Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Přísečnice)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Přísečnici | |
|---|---|
 Náměstí s kostelem | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Kryštofovy Hamry |
| Lokalita | Přísečnice |
| Souřadnice | 50°27′46,95″ s. š., 13°7′54,83″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | Vejprty |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Panna Maria |
| Zánik | 1974 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 1583 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie[1] stával v zaniklém městě Přísečnici v okrese Chomutov. Do svého zániku býval farním kostelem přísečnické farnosti.[2]
Historie
Pozdně gotický kostel Panny Marie byl postaven u přísečnického náměstí v roce 1583[3] a původně sloužil protestantům.[4] Převzal funkci farního kostela po starším kostelu svatého Mikuláše, který byl od té doby kostelem hřbitovním.[2] V letech 1759–1767 byl přestavěn v barokním slohu, ale menší úpravy probíhaly i následujících staletích. Zbořen byl před rokem 1974 kvůli výstavbě vodní nádrže Přísečnice, přestože stál mimo zatopené území. Krátce před demolicí v kostele proběhl archeologický výzkum.[5]
Stavební podoba
Jednolodní kostel měl obdélný půdorys s polygonálním presbytářem. Po severní straně stála hranolová věž s polygonálním patrem, v jejímž přízemí se nacházela sakristie a nad ní oratoř. K protější straně se přikládala drobná polygonální kaple a před západní průčelí předstupovala předsíň. Interiér osvětlovala hrotitá okna bez kružeb umístěná mezi odstupňované opěráky. V lodi zaklenuté plackovou klenbou se nacházela tribuna a barokní kruchta na dvou pilířích. Závěr kostela byl zaklenutý valenou klenbou.[3]
Zařízení
Většina zařízení v klasicistním stylu pocházela z konce osmnáctého století. Hlavní baldachýnový oltář zdobily čtyři rokokové sochy evangelistů a socha svatého Mikuláše z doby okolo roku 1740.[3]
Reference
- ↑ Kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-08-09]. Dostupné online.
- ↑ a b PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Přísečnice, s. 42–48.
- ↑ a b c Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Přísečnice, s. 188–189.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl V. Přísečnicko. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1996. 56 s. Kapitola Přísečnice, s. 16.
- ↑ LAURENČÍKOVÁ, Markéta; GAŽA, Jan. Zaniklé kostely na Chomutovsku po roce 1945. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 48 s. S. 13.
Literatura
- KRČMÁŘ, Luděk; PROCHÁZKA, Zdeněk; SOUKUP, Jan. Zničené kostely. 1. vyd. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2004. 186 s. (Průvodce historií západních Čech č. 14). ISBN 80-86125-46-7. S. 77–79.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: SchiDD, Licence: CC BY 3.0
Der Marktplatz der ehemaligen Königlichen Bergstadt Preßnitz im Erzgebirge in Böhmen (alte Postkarte)