Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Holešov)

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie
kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí Dr. E. Beneše v Holešově
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Zlínský
Okres	Kroměříž
Obec	Holešov
Souřadnice	49°19′54,37″ s. š., 17°34′45,7″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	arcidiecéze olomoucká
Děkanát	holešovský
Farnost	Holešov
Status	farní kostel
Zasvěcení	Nanebevzetí Panny Marie
Datum posvěcení	26. července 1735
Světitel	Otto Honorius z Egkhu
Architektonický popis
Architekt	Filiberto Lucchese
Stavební sloh	baroko
Další informace
Ulice	nám. Dr. E. Beneše
Oficiální web	https://www.farnostholesov.cz
Kód památky	37130/7-5933 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Holešově je barokní trojlodní stavba z 1. poloviny 18. století se středověkým jádrem a pohřební kaplí s bohatou, umělecky hodnotnou sochařskou výzdobou (Černá kaple). Kostel je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek České republiky. ^[1]

Historie

Na náměstí v Holešově stál gotický kostel s farou a hřbitovem obehnaným zdí už ve 14. století. ^[2] Pod patronací šlechtického rodu Rottalů, majitelů holešovského zámku a panství, byla koncem 17. století na stejném místě zahájena stavba nového kostela podle projektu italského architekta Filiberta Luccheseho. Při první fázi barokní výstavby kostela zůstala zachována západní věž z lomového zdiva, pocházející pravděpodobně z konce 16. století. Nově byl přistavěn presbytář a sakristie s panskou oratoří na severní straně. V další fázi byla upravena hlavní loď, vybudovány nižší boční lodi a západní průčelí. ^[3] Stavba byla dokončena roku 1708, v dalších letech byly prováděny úpravy interiéru. Na vnitřní výzdobě se podíleli sochaři Jan Jiří Schauberger a Ondřej Zahner. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl slavnostně vysvěcen 26. července 1735 olomouckým světicím biskupem hrabětem z Egkhu a Hungersbachu.^{[4] [5][3]}

Ve 40. letech 18. století byla vybudována Černá kaple, pohřební hrobka rodiny Rottalů a Vrbnů. Kapli s kryptou nechali postavit František Antonín z Rottalu a jeho první manželka Marie Cecilie z Trauttmannsdorfu. Bohatá sochařská výzdoba je dílem Gottfrieda Fritsche. Kaple byla dokončena roku 1748 a téhož roku ji vysvětil biskup Troyer.^[2][6] Exteriér kostela tak dostal svou definitivní podobu, v dalších obdobích byly prováděny jen opravy a vnitřní úpravy.

V 19. století byla v kostele položena mramorová dlažba. Noví majitelé holešovského panství, Bruntálští z Vrbna, nechali v roce 1862 přemalovat značně narušenou výmalbu klenby hlavní lodi ve stylu druhého rokoka. V roce 1905 nechali stavebně upravit kryptu pod Černou kaplí, kde bylo vybudováno kolumbárium pro zemřelé příslušníky rodiny.

Při opravě kostelní věže roku 1924 byly nalezeny doklady o předchozích opravách, soubor mincí z 18. století a zprávy o událostech z minulých. Ve stejném roce byly provedeny drobné úpravy interiéru, zasazena nová okna, pořízena nová věžička nad Černou kaplí. Kolem kostela položen betonový chodník a vysázeny krymské lípy. Další velká úprava proběhla v roce 1933. Byla opravena fasáda, pořízeny nové věžní hodiny, opraveny kostelní lavice, položena nová dlažba. Pod podlahou při tom byly objeveny hrobky příslušníků rodu Rottalů a Vrbnů. ^[7] Varhany z roku 1760 byly přestavěny firmou Rieger z Krnova a opatřeny elektrickým pohonem.

Ve farním kostele se původně nacházelo pět zvonů. V roce 1942 musel být největší zvon Maria odevzdán na vojenské účely, spolu s ním také menší umíráček a sanktusník. Ve věži zůstaly jen dva zvony, sv. Jakub z roku 1596 a sv. Václav z roku 1597, které mají renesanční výzdobu doplněnou znaky města Holešova a erby rodu Žerotínů. ^[2][6]

Rozsáhlé úpravy a opravy kostela po roce 1990 se týkaly boční lodi, střechy nad Černou kaplí, varhan a lavic. V presbytáři byla pořízena nová dlažba z vračanského vápence a instalováno podlahové topení. V roce 2001 byl zhotoven nový obětní stůl a ambon podle návrhu arch. Černouška.^[4][8] Prostor pod kruchtou byl od hlavní lodi oddělen tepanou kovovou mříží.^[3] V roce 2002 byly na věž pořízeny elektrické hodiny. V roce 2009 byl na zeď kostela vpravo od hlavního vchodu umístěn dřevěný misijní kříž.^[4]

V roce 2023 byla zahájena rekonstrukce vnitřní výzdoby Černé kaple pod vedením restaurátora akademického sochaře Filipa Novotného.^[9][10]

Popis

Exteriér

Kostel obklopený vzrostlými lípami stojí ve středu města na jihovýchodním okraji náměstí Dr. E. Beneše, blízko křižovatky hlavních cest. Jde o podélnou trojlodní stavbu s hranolovou věží, na straně kněžiště jsou proti sobě umístěny sakristie s oratoří a pohřební Černá kaple jako pokračování bočních lodí. Délka kostela je 45,50 m, šířka 24,65 m, výška věže 51,20 m. ^[3]Střecha je sedlová, nad kněžištěm zvalbená, na hřebeni má osmiboký sanktusník. Nad bočními loděmi jsou střechy pultové. Fasádu člení pilastry s římsovými hlavicemi. Okna bočních lodí jsou obdélná, nad nimi řada nízkých oken s půlkruhovými záklenky pouští světlo do hlavní lodi. Průčelí kostela je patrové, s rizalitem uprostřed a postranními volutami. Jsou v něm prolomeny tři pravoúhlé vchody s ostěním. Nad vchody do bočních lodí jsou výklenky se sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera, mezi nimi nad hlavním vchodem Panna Marie Nanebevzatá. Hlavní vchod zdobí sloupový pískovcový portál, který má ve štítě kartuš s erbem Rottalů.^[6] Napravo je na zdi připevněn velký misijní kříž. Hranolová věž s hodinovými ciferníky je zakončena dvojitou cibulovou bání.

Součástí památkově chráněného areálu kostela jsou i dva kamenné barokní krucifixy na vysokých podstavcích u západního průčelí. ^[1]

Interiér

Prostor pod věží a hlavní loď jsou zaklenutý valenou klenbou s výsečemi. Zdi chrámového prostoru zdobí pilastry s volutovými hlavicemi, které v kněžišti a na vítězném oblouku mají plastické ovocné festony a okřídlené hlavičky andílků, v lodi girlandy z vavřínových listů. Na západní straně lodi je na arkádových pilířích kruchta s trojbokým čelem a plným parapetem. Z kněžiště je po stranách přístup do sakristie a přes portál s dvoukřídlými kovanými mřížemi do Černé kaple. Portál má ve světlíku kované rozviliny se znakem Rottalů uprostřed. Hlavní loď je s bočními loděmi propojena půlkruhovými oblouky na masivních pilířích. V bočních lodích je křížová klenba mezi pasy, které dosedají na pilastry s prostými římsovými hlavicemi. Klenbu kostela pokrývá malba s iluzivními rámy, květinovými girlandami, vázami a kartušemi s náboženskými motivy. V záklenku vítězného oblouku je vymalován erb pánů z Vrbna.^{[6] [4]} V bočních lodích se nachází původní barokní výmalba. V presbytáři jsou pod okny oratoře znázorněny iniciály donátorů kostela – hraběte Františka Antonína z Rottalu a jeho první manželky Marie Cecílie, znak rodu Rottalů je i nad vchodem do Černé kaple.^[4]

Zařízení a výzdoba

Hlavní oltář se sloupovým retabulem s volutovým nástavcem a kupolí zdobí štukové sochy od Jana Jiřího Schaubergera představující scénu nanebevzetí Panny Marie. Andělé odnášejí Pannu Marii na nebesa, kde na ni čeká Ježíš Kristus s křížem. V oblacích žehná Bůh otec obklopen andílky, v okně se vznáší Duch svatý v podobě holubice. Oltářní scéna je zakončena mariánským monogramem. U paty sloupů rámujících ústřední výjev jsou umístěny sochy světců v nadživotní velikosti – sv. Cecilie, Františka z Pauly s holí, Antonína Paduánského s malým Ježíškem a Kateřiny s knihou, které jsou dílem Ondřeje Zahnera.^[3] Před oltářním podstavcem pak samostatné postavy světlonošů s pochodní, dřevořezby od Ondřeje Zahnera. Obětní stůl a ambon pocházejí z počátku 21. století a vznikly podle návrhu arch. Tomáše Černouška.

Jan Jiří Schauberger je také autorem křtitelnice se sochami Jana Křtitele a Ježíše Krista na velké zeměkouli. ^[4] Pod baldachýnem se vznáší Duch svatý a nad ním sedí Bůh otec v oblacích, dílo Ondřeje Zahnera.^[6] Andílci zvedají mohutnou mramorovou nádobu s křestní vodou, uzavřenou tepaným víkem v podobě mušle.

V bočních lodích jsou čtyři dvojice zděných protějškových retabulových oltářů se sloupy vysunutými do prostoru a dva oltáře u čelních zdí završené volutovým nástavcem. Jsou zdobeny sochami Jana Jiřího Schaubergera a Ondřeje Zahnera. ^[3] V průčelí severní lodi je oltář s obrazem sv. Anny s Pannou Marií a dítětem z roku 1743. U paty sloupů sochy sv. Rozálie a Kolumbána. U boční zdi oltář sv. Jana Sarkandera s obrazem od Georga Kautznera z roku 1860 a sochami sv. Anny a sv. Barbory. V prosklené schránce vložené do velkého pozlaceného relikviáře na oltáři je uložena část Sarkandrových ostatků. V průčelí jižní lodi je oltář Růžencové Panny Marie, obraz namaloval Georg Kautzner v roce 1860. U paty sloupů sochy sv. Petra a Pavla.^[6]

Dřevěné lavice v hlavní lodi pocházejí z poloviny 18. století. Na čelech a bocích jsou zdobeny vřetenovými sloupky, květy a stuhami.

Barokní varhanní skříň na kruchtě je zdobena andělíčky s hudebními nástroji barokní kapely, dominuje socha krále Davida hrajícího na citeru. Na zdi za varhanami je velkoplošná iluzivní malba.

Pod konsekračními kříži visí znaky šesti obcí (Bořenovice, Jankovice, Martinice, Přílepy a v kněžišti znak farnosti a města Holešova) vyřezané z dubového dřeva. Zhotovilo je řezbářství Rustik v Chvalčově roku 2006.^[4] Obrazy křížové cesty v bočních lodích jsou z roku 1946.^[3]

Černá kaple

Kaple nese název podle převládající barvy, která je kombinací černého a šedého imitovaného mramoru na stěnách, od kterých se výrazně odráží bílý štuk soch a zlacené hlavice pilastrů. Autorem umělecky hodnotné sochařské výzdoby je Gottfried Fritsch. Kaple je obdélníkového půdorysu, zaklenutá dvěma poli pruské klenby.

V bočních nikách jsou na protilehlých stranách umístěny sochy F.A.Rottala a jeho první ženy Marie Cecilie v nadživotní velikosti. Pod nimi jsou latinské nápisy odkazující na místo posledního odpočinku. ^{[4] [2]}

Na levé straně od vstupu je umístěn hlavní oltář Ukřižovaného Spasitele, nazývaný též Očistcový oltář, se zděným sloupovým retabulem. Dva letící andělé drží obraz Ježíše na kříži v bohatě zdobeném zlaceném rámu křížového tvaru. Jedná se zřejmě o torzo většího obrazu severoitalské provenience z poloviny 18. století.^[2] Pod ním je reliéf se skupinou postav vzpínajících ruce, která symbolizuje duše prosící Krista o odpuštění. Plameny v očistci jsou znázorněny narůžovělou barvou štuku. ^[4] Mezi sloupy stojí velké sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Ve volutovém nástavci je oválné okno lemované hlavičkami okřídlených andílků na obláčcích. Protější oltář představuje Ježíše při modlitbě v Getsemanské zahradě na hoře Olivové v předvečer Velkého pátku. Na bocích oltáře stojí sochy smutečních andělů.^[4][6] Nad oltářem je znak Rottalů a nad ním lebka s hraběcí korunkou.^[2] Na zdech jsou proti sobě umístěna velká černá zrcadla, která symbolizují pomíjivost života. Klenba je pokryta šedočernou ornamentální a figurální malbou.

Do kaple byla z hlavní lodi přemístěna skupina cechovních postavníků z konce 18. a počátku 19. století, které dříve byly připevněny na bocích lavic, v nichž sedávali příslušníci jednotlivých řemeslných cechů.

V kryptě pod kaplí jsou ve dvou místnostech rakve 12 příslušníků majitelů holešovského panství. Jako poslední zde byl pohřben Rudolf z Vrbna v roce 1936. ^[2]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
• www.holesov.cz/