Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Staré Sedlo)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Plzeňský |
Okres | Tachov |
Obec | Staré Sedlo |
Souřadnice | 49°39′52,8″ s. š., 12°51′50,4″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de | |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | plzeňská |
Vikariát | tachovský |
Farnost | Stříbro |
Status | filiální kostel |
Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
Specifikace | |
Stavební materiál | zdivo |
Další informace | |
Kód památky | 22160/4-1906 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je dominantou, umístěnou ve středu obce Staré Sedlo. Do objektu je přístup možný vchodem, který je umístěn blízko od položené silnice. Kostel s přilehlým hřbitovem je vystavěn ve Starém Sedle. Ves připadla pod správu kladrubského kláštera v roce 1250. Východně od kostela se ve 14. století údajně nacházela rezidence, která byla sídlem stříbrských magdalenitek. V 15. století sídlo i s kostelem patřilo do majetku jedné z větví mocného pohraničního rodu Švamberků.[1]
Stavební fáze
Kolem roku 1300 nechal klášter Kladruby postavit kostel Nanebevzetí Panny Marie ve vesnici Staré Sedlo. Šlo o jednolodní kostel s presbytářem, k němuž byla brzy připojena sakristie, která nejprve sloužila jako boční kaple. K této části kostela byla později dostavěna i jižní věž. Dále vznikla gotická přístavba na severu, kde byla postavena kaple sv. Kateřiny se švamberskou pohřební hrobkou. Kostel následně prošel barokními přestavbami, které se mimo jiné týkaly prodloužení presbytáře a pravděpodobně i prodloužení kostelní lodi.[2]
Stavební podoba
Jedná se o jednolodní kostel s presbytářem zaklenutým křížovou žebrovou klenbou a polygonálním závěrem, kde byla použita paprsčitá žebrová klenba. Nacházela se zde gotická okna, která jsou dnes zazděná. Na samotný presbytář navazuje barokně přestavěná loď kostela s konvexně zvlněnými emporami a kruchtou, ze které dále ústí čtvercová vstupní předsíň. Po severní straně presbyteria se rozkládá kaple sv. Kateřiny, která je také zaklenuta křížovou žebrovou klenbou, ale tato žebra jsou o poznání subtilnější než v presbytáři. Na jižní stranu presbyteria navazuje sakristie a hranolovitá věž. Podélný prostor sakristie byl rozvržením zaklenut podobně jako v presbytáři, ale navíc byl mezi tato pole vložen klenební pás, který kromě nosné funkce navazuje a vyvádí obvodovou zeď. Tato zeď následně obíhá kolem kostelního hřbitova. I zde v sakristijním závěru se nacházejí původní gotická okna, která jsou zazděná.[3][4]
Odkazy
Reference
- ↑ Nina Bažantová – Jiří Fajt, Gotika v západních Čechách (1230-1530): k 700. výročí založení města Plzně, svazek 1, Praha 1995
- ↑ Dobroslav Líbal, Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Praha 2001
- ↑ Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 3, Praha 1980
- ↑ Jan Kaigl, Z výzkumu staveb a architektury středověkých vesnických kostelů v horšovském arcijáhenství, in: Památky západních Čech V, Plzeň 2015
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Michal Pilař, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: