Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Svébořice)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký |
| Okres | Česká Lípa |
| Obec | Svébořice |
| Souřadnice | 50°39′39,96″ s. š., 14°49′54,84″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | českolipský |
| Farnost | Svébořice |
| Status | zbořený farní kostel |
| Užívání | nelze užívat |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Zánik | 1948 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Wünsch |
| Stavební sloh | pseudorománský |
| Výstavba | 1679 – 1681 |
| Další informace | |
| Adresa | Svébořice |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Svébořicích je někdejší římskokatolický farní kostel v zaniklé obci Svébořice v dnešním Libereckém kraji. Kostel stál až do druhé poloviny 40. let 20. století na malém návrší nad rybníkem ve východní části této obce zaniklé v roce 1946.
Historie
Již podle první písemné zmínky o Svébořicích z roku 1325 zde stával farní kostel. V letech 1679 až 1681 jej nechal majitel mimoňského panství Jan Ignác Dominik Putz z Adlersthurnu přestavět. Chrámová loď byla v roce 1864 znovu vybudována stavitelem Wünschem v pseudorománském slohu, zatímco kněžiště upravené jako loretánská kaple zůstalo při těchto úpravách zachováno. Vnitřní zařízení bylo rokokové a pseudorománské. Od rybníka, který byl roku 1927 upraven jako koupaliště s provozem lodiček, vedla cesta ke kostelu po schodech lemovaných dodnes existující lipovou alejí.
Poutní cesta
Ke kostelu vedla z Mimoně poutní cesta s patnácti výklenkovými kaplemi, v nichž byla vyobrazena růžencová tajemství. Kapličky byly do roku 1777 zachovány ke svému původním určení, dvanáctou v pořadí však nechal hrabě Hartig odstranit a na jejím místě nechal na vlastní náklady postavit kostelík zasvěcený Nanebevstoupení Ježíše Krista. Kostelík měl vlastní zvon, který byl v době první světové války snesen a později, roku 1928 nahrazen novým. Z původní cesty se dochovala jediná kaple, v pořadí šestá, která byla roku 2005 opravena.[1][2] Dochovalo se též torzo třetí kaple na východním okraji Mimoně[3] a zbytky čtvrté a páté kaple.
Loretánská kaple
Roku 1679 dal majitel mimoňského panství Jan Ignác Putz z Adlersthurnu přestavět chór kostela na loretánskou kapli. Kaple byla včleněna do nízké věže s bání a tvořila závěr kostela. Do interiéru kaple sklenuté valenou klenbou se otevíral triumfální oblouk. Horizontálně profilovaná římsa členila povrch stěn i klenby. Soška Černé Matky Boží Loretánské stála před oltářním obrazem Nanebevzetí Panny Marie.[4] Santa Casa zanikla po roce 1960 při likvidaci obce. Kdysi hojně uctívaná socha Panny Marie Loretánské z hlavního oltáře byla přenesena do kostela svatého Petra a Pavla v Mimoni.
Po roce 1945
Po odsunu Němců nebyla tato převážně německá vesnice již dosídlena a její území se stalo součástí vojenského výcvikového prostoru Ralsko. Podle některých zdrojů byl kostel v březnu 1948 navrtán na třech místech a vyhozen do povětří s tím, že zbytky zdiva rozstřílela armáda, jiné prameny považují za pravděpodobnější likvidaci kostela až v pozdější době.[5] Ze svébořického kostela zůstaly dnes jen rozvaliny.
Odkazy
Reference
- ↑ Mimoňská historie: Svébořické kapličky. Archivováno 27. 1. 2016 na Wayback Machine. Osvald Hons, 19.09.2008.
- ↑ kaplička v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ kaplička v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. s. 80.
- ↑ kostel Nanebevzetí Panny Marie v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
Literatura
- BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. s. 145. ISBN 80-7277-015-2. S. 26, 30, 80, 102, 149.
- KOLEKTIV AUTORŮ. Zničené kostely severních Čech 1945-1989 = Vernichtete Kirchen Nordböhmens 1945-1989. 1. vyd. Úštěk: Společnost pro obnovu památek Úštěcka, 2011. 56 s. ISBN 978-80-260-1402-7. Kapitola Kostely Ralska / Svébořice. (česky, německy)
- ČECHURA, Martin. Zaniklé kostely Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2012. 344 s. ISBN 978-80-7277-507-1.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“