Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kozlov)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Karlovarský
Okres	Karlovy Vary
Obec	Bochov
Lokalita	Kozlov
Souřadnice	50°6′26,92″ s. š., 13°1′30,39″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kozlově Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	plzeňská
Vikariát	karlovarský
Farnost	farnost Bochov
Zasvěcení	Nanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Stavební sloh	barokní
Další informace
Kód památky	34048/4-923 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kozlově na Karlovarsku je nejstarší stavební památkou v širokém okolí – první zmínky o něm pocházejí z roku 1365. Historicky cenný kostel, která v sobě kombinuje prvky baroka i gotiky, však postupně výrazně zchátral.

K záchraně stavby, kterou vlastní město Bochov a která je od roku 1964 památkově chráněna,^[1] bylo roku 2004 založeno občanského sdružení Kostel Kozlov. Od roku 2007 byla postupně opravena střecha i báň věže.

Historie

Kostel pochází ze 14. století.^[2] V roce 1462 zde působil kněz z řádu křižovníků s červenou hvězdou. Později se však kostel stal evangelickým. Během rekatolizace byl do Kozlova v roce 1624 dosazen premonstrátským klášterem v Teplé opět katolický kněz.

V roce 1708 prošel kostel rozsáhlou barokní úpravou, byl rozšířen, byla k němu přistavěna hranolová, od druhého patra osmiboká věž a na severní straně křestní kaple. Letopočet 1708 je uveden nad portálem na jižní straně. Gotické jádro kostela však zůstalo zachováno. Kostel dostal nový hlavní vstup s kamenným barokním ostěním a portálem, původní gotický vchod se ocitl uvnitř budovy.^[3]

Po druhé světové válce a odsunu Němců začal kostel chátrat. Poslední bohoslužba se zde sloužila v polovině sedmdesátých let 20. století.^[3]

Popis

(c) Gampe, CC BY-SA 3.0

Kostel má gotický, pětiboce zakončený presbytář, sklenutý jedním polem křížové žebrové klenby a pětidílnou žebrovou klenbou závěru, na jehlancových konzolách a s plastickými růžicovými svorníky.^[4] Gotická část nebyla zasažena pozdějšími přestavbami.^[2] Gotický je také původní vchod do hlavní lodi, s hrotitým profilovaným portálem.^[4] K jižní stěně lodi přiléhá barokní hranolová věž, v přízemní předsíni se nachází pamětní desky padlým v první světové válce od Antonína Holeyho z Drahovic z roku 1933,^[4] k severní stěně lodi přiléhá obdélná křestní kaple svatého Kříže, otevřená do lodi.^[5] K severní stěně presbytáře přiléhá pozdně gotická sakristie, k jižní barokní dřevěné kryté schodiště na panskou oratoř.^[4]

Vnitřní vybavení bylo rokokové, dnes silně poškozené a rozkradené.^[2] Torzo hlavního portálového, sloupového oltáře (s obrazem Nanebevzetí Panny Marie, v nástavci obraz Nejsvětější Trojice, sochy svatého Floriána a svatého Jiří). Torza bočních oltářů, panelových s rokokovou ornamentikou, se zasklenými skříňkami, v nástavcích s mušlovitými výklenky. Boční oltář svaté Anny (se zlidovělou sochou svaté Anny Samotřetí ze 17. století, na konzolách sochy svatého Josefa a svatého Jáchyma, ve výklenku nástavce socha svatého Pavla). Boční oltář Panny Marie (s dřevěnou gotickou sochou Madony z poloviny 15. století, sochy svatého Vojtěcha a Prokopa, v nástavci svatého Václava).^[4] Zajímavostí interiéru je cenná dvoupatrová barokní kruchta. V kapli svatého Kříže býval zavěšen obraz Ukřižování z první poloviny 18. století, připisovaný malíři Petru Brandlovi.^[3] V presbytáři se nacházejí dva renesanční epitafy Jiřího Uttenhofera z Uttenhofu (1587) a Jindřicha Uttenhofera z Uttenhofu (1594).^[2] Malý figurální epitaf na panské empoře byl zcizen, další, Štampachů a Kagerů (1770), kryje vstup do krypty. Vstup s presbytáře do sakristie sedlovým portálkem. V závěrové stěně presbytáře zachován gotický sanktuář, stěny presbytáře byly vyzdobeny cennými gotickými a renesančními malbami,^[4] nalezenými při obnově interiéru v roce 2021.^[7] Obnovené okenní výplně představují příklady zasklení oken od gotiky po baroko.

Před kostelem na východní straně je schodiště, které bývalo ozdobeno sousoším Nejsvětější Trojice a sochou svatého Mořice z roku 1772.^[2]

Rekonstrukce

V rámci rekonstrukce již kostel dostal novou střešní krytinu, v roce 2011 nahradila nová báň původní, která byla kvůli bezpečnosti snesena. Oprava kostela je financována z Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR a z rozpočtu Bochova. Jen do roku 2011 si vyžádala více než pět milionů korun.^[8]

Fotogalerie

• 

  (c) Gampe, CC BY-SA 3.0

  Dvoupatrová barokní kruchta

• 

  (c) Gampe, CC BY-SA 3.0

  Kaple sv. Kříže

• 

  (c) Gampe, CC BY-SA 3.0

  Jeden ze dvou renesančních epitafů

• 

  Boží oko v předsíni kostela

• 

  Schodiště na kruchtu

• 

  Kostel od severozápadu

Odkazy

Reference

Literatura

• HRABCOVÁ, Hana; ŠTOCHL, Václav; HRON, Marcel, Jiří Fiala, Šárka Kasalová. Kostel nanebevzetí Panny Marie v Kozlově : stavebně historický průzkum. Rokycany: Art Kodiak, 2008. 102 s. Dostupné online. 
• Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K–O. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 126–127. 
• KRULIŠ, Jan. Dějiny Kozlova. Bochov: Kostel Kozlov, 2015. 180 s. ISBN 978-80-260-8154-8. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
• Fotogalerie kostela z února 2014 Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine., Příroda Karlovarska