Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Hostín u Vojkovic)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Místo
Stát	Česko Česko
Souřadnice	50°17′50,45″ s. š., 14°23′41,33″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Zasvěcení	Nanebevzetí Panny Marie
Další informace
Adresa	Hostín u Vojkovic, Česko Česko
Kód památky	20335/2-1311 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí v katastrálním území Hostín u Vojkovic v okrese Mělník. Je spolu s dřevěnou zvonicí a s pozemky vymezeného areálu chráněnou kulturní památkou ČR.^[1] Filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie náleží pod římskokatolickou farnost Neratovice, vikariát Podřipsko, arcidiecéze pražská.^[2]

Vyšehradský probošt Jan Volek v roce 1320 uvádí (první písemná zmínka), že už v roce 1290 byl kostel v Hostíně farním kostelem.^[3] V roce 1615 byl gotický kostel renesančně přestavěn a v 18. století byl barokně upraven. Farním kostelem byl až do roku 1678, kdy byl filiálním kostelem náležející k farnosti lužeckého kostela svatého Jiljí. V roce 1784 byla v Hostíně zřízena lokálie a od roku 1857 se stal opět farním kostelem^[4], kterým byl až do 31. prosince 2005.^[5]

Dendrochronologický průzkum trámů krovu datuje smýcení stromů^[6]:

• z přelomu let 1378/79 – jižní trám pozednice (nejstarší )
• z přelomu let 1569/70 – trámy krovu lodi a kněžiště
• z přelomu let 1898/90 – trám konstrukce krovu nad kněžištěm

Kostel je jednolodní zděná kamenná orientovaná stavba s lodí o půdorysu obdélníku a s pětibokým závěrem se sakristií na severní straně. Závěr je podepřen pěti opěráky. Do jihozápadního nároží lodi je vsazena věž, na jižní straně je obdélná předsíň, na západní straně je štít s oknem do kruchty. Zdi věže zasahující do lodi byly pod kruchtou prolomeny obloukovými otvory. Původní gotický portál s kamenným ostěním a lomeným obloukem je na jižní straně v renesanční předsíni přistavěné v roce 1615. Sedlová střecha je krytá taškami.^[3][7][8]

Věž je hranolová na půdorysu čtverce (5 × 5 m), je členěna dvěma oběžnými římsami a ukončena jehlanovou prolomenou střechou. Pod okapní římsou na východní straně jsou prolomena okna s půlkulatým záklenkem.

Kolem kostela se rozkládá hřbitov, který byl používán do roku 1824.^[3]

Loď má rozměry 13 × 9 m, je prolomena jedním oknem na jižní straně. Plochý strop je níže položený než strop kněžiště. V západní části je kruchta umístěna do tělesa věže. Vítězný oblouk má rozpětí 6,35 m ukončený zalomeným obloukem, který je ve vrcholu zazděný stropem lodi. V rozích lodi jsou v oválech malby světů provedené v 18. století.

Pětiboké kněžiště o rozměru 9,8 × 7,7 m je prolomeno pěti okenními otvory s původním ostěním s jedním ústupkem. Jsou zakončená lomeným obloukem s jednoduchou kružbou, dělená jedním prutem a širokou podokenní římsou. Kněžiště je zaklenuto křížovou klenbou ve vrcholu je svorník s erbem, dvě konzoly přípor mají podobu lidských hlav. V jižní zdi kněžiště je gotická sedilia (2,10 × 1,7 × 0,38 m) s profilovaným ostěním ukončená dvěma lomenými oblouky a kružbou. Na severní straně je sanktuář s vimperkem a fiálami. V severní části kněžiště je do sakristie o půdorysu 3,85 × 4,05 m prolomen barokní portál s lomeným obloukem a dubovými dveřmi. V sakristii je skříň z druhé poloviny 18. století, cínová křtitelnice z roku 1787.^[4][3]

Původní mobiliář byl vyměněn v roce 1910 za neogotický. Hlavní oltář byl nahrazen v roce 1910, nese obraz Nanebevzetí Panny Marie od kněze Adolfa Pergla. Původní obraz hlavního oltáře z 18. století visí na zdi lodi vedle bočního oltáře.

Varhany o jednom manuálu a sedmi rejstřících vyrobil varhanář Ferdinand Guth z Nového Strašecí a byly pořízeny v roce 1870.^[9] V roce 1968 byly modernizovány.^[3]

Původní zvonice byla postavena ve 14. století a byla přestavěna na počátku 17. století.^[10] Podle dendrochronologického průzkumu doba smýcení stromů je datována do roku 1712.^[11]

Zvonice je postavena před budovou fary. Je samostatně stojící dřevěná hranolová zvonice s vloženou vzpěradlovou konstrukcí na vysoké podezdívce na půdorysu obdélníku. Rámová konstrukce zvonice je bedněna svisle položenými prkny. Valbová střecha je nízká krytá taškami.

Ve zvonici byly zavěšeny tři zvony.

Dochoval se zvon svatý Václav z roku 1561. Má výšku 0,85 m průměr 1,15 m a je zdobený nápisy a reliéfy. Zvon o hmotnosti 8 centů ulil zvonař Brikci Pražský.

Kolem koruny jsou reliéfy devíti hlav amoretů se jmény Urania, Klie, Polyhymnia, Erato, Thalia, Euterpe, Terpsichore, Melpomene a Kaliope.

Pod listovým ornamentem je orámovaný nápis:

Leta 1561 / Briccius Pra / Gensis Auxi / Lio Divino / fecit Me

[Léta 1561 Brikcius Pražský s Boží pomocí udělal mě], pod ním:

Pod ním je vyobrazen reliéf s nadpisem Bičování Krista Pána. Na opačné straně je nápis:

Pod ním jsou dva spojené reliéfy: Boháč a chudý Lazar, Šavel oslněn bleskem. Po stranách nápisu jsou plaketky svatého Václava (vlevo) a svatého Zikmunda (vpravo).

Druhý zvon z roku 1497 byl vysoký 0,74 m o průměru 0,97 m byl zdoben nápisem:

druhý řádek:

a reliéfy svatého Pavla a svatého Petra. Protože byl velmi opotřebovaný a prasklý byl odvezen v roce 1934 k opravě do Mladé Vožice a po opravě byl ponechán v tamním kostele.

Třetí zvon z 15. století byl přenesen ze hřbitovní kaple Božího těla. Měl průměr 0,5 m a byl vysoký 0,45 m, na srdci měl letopočet 1796. Nesl nápis v gotických miniskulích:

Zvon byl v roce 2000 ukraden.^[10]

• LANGER, Jiři; KUČA, Karel. Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. 1. vyd. Svazek Zvonice. Praha: Paseka, 2009. 2 svazky (504 s.). ISBN 978-80-7185-981-9. S. 250–252. 

• Seznam kulturních památek v okrese Mělník

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons