Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Podolínec)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Místo
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresStará Ľubovňa
ObecPodolínec
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
ZasvěceníPanna Maria
Architektonický popis
Stavební slohgotická architektura
Výstavba13. století
Další informace
AdresaPodolínec, SlovenskoSlovensko Slovensko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je římskokatolický farní kostel nalézající se v centrální části náměstí slovenského města Podolínec na Spiši.


Historie

První zmínka o kostele v Podolinci pochází z první poloviny 13. století. Papež Řehoř IX. v dopise z Perugie z roku 1235 pověřil církevní úřady v Hnězdně a Vratislavi, aby prověřily oprávněnost stížnosti krakovského biskupa na uherské duchovní, kteří údajně neoprávněně zabavili desátky z kostela Panny Marie v Podolinci a dalších sousedních kostelů. Polští historici mimo jiné na základě této informace předpokládají, že farní kostel v Podolínci patřil v té době krakovské diecézi.

Kostel, který mohl být původně dřevěný, byl pravděpodobně zničen Tatary pod vedením Nogaje, kteří do zdejší oblasti vtrhli na přelomu let 1287 a 1288. Krátce poté, co Podolínec získal městská práva (v roce 1292), začala stavba nového kostela. Dne 29. března 1298 udělil papež Bonifác VIII. odpustky těm, kteří pomohou nový kostel Panny Marie v Podolínci postavit.

Popis

Kostel je kamenný, s polygonálně uzavřeným presbytářem, s věží v průčelí. Původně byl jednolodní, později rozšířený přístavbou dvou bočních kaplí, které se do interiéru otevírají arkádou. Ve druhé polovině 14. století byl kostel přestavěn a zaklenut žebrovými klenbami. Znovu byl přestavěn po požáru v roce 1684 a poté v 18. století, kdy získal barokní výzdobu. V témže století byly přistavěny dvě výše zmíněné kaple. Fasáda dostala klasicistní podobu při opravách po zemětřesení v roce 1789. Věž, zakončená plechem krytou cibulovitou bání s lucernou, má v nejvyšším patře obvodovou verandu s železným zábradlím. Sakristie, původně gotická, je zaklenuta křížovou klenbou.

V interiéru se dochovala řada gotických prvků, jako jsou žebrové klenby, portály, kamenné pastoforium a v kněžišti polychromované malby z let 1380-1430 s biblickými motivy. V medailonech na klenbě jsou postavy světců ve stylizaci částečně připomínající byzantskou ikonografii. V zazděných oknech kněžiště se dochovaly zbytky gotických oken. Původní středověké křídlové oltáře byly v 17. století vyvezeny do Polska. Jeden z nich skončil v hradní kapli v nedalekém Plavči, kde shořel.

Současná úprava interiéru je převážně barokní. Vybavení se pohybuje od gotického po empírové z počátku 19. století (svícny). K nejstarším dochovaným prvkům patří gotická křtitelnice z druhé poloviny 14. století, měděná, o průměru 63 cm, s bohatou výzdobou, vyrobená ve Spišské Nové Vsi. Dále se dochoval pozdně gotický pacifikál a pozdně gotický krucifix z počátku 16. století s postavou Krista, vysoký 70 cm a polychromovaný. Druhý, větší (190 cm) krucifix s Kristem obklopeným andělskými hlavičkami pochází z poloviny 17. století.

Barokní hlavní oltářní obraz pochází z první čtvrtiny 18. století. Před jeho střední částí mezi vinutými pilíři stojí 140 cm vysoká dřevěná polychromovaná gotická socha Madony z doby kolem roku 1360, po jejíchž stranách jsou sochy svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty. Nad ní je basreliéf Panny Marie adorované dvěma anděly a nahoře vyobrazení Nejsvětější Trojice. Na antependiu je reliéf Nanebevzetí Panny Marie.

Boční oltář svaté Kateřiny je barokní z první poloviny 18. století. Uprostřed kopie gotické sochy svaté Kateřiny (originál v Szépmuveszeti múzeu v Budapešti). Nad ní sochy zobrazující mimo jiné svatého Jana Nepomuckého a svatou Barboru. Na antependiu je basreliéf Kristus na kříži se znakem ševcovského cechu.

Boční oltář svatého Mikuláše je rovněž barokní, uprostřed má sochu svatého Mikuláše obklopeného dvěma dalšími biskupy. V horní části se nachází svatý Antonín. Na antependiu jsou mimo jiné vyobrazení svatého Jana Křtitele, svatého Jiřího a svaté Barbory a znak krejčovského cechu.

Galerie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kościół Wniebowzięcia Najświętszej Marii Panny w Podolińcu na polské Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Podolínec, Mariánske námestie (1).JPG
Autor: Fotografie: palickap (diskuse), Licence: CC BY-SA 4.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 710-941/2 CHMSK/710-941/2,CHMSK/710-941(other) Slovenské republiky.
Podolínec, kostol Nanebovzatia Panny Márie (3).JPG
Autor: Fotografie: palickap (diskuse), Licence: CC BY-SA 4.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 710-941/1 CHMSK/710-941/1,CHMSK/710-941(other) Slovenské republiky.
Podolínec 02 04.jpg
Autor: Lure, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 710-941/1 CHMSK/710-941/1,CHMSK/710-941(other) Slovenské republiky.
Podolínec 0111628.jpg
Autor: Andrej Macko, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 710-941/1 CHMSK/710-941/1,CHMSK/710-941(other) Slovenské republiky.
Podolínec, Mariánske námestie (5).jpg
Autor: Thaler Tamas, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 710-941/1 CHMSK/710-941/1,CHMSK/710-941(other) Slovenské republiky.
Podoliniec ratusz.jpg
Autor: Swohmeck, Licence: CC BY-SA 2.5
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 710-941/2 CHMSK/710-941/2,CHMSK/710-941(other) Slovenské republiky.