Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Neratov v Orlických horách)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově v Orlických horách
kostel od východu
Místo
Stát	Česko Česko
Obec	Bartošovice v Orlických horách
Souřadnice	50°12′54,36″ s. š., 16°33′1,44″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	královéhradecká
Vikariát	rychnovský
Farnost	Neratov
Status	kostel
Zasvěcení	Nanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Architekt	? Giovanni Battista Alliprandi
Výstavba	1723–1733
Specifikace
Délka	48 m
Šířka	19 m
Výška	20 m
Stavební materiál	zděný
Další informace
Oficiální web	Poutní místo Neratov
Kód památky	10470/6-5561 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je barokní kostel z první třetiny 18. století, stojící nad vsí Neratov, která je částí obce Bartošovice v Orlických horách v okrese Rychnov nad Kněžnou. Na konci druhé světové války kostel vyhořel, jeho torzo poté chátralo. Po roce 2000 byl rekonstruován a osazen částečně prosklenou střechou. Kostel je od roku 1992 chráněn jako kulturní památka České republiky. Dne 14. srpna 2011 byl zařazen mezi poutní místa královéhradecké diecéze.

První dřevěný kostel byl v Neratově (tehdejší rokytnické panství) postaven v souvislosti s příchodem prvních osadníků (skláři německé národnosti) někdy kolem poloviny 16. století.

V prvních letech 17. století byl tento kostelík rozšířen a změněn (dokončen kolem r. 1603) na protestantskou modlitebnu. Bylo to na popud tehdejšího majitele rokytnického panství Kryštofa Mauschwitze z Armenruh, který v tuto dobu přešel na protestantskou víru. Sám daroval nové modlitebně renesanční křtitelnici (dodnes dochovaná v zámeckém kostele v Rokytnici) a šesticentový zvon (s reliéfem Kalvárie a erbem donátora), který dnes připomíná pouze písemná zpráva. Je pravděpodobné, že v této době musel mít kostel i zvonici, ve které byl zvon zavěšen.

V roce 1616 byl Kryštof Mauschwitz zavražděn vzbouřenými sedláky. Pravděpodobně za zabitím stály i náboženské sváry. Po výměně vrchnosti došlo k postupné rekatolizaci. Rokytnický farář tu tehdy nechal dle svého snu vyřezat sošku Panny Marie a Neratov se stal poutním místem.^[1]

Na počátku šedesátých let 17. století se ustanovila tradice mariánského poutního místa. Následně v letech 1667–1668 byl na místě původního dřevěného kostelíka postaven nákladem převážně okolních, kladských obcí nový, tentokrát již kamenný kostel. Do dnešních dob se z něj dochoval pouze presbytář, který tvoří současnou hřbitovní kapli.

Původní dřevěný kostelík pak v letech 1723–1733 nahradil nový barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Jeho architekt není s určitostí znám, někdy se autorství připisuje Giovannimu Battisovi Alliprandimu.^[1] Základní kámen položil majitel panství, Johann Karl von Nostitz-Rhieneck 14. srpna 1723, vysvěcení proběhlo na sv. Bartoloměje 24. srpna 1733.

Kostel na konci druhé světové války vyhořel, když byl zasažen protitankovou střelou vypálenou vojákem Rudé armády. Požárem byla zničena střecha, dřevěné schodiště, hodinový stroj a zvon. Již krátce po požáru se započalo s opravami, byla vztyčena i kompletní nová střecha, ale zřejmě jen s provizorní krytinou. Další průběh oprav, zvláště po odsunu původního obyvatelstva, se potýkal s nepřízní komunistického režimu a roku 1956 byly práce zcela zastaveny. Dočasná střecha přestávala plnit svou funkci, koncem roku 1957 se zřítily promáčené klenby a roku 1960 byl kostel poprvé navržen na demolici^[2], ke které nedošlo. V zimě 1966/67 se propadla i samotná konstrukce „nové“ střechy, roku 1973 byl kostel opět navržen k demolici, ale té nepřímo zabránil požadavek památkářů na přemístění cenného vstupního rokokového schodiště do parku zámku Skalka v Podbřezí a úřady odmítly uvolnit peníze na pozdější bourání^[3] i poté, co bylo schodiště ještě téhož roku opravdu rozebráno a odvezeno na Skalku.

V červnu 1992 byl kostel zapsán na seznam kulturních památek.^[4] Od roku 1990 se v kostele pořádaly bohoslužby nejdříve pod „otevřeným nebem“. Od počátku 21. století prochází rekonstrukcí. Roku 2006 byl zastřešen částečně prosklenou střechou podle návrhu Jiřího Starého a Petra Dostála.^[5]

Zámek Skalka i s parkem, ve kterém bylo umístěno barokní schodiště kostela, byl počátkem 90. let navrácen restituentům. Ti později zámek a park prodali majitelům firmy Proteco, kteří se vrácení schodiště bránili. Stát jako původní vlastník schodiště a neratovský farář Josef Suchár^[2] vedli proti majitelům zámku soudní spor.^[6]

Rychnovský okresní soud nejdříve přiřkl tuto památku státu, krajský soud se však ztotožnil s názorem odpůrců, podle nichž se neratovské schodiště stalo součástí pozemku v Podbřezí, protože bylo umístěno na betonový podklad. Právní zástupci státu se odvolali, a spor tak řešil Nejvyšší soud. Ten nakonec rozhodl, že noví majitelé zámku schodiště vracet nemusí, protože je zabetonované. „Z čehož plyne poučení, že jestliže chcete něco ukrást, tak to ukradněte, zabetonujte a nemusíte to vracet,“ komentoval rozsudek neratovský farář Josef Suchár.^[7][8]

Zvony v Neratově jsou zasvěceny svatým archandělům Gabrielovi (poslu dobrých zpráv) a Michaelovi.

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví 1995–2014 bylo na opravu kostela čerpáno 7 495 000 Kč.^[9]

Kostel je dlouhý 48 m, široký 19 m a výška činí 18 až 20 metrů. Průčelí se otevírá na jih, kněžiště pak směřuje na sever (severo-jižní umístění). Dle starých kronik toto umístění způsobovalo, že na Boží hod vánoční dopadaly paprsky slunce rovnou na svatostánek.

• SUCHÁR, Josef. Zázrak v Neratově : Josef Suchár v rozhovoru s Tomášem Kutilem. 2, doplněné. vyd. Praha: Karmelitánské nakladatelství, 2022. 221 s. ISBN 978-80-7566-282-8. 
• KUTIL, Tomáš. Neratov : průvodce místem smíření a naděje. Praha: Karmelitánské nakladatelství, 2022. 134 s. (Poutník; sv. 6). ISBN 978-80-7566-224-8. 

• Josef Jakubec (1899–1955) – kněz a vězeň komunistického režimu, první iniciátor obnovy neratovského kostela
• Josef Suchár (* 1958) – římskokatolický kněz, farář v Neratově

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
• Fotogalerie
• Kostel v Neratově článek v časopisu Lidé a země, 17.12.2020