Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Svébořice)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Chybí zde svobodný obrázek
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký
OkresČeská Lípa
ObecSvébořice
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátčeskolipský
FarnostSvébořice
Statuszbořený farní kostel
Užívánínelze užívat
ZasvěceníNanebevzetí Panny Marie
Zánik1948
Architektonický popis
ArchitektWünsch
Stavební slohpseudorománský
Výstavba1679 – 1681
Další informace
AdresaSvébořice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Svébořicích je někdejší římskokatolický farní kostel v zaniklé obci Svébořice v dnešním Libereckém kraji. Kostel stál až do druhé poloviny 40. let 20. století na malém návrší nad rybníkem ve východní části této obce zaniklé v roce 1946.

Historie

Již podle první písemné zmínky o Svébořicích z roku 1325 zde stával farní kostel. V letech 16791681 jej nechal majitel mimoňského panství Jan Ignác Dominik Putz z Adlersthurnu přestavět. Chrámová loď byla v roce 1864 znovu vybudována stavitelem Wünschem v pseudorománském slohu, zatímco kněžiště upravené jako loretánská kaple zůstalo při těchto úpravách zachováno. Vnitřní zařízení bylo rokokové a pseudorománské. Od rybníka, který byl roku 1927 upraven jako koupaliště s provozem lodiček, vedla cesta ke kostelu po schodech lemovaných dodnes existující lipovou alejí.

Poutní cesta

Související informace naleznete také v článku Poutní cesta Mimoň.

Ke kostelu vedla z Mimoně poutní cesta s patnácti výklenkovými kaplemi, v nichž byla vyobrazena růžencová tajemství. Kapličky byly do roku 1777 zachovány ke svému původním určení, dvanáctou v pořadí však nechal hrabě Hartig odstranit a na jejím místě nechal na vlastní náklady postavit kostelík zasvěcený Nanebevstoupení Ježíše Krista. Kostelík měl vlastní zvon, který byl v době první světové války snesen a později, roku 1928 nahrazen novým. Z původní cesty se dochovala jediná kaple, v pořadí šestá, která byla roku 2005 opravena.[1][2] Dochovalo se též torzo třetí kaple na východním okraji Mimoně[3] a zbytky čtvrté a páté kaple.

Loretánská kaple

Roku 1679 dal majitel mimoňského panství Jan Ignác Putz z Adlersthurnu přestavět chór kostela na loretánskou kapli. Kaple byla včleněna do nízké věže s bání a tvořila závěr kostela. Do interiéru kaple sklenuté valenou klenbou se otevíral triumfální oblouk. Horizontálně profilovaná římsa členila povrch stěn i klenby. Soška Černé Matky Boží Loretánské stála před oltářním obrazem Nanebevzetí Panny Marie.[4] Santa Casa zanikla po roce 1960 při likvidaci obce. Kdysi hojně uctívaná socha Panny Marie Loretánské z hlavního oltáře byla přenesena do kostela svatého Petra a Pavla v Mimoni.

Po roce 1945

Po odsunu Němců nebyla tato převážně německá vesnice již dosídlena a její území se stalo součástí vojenského výcvikového prostoru Ralsko. Podle některých zdrojů byl kostel v březnu 1948 navrtán na třech místech a vyhozen do povětří s tím, že zbytky zdiva rozstřílela armáda, jiné prameny považují za pravděpodobnější likvidaci kostela až v pozdější době.[5] Ze svébořického kostela zůstaly dnes jen rozvaliny.

Odkazy

Reference

  1. Mimoňská historie: Svébořické kapličky. Archivováno 27. 1. 2016 na Wayback Machine. Osvald Hons, 19.09.2008.
  2. kaplička v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  3. kaplička v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  4. BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. s. 80.
  5. kostel Nanebevzetí Panny Marie v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Literatura

  • BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. s. 145. ISBN 80-7277-015-2. S. 26, 30, 80, 102, 149.
  • KOLEKTIV AUTORŮ. Zničené kostely severních Čech 1945-1989 = Vernichtete Kirchen Nordböhmens 1945-1989. 1. vyd. Úštěk: Společnost pro obnovu památek Úštěcka, 2011. 56 s. ISBN 978-80-260-1402-7. Kapitola Kostely Ralska / Svébořice. (česky, německy) 
  • ČECHURA, Martin. Zaniklé kostely Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2012. 344 s. ISBN 978-80-7277-507-1.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“