Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Slunečná)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Slunečné | |
|---|---|
 Kostel Nanebevzetí Panny Marie (na obrázku v pozadí vlevo je fara) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký |
| Okres | Česká Lípa |
| Obec | Slunečná |
| Souřadnice | 50°44′10,32″ s. š., 14°28′54,48″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | českolipský |
| Farnost | Slunečná |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | klasicistní |
| Výstavba | 1846–1850 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen a zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Slunečná |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve vsi Slunečná na Českolipsku je malá sakrální stavba z 2. poloviny 19. století.
Historie kostela a farnosti
V roce 1880 byla ustavena samostatná farnost na Slunečné u České Lípy, patronát nad farností převzali Maltézští rytíři, kteří spravovali sousední farnost Horní Libchava, z níž se Slunečná vydělila, a rovněž nedalekou farnost Volfartice. Znak Maltézských rytířů je dodnes nad vchodem do bývalé fary z roku 1880 (dnes soukromý dům proti kostelu). Duchovní správu po roce 1920 začali vykonávat diecézní kněží. Kostel byl vybudován z daru 100 000 piastrů zdejšího rodáka, obchodníka se sklem Johanna Georga Jirschika v celkem krátké době, v roce ustanovení farnosti. Vybavení do kostela zajistil po jeho dostavbě další zdejší rodák, obchodník Wendelíin Breitschneider.
Ještě v roce 1948 katalog duchovenstva litoměřické diecéze uvádí na Slunečné samostatného faráře, kterým byl P. Jan Artur Paul, zhruba v 50. letech začal farnost spravovat farář z Volfartic, P. Josef Slavík, a obětavě tam putoval každou neděli konat bohoslužby. V pozdějších letech byly bohoslužby jednou za 14 dní, poté jednou za měsíc; dnes se kostel k bohoslužebným účelům již nepoužívá a liturgické nádoby a roucha jsou dnes ve Volfarticích.
Díky faráři byl vysazen v zahradě u kostela v Čechách vzácný šafrán bělokvětý. Zahrada (dnes zanedbaná) byla později zařazena mezi chráněné lokality, viz Farská louka. V interiéru kostela jsou nyní pouze lavice a stůl, sloužící v minulosti jako oltář, ostatní zařízení bylo odstraněno.
Stavební podoba kostela
Kostel má podobu spíše větší kaple, je jednolodní, orientován k východu a jeho stavební sloh je uváděn jako klasicistní. V západním průčelí je hlavní vchod (u silnice), nad nímž je celkem nízká věž. V ose presbytáře přiléhá ke kostelu malá, zhruba čtvercová zákristie. Ze zákristie vedl boční vchod, který byl v pozdější době kvůli častým krádežím zazděn.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kostelík v Slunečné