Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Poběžovice)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Plzeňský |
Okres | Domažlice |
Obec | Poběžovice |
Souřadnice | 49°30′38,95″ s. š., 12°48′6,66″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de | |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | plzeňská |
Vikariát | domažlický |
Farnost | Poběžovice |
Status | farní kostel |
Užívání | pravidelné |
Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
Specifikace | |
Stavební materiál | zdivo |
Další informace | |
Ulice | náměstí Míru |
Kód památky | 27640/4-2178 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází v centru města Poběžovice, na mírné vyvýšenině a je obklopen zástavbou. V současné době je kostel pravidelně využíván ke konání bohoslužeb a jiných kulturních akci. Duchovní správa sídlí v přilehlé farní budově a od roku 2005 jsou Poběžovice sídelní farností pro ostatní sloučené farnosti. Kostel patří pod římskokatolickou farnost Poběžovice, jež spadá pod vikariát domažlický. Kontaktní adresa je náměstí náměstí Míru 54, 345 22 Poběžovice. Stavba má cenné gotické jádro s pozdější hodnotnou barokní přestavbou. Významně se podílí na panoramatu města a je dominantou celého náměstí.[1]
Stavební fáze
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Poběžicích je jádrem pozdně gotická stavba z roku 1490. Kostel byl založen Dobrohostem z Ronšperka, který byl tehdejším majitelem panství a je v kostele pohřben. Kostel měl funkci pohřebního místa držitelů hradu Ronšperka. Ve druhé polovině 17. století (1632) byl vyhořelý kostel přestavěn do barokní podoby. Kostel měl v hlavním průčelí dvě věže. Kolem roku 1900 byla věž napravo od vstupu snesena. Zvonová stolice pochází z první poloviny 20. století.[2]
Stavební podoba
Jedná se o orientovanou jednolodní stavbu s polygonálním chórem, k němuž na jihu přiléhá sakristie, na severu je předsíň s oratoří. Střechy jsou valbové a pultové. Průčelí lodi je na západním straně zesíleno čtyřmi opěrnými pilíři, jsou hladká a člení je pouze hlavní římsa. Okna mají segmentové záklenky, v chóru jsou zachovány kružby. Západní vstup je krytý otevřenou, mezi pilíři vloženou a valeně zaklenutou předsíní. Interiér lodi je nečleněný, osvětlený třemi páry oken a kryje jej dřevěný kazetový strop. V západní části je umístěna dřevěná, dvěma pilíři nesená kruchta, která je přístupná dveřmi v západním průčelí. Vítězný oblouk, který je zdoben třemi znakovými kartušemi se otevírá do chóru, zaklenutého valenou lunetovou klenbou, kterou pokrývají štukové festony a vložené kartuše s postavami andělů. Malby v klenbě jsou novodobé. Na severní straně je štukem ozdobený balkon. Oratoř je zdobena znakem rodiny jménem Coudenhove. V sakristii je zachováno gotické okno.[3]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: