Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Nová Ves, okres Chomutov)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nové Vsi | |
---|---|
Místo, kde stával kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Chomutov |
Obec | Hora Svatého Šebestiána |
Lokalita | Nová Ves |
Souřadnice | 50°29′57,44″ s. š., 13°15′48,69″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | krušnohorský |
Farnost | děkanství Chomutov |
Status | filiální kostel |
Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
Datum posvěcení | 1839 |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | klasicistní |
Další informace | |
Adresa | Hora Svatého Šebestiána, Česko |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie stával v Nové Vsi u Hory Svatého Šebestiána v okrese Chomutov. Až do svého zániku býval filiálním kostelem ve farnosti Hora Svatého Šebestiána.[1]
Historie
První písemná zmínka o kostelu se nachází v opisu zakládací listiny, kterou biskup Jan z Dražic dne 3. října 1313 na žádost křimovského faráře Heinricha povolil založení filiálního kostela v Nové Vsi.[2]
Filiálním ke Křimovu byl novoveský kostel i v roce 1361.[3] Podle schematického vyobrazení na mapě Šimona Podolského z roku 1605 stála u boku chrámové lodi věž se stanovou střechou.[4] V roce 1606 však byl na jeho místě postaven nový kostel obklopený hřbitovem.[3] Patronátní právo k němu vykonávali chomutovští jezuité. I nadále zůstával filiálním kostelem křimovské farnosti, ale roku 1674 byl převeden do farnosti Hora Svatého Šebestiána.[4] Zbořen byl spolu s barokní hřbitovní kaplí svatého Leonarda v roce 1833 a o rok později začala výstavba nového kostela vysvěceného roku 1839.[5] O pět let později k němu byla přistavěna věž. V polovině dvacátého století zchátral, což se stalo v roce 1965 důvodem ke zrušení památkové ochrany a o dva roky později byl odstřelen.[3]
Stavební podoba
Jednolodní klasicistní kostel měl pravoúhle zakončený presbytář, k jehož severní straně byla připojena sakristie. V západním průčelí stála věž s přízemím zaklenutým křížovou klenbou. Ostatní prostory interiéru měly ploché stropy. V lodi bývala kruchta podepřená dvěma dřevěnými sloupy.[6]
Zařízení
Na hlavním portálovém oltáři z poloviny osmnáctého století býval obraz Nanebevzetí Panny Marie z doby okolo roku 1800. Doplňovala ho čtveřice soch světců: svatý Josef, svatý Petr, svatý Pavel a svatý Jan Evangelista. Dva boční oltáře byly zasvěcené svaté Anně (z doby okolo roku 1700) a svatému Linhartovi (druhá polovina osmnáctého století). Na vítězném oblouku býval umístěn krucifix z doby okolo roku 1520 od Ulricha Creutze. Zařízení doplňovaly sochy svatého Jana Nepomuckého a svaté Anny v nikách lodi (obě z poloviny osmnáctého století), další krucifix a křtitelnice z doby okolo roku 1800.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 63.
- ↑ CRKAL, Jiří, 2019. Zakládací listina kostela Nanebevzetí Panny Marie v Nové Vsi u Hory Svatého Šebestiána z roku 1313 a počátky vsi. Památky, příroda, život. Oblastní muzeum v Chomutově. Roč. 51, s. 97. ISSN 0231-5076. ISBN 978-80-87898-21-5.
- ↑ a b c URBAN, Michal, kolektiv. Horní města Krušných hor. Ústecký kraj. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: Fornica Publishing, 2015. 328 s. ISBN 978-80-87194-49-2. Kapitola Zmizelé šebestiánské kostely, s. 44.
- ↑ a b Crkal 2019, s. 98.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Od Hory Svatého Šebestiána po Krásnou Lípu. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 96 s. ISBN 80-238-5996-X. Kapitola Nová Ves, s. 23.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Nová Ves, s. 484.
Literatura
- LAURENČÍKOVÁ, Markéta; GAŽA, Jan. Zaniklé kostely na Chomutovsku po roce 1945. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 48 s. S. 11.
Externí odkazy
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY 4.0
Nová Ves – místo, kde stával kostel Nanebevzetí Panny Marie