Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Letohrad)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
|---|---|
 Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 50°1′18,97″ s. š., 16°31′47,97″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | katolická církev |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Další informace | |
| Adresa | Orlice, Česko |
| Kód památky | 26822/6-4022 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Letohradě-Orlici pochází z počátku 18. století a nalézá se na místě, kde před ním stávaly již dva starší kostely. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
První kostel stával v Orlici s jistotou již ve 14. století, jak dokládají první písemné zmínky. Zřejmě za husitských válek byl však zničen. Po roce 1450 zde byl vystavěn další kostel, navštěvovaný obyvateli převládajícího českobratrského vyznání. Zvony z tohoto kostela, pocházející z roku 1497 a 1498, se zachovaly dodnes.[2]
Po roce 1620 zůstal orlický kostel brzy prázdný. Fara byl později přemístěna do Lukavice, jedním z důvodů tohoto kroku mohla být silná českobratrská tradice, která byla ke kostelu vázána.
Dne 5. června 1709 byl na místě staršího kostela položen základní kámen kostela nového. Stavbu řídil kyšperský stavitel Andreas Casteli. V kostele byly tři oltáře, hlavní s obrazem Nanebevzetí P. Marie, boční pak zasvěcené sv. Barboře a sv. Františku de Paula. V roce 1759 sem byla umístěna křížová cesta v bohatě zdobených rokokových rámech. Autorem maleb byl dvorní malíř císařovny Marie Terezie Johann Bergl[2]a za dílo obdržel honorář 2 000 zlatých.[3] Jednotlivá plátna mají rozměry 140 x 210. Jejich zavěšení a posvěcení se uskutečnilo dne 2. července 1759.[3]
Úprava interiéru
V roce 2009 prošel interiér kostela rekonstrukcí, během níž byl nově vymalován, osvětlen a ozvučen. Zásadních změn doznalo uspořádání jeho interiéru, jehož orientace byla změněna. Nový kamenný obětní stůl byl netradičně umístěn na střed boční stěny lodě. Byly odstraněny původní boční oltáře a kazatelna a sňaty obrazy křížové cesty. U dřevěných objektů bylo zjištěno jejich napadení červotočem a obrazy křížové cesty byly určeny k restaurování.[2]
Cyklus pláten Křížová cesta byl v roce 2009 v havarijním stavu. V letech 2010-2018 je zrestaurovali Šárka a Petr Bergerovi. Obrazy byly potom vystaveny v Arcidiecézním muzeu v Olomouci na výstavě Křížová cesta z Orlice | Restaurování 2010–2018 (výstava otevřena 14. 2. 2019 – 19. 5. 2019).[3]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-07-08]. Identifikátor záznamu 138024 : Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Orlici v Letohradě [online]. TvrzOrlice.cz [cit. 2014-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14.
- ↑ a b c Křížová cesta z Orlice | Restaurování 2010–2018. www.muo.cz [online]. Muzeum umění Olomouc [cit. 2019-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-27.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Votoja, Licence: CC BY-SA 3.0
LETOHRAD - ORLICE, kostel Nanebevzetí Panny Marie