]. Identifikátor záznamu 155811 : Kostel Narození Panny Marie, Libochovany. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ WOLF, Jiří. Jezuitská misie na Cínovci v letech 1728–1731. In: BOBKOVÁ-VALENTOVÁ, Kateřina; HOJDA, Jiří; HAVLÍK, Jiří M. Amicitiae vinculum potens et praevalidum: vějíř pohledů do náboženského a kulturního života barokní společnosti k poctě Ivany Čornejové a Marie-Élizabeth Ducreux. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2022. Dostupné online. ISBN 978-80-246-5039-5. S. 190–199.
  5. ↑ VITÁSKOVÁ, Jana. Cínovecký kostel je opravený. Památku na krušnohorském hřebeni zachránilo město Dubí [online]. Český rozhlas Sever, 2023-08-27 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Cínovec /Teplice/, s. 162–163. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Fürstenauer Marienbild mit Altar.jpg
Autor: Jens Jäpel, Licence: CC BY 3.0
Marienbild mit Altar aus der Fürstenauer Kirche jetzt im Museeum der Diezöne Litomerice