Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Moravský Beroun)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Souřadnice | 49°47′38,92″ s. š., 17°26′24,99″ v. d. |
Základní informace | |
Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
Další informace | |
Ulice | Lidická |
Kód památky | 46236/8-135 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Moravském Berouně je trojlodní halová stavba přechodného slohu s prodlouženým kněžištěm a závěrem. V koutě mezi severní lodí a kněžištěm stojí hranolová věž s vnějším válcovým schodištěm. Mezi opěráky kněžiště v ose kostela je grotta s Kristem v Getsemanské zahradě z roku 1750. Vnitřní zařízení kostela pochází z 18. a 19. století, kamenná křtitelnice je z konce 17. století a zvon na věži je z roku 1584 a pochází ze zaniklé vesnice Jestřebí.[1]
Historie
Kostel dal postavit v letech 1607-1610 kníže Karel z Münsterbergu jako evangelický luterský kostel Nejsvětější Trojice. Díky tomu se zachovaly původní empory, tedy tribunové vybavení, velmi časté u protestantských kostelů.[2] Pravděpodobně při opravě kostela a jeho rekatolizaci roku 1672 bylo zasvěcení změněno na současné Nanebevzetí Panny Marie. Kostel byl opravován po požárech v roce 1744 a 1799.[3] Při opravě 11. října 1960 kostelní báně byla otevřena makovice, z níž bylo vyjmuto velké válcové pouzdro, obsahující pět rukopisných celků z let 1610, 1672, 1751,1848 a 1922, postihujících časové období přes 350 let. Mezi dokumenty byl přehled správců moravskoberounské fary od roku 1571, byly zde potravinové lístky z přelomu let 1919/1920, náboj do pušky z 1. světové války, tři mince z přelomu 19. a 20. století a propagační plakát vyzývající k účasti na oslavách svěcení zvonů 15. srpna 1922. Poslední opravář Karel Zimmer pak vložil do pouzdra krabičku s jedinou cigaretou s přáním „pro toho, kdo další válec otevře“. Účastníci pamětihodné události: Pracovníci komunálních služeb Miroslav Pálka, Štefan Csőgör, předseda MNV Lubomír Drápal, farář Alois Mazánek, pracovník Vlastivědného ústavu v Bruntále, redaktorka Květa Javorská, kronikář Josef Kalva a kulturní referent ONV Bruntál J. Piňos.
Odkazy
Literatura
- B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 2. Praha: Academia 199. Str. 579-580
Reference
- ↑ B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 2. Praha: Academia 199. Str. 580
- ↑ BARTUŠEK, Jan; POJSL, Miloslav. Olomouc, evangelické kostely. 1. vyd.. vyd. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2006. 32 s. ISBN 80-86157-17-2. S. 16.
- ↑ B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 2. Praha: Academia 199. Str. 579
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
- Kostel na stránkách města[nedostupný zdroj]
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: